Krypton

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 11. 7. 2019, 20:19

Krypton


Chemická značka	Kr (lat. Kryptonum)
Atomové číslo	36
Izotopy	76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88
Relativní atomová hmotnost	83,8 amu
Elektronová konfigurace	[Ar] 3d¹⁰ 4s² 4p⁶
Skupenství	Plynné
Teplota tání	-156,6 °C (116,4 K)
Teplota varu	-152,9 °C (120,1 K)
Ve vzduchu	0,0001 %
Skupenské teplo varu při -151 °C	9,661 kJ/mol
Skupenské teplo tání při -157 °C	1,5057 kJ/mol
Kritická teplota	-62,5 °C
Kritický tlak	54,3 atm
Kritická hustota	0,7

Krypton chemická značka Kr je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny

Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Fluorid kryptonatý

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí. Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým elektrickým odporem a tudíž i velmi dobrou vodivostí elektrického proudu. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu.

Historický vývoj

Po té co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon. Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton.
Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

Obsah

1 Základní fyzikálně - chemické vlastnosti
2 Historický vývoj
3 Výskyt a získávání
4 Využití
5 Literatura
6 Externí odkazy

Výskyt a získávání

Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

Kryptonová výbojka

Krypton má řadu izotopů, z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách. V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI. Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění vydává pouze bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

Literatura

Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
Chemický vzdělávací portál [2]
WebElements (anglicky) [3]
Periodická tabulka prvků [4]

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krypton

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 | colspan="2" align="center" | [[Soubor:Kr-TableImage.png|290px|Krypton]]
 |-
-|[[Chemická značka]]||Kr (lat. ''Kryptonum'')
+| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Krypton-glow.jpg|290px|right|Velmi čistý Krypton]]
+|-
+|[[Symbol prvku|Chemická značka]]||Kr (lat. ''Kryptonum'')
 |-
 |[[Atomové číslo]]||36
@@ Řádka 31: / Řádka 33: @@
 |-
 |[[Kritická hustota]]||0,7
-|}
+|}'''Krypton''' chemická značka '''Kr''' je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny
-'''Krypton''' chemická značka '''Kr''' je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny
 == Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
-[[Image:Krypton-difluoride-3D-vdW.png|200px|Fluorid kryptonatý|left|thumb]]
+[[File:Krypton-difluoride-3D-vdW.png|thumb|left|200px|Fluorid kryptonatý]]
 Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve [[voda|vodě]] a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]].
 Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým [[elektrický odpor|elektrickým odporem]] a tudíž i velmi dobrou vodivostí [[elektrický proud|elektrického proudu]]. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu.
 == Historický vývoj ==
-Po té co William Ramsay objevil [[helium]] a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] a [[Morris Travers|Morrisem Traversem]], kdy [[William Ramsay]] využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i [[neon]] a [[xenon]].
+Po té co William Ramsay objevil [[helium]] a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem&nbsp;Ramsayem a Morrisem&nbsp;Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i [[neon]] a [[xenon]]. Prvek, který objevil první, pojmenoval ''skrytý'' – krypton.<br />Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.
-Prvek, který objevil první, pojmenoval ''skrytý'' - krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.
+__TOC__
 == Výskyt a získávání ==
 Krypton je přítomen v '''zemské atmosféře''' v koncentraci přibližně 0,0001&nbsp;%. Je získáván '''[[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu'''. Vzniká také jako jeden z produktů '''radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uran]]u''' a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu.
 == Využití ==
-[[Image:KrTube.jpg|200px|Krypton|left|thumb|Svítidlo]]
+[[File:KrTube.jpg|thumb|240px|Kryptonová výbojka]]
 Krypton má '''řadu [[izotop]]ů''', z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k '''datování stáří hornin nebo podzemních vod'''. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.
 V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k '''definici délkové jednotky''' [[metr]] v soustavě [[Soustava SI|SI]].