Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Kyselina asparagová
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 8. 2. 2014, 22:57
Kyselina asparagová (zkratka Asp nebo D) je biogenní aminokyselina. Obsahuje karboxylovou skupinu, je tudíž kyselá, polární a hydrofilní. V organismu se vyskytuje ve formě své konjugované zásady, která se nazývá aspartát.
Kyselina asparagová je součástí bílkovin, během proteosyntézy je kódována triplety GAU a GAC. Kyselina asparagová, přesněji řečeno karboxylová skupina v jejím postranním řetězci, je katalytickou skupinou tzv. aspartátových proteáz.
Kromě své úlohy v metabolismu je také substrátem pro mnoho biochemických pochodů - je intermediátem ureo-syntetického cyklu a jedním z hlavních substrátů pro syntézu purinových i pyrimidinových bazí. U rostlin a mikroorganismů je též prekurzor při syntéze esenciálních aminokyselin methioninu, threoninu, isoleucinu a lysinu.
Další významná role kyseliny asparagové je v tzv. malát-aspartátovém člunku, sledu chemických reakcí, při kterých se přenášejí redukční ekvivalenty přes membránu mitochondrií.
Aspartát je, společně s glutamátem, hlavní excitační neurotransmiter mozku a míchy. Z aspartátu též může být fixací dusíku syntetizována aminokyselina asparagin.
Biosyntéza a degradace
Kyselina asparagová je neesenciální aminokyselina, vzniká v jediném kroku transaminací oxalacetátu. Reakce je zvratná, oxalacetát může dále vstoupit do Krebsova cyklu, nebo může být použit při syntéze glukózy. Proto je aspartát považován za glukogenní aminokyselinu.
 Biosyntéza asparaginu |
 Transaminace oxalacetátu na aspartát |
Související články
| Aminokyseliny |
|---|
|
Alanin • Arginin • Asparagin • Cystein • Fenylalanin • Glutamin • Glycin • Histidin • Isoleucin • Kyselina asparagová • Kyselina glutamová • |
| Speciální aminokyseliny |
Literatura
- MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
- MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
- MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |