Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 11. 4. 2023, 08:47

Hlavní budova Filozofické fakulty UK v Praze na náměstí Jana Palacha

Interiér hlavní budovy

Historická pečeť FF ze 2. poloviny 17. století

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, zkratkou FF UK, (v době založení univerzity pod názvem artistická) je jednou ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy v Praze a těsně druhou největší fakultou v Česku.^[1] Označení „filozofická“ v názvu souvisí se skutečností, že v minulosti byla filozofie chápána šířeji než dnes, ve smyslu věda, láska k moudrosti.

Historie

Filozofická fakulta byla původně založena jako fakulta svobodných umění (Artistická fakulta) dne 7. 4. 1348 zakládací listinou Karla IV. Brzy se stala nejpočetnejší součástí univerzity, jelikož ve středověku bylo zvykem vzdělávat se nejprve ve svobodných uměních. V roce 1366 věnoval Karel IV. mistrům svobodných umění Klementinum, jakožto první pražské kolegium. K výsadám fakulty patřilo právo udělovat magisterské a doktorské tituly, které svého nositele opravňovaly vyučovat na kterékoli tehdejší evropské univerzitě.

Od 17. století se fakulta nazývala Filozofická a až do první poloviny 19. století poskytovala vyšší přípravu pro budoucí studenty jiných fakult, musel ji proto absolvovat každý tehdejší student Karlovy Univerzity.

Od 18. století sa na Filozofické fakultě vyučovala též estetika, pedagogika, matematika, astronomie, přírodní a inženýrské vědy, ekonomie a historie. V 19. století se začaly rozvíjet orientalistické (hebreština, chetitština, klínopis) a filologické odbory (český jazyk, italština, francouzština, angličtina). Od roku 1897 je studium na Filozofické fakultě otevřené pro ženy.

Vývoj fakulty ve 20. století pokračoval osamostatněním přírodovědecké fakulty v roce 1920, jejím uzavřením nacistickými okupanty v roce 1939. Po osvobození v roce 1945 zažila fakulta několik plodných let, které byly bohužel násilně ukončeny nástupem komunistického režimu v roce 1948. Prestiž fakulty rapidně klesla kvůli nucenému odchodu desítek vynikajících pedagogů a zavedení nesmyslných marxisticko-leninských předmětů. Mezi nejprestižnější vysoké školy v Česku se fakulta znovu zařadila až po porážce komunistického režimu a odchodu jeho lidí. V současné době je fakulta nespornou autoritou v české společnosti a její jméno má vynikající zvuk i v mezinárodním měřítku.^[2]

Charakteristika

Fakulta dnes nabízí celou řadu humanitních oborů a je jedinou fakultou v Evropě, na které se učí všechny jazyky, kterými se mluví v členských zemích Evropské unie. Fakulta je jednou z největších a nejdůležitějších v České republice, studuje zde přes 8000 studentů na 45 katedrách a ústavech a 4 specializovaných pracovištích. Každý rok je vydáno pod hlavičkou fakulty řada knih.

Díky řadě mezinárodních výměnných programů, mezi které patří. např. nejznámější Erasmus, dále CEEPUS, Višegrádský fond, Aktion, vládní stipendia či řada bilaterálních smluv, mohou studenti fakulty vycestovat na zahraniční univerzity a zahraniční studenti tak mohou naopak přijet studovat na Filozofickou fakultu.^[3]

Obory a velikost

Velikostí své akademické obce (přibližně 8000 členů) fakulta předčí i většinu českých vysokých škol. Fakulta také drží primát počtem studijních oborů (přes 150), z nichž však většinu studuje relativně malý počet posluchačů desítky, někdy i jednotky (především některé míň početné jazyky). Tyto malé obory jsou zajišťovány velmi specializovanými katedrami (např. Katedra kulturologie, Katedra logiky); takto specializovaná výuka nemá často na jiných školách v České republice obdobu. Řada těchto oborů není otevírána každý rok. V současné době je fakulta také známa výukou nejrůznějších jazyků.

Mezi hlavní a podle počtu studentů největší obory patří bohemistika, historie a filozofie.

Humanitní studia na fakultě nabízí široké spektrum disciplín od tradiční filozofie, religionistiky, logiky a estetiky po pedagogiku, psychologii, sociologii, politologii, andragogiku, divadelní a filmová studia, knihovnictví atd. Studium historie zahrnuje české a světové dějiny, ekonomické a sociální dějiny, pomocné vědy historické a archivnictví, dějiny umění, klasickou archeologii atd. V rámci filologických studií je možné studovat řadu jazyků se souvisejícími předměty literatura, historie apod. Vedle obecně nejrozšířenějších germánských, románských a slovanských jazyků, lze na fakultě studovat také např. africké jazyky, jazyk albánský, bengálský, hebrejský, hindský, japonský, mongolský, sanskrt atd.^[4]

Garanti studijních programů^[5]

• studijní program historické vědy: Středisko ibero-amerických studií, Český egyptologický ústav, Katedra pomocných věd historických a archivního studia, Ústav pro klasickou archeologii, Ústav českých dějin, Ústav hospodářských a sociálních dějin, Ústav etnologie, Ústav světových dějin, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou
• studijní program filologie: Ústav anglofonních literatur a kultur, Ústav anglického jazyka a didaktiky, Ústav řeckých a latinských studií, Ústav srovnávací jazykovědy, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Ústav české literatury a literární vědy, Ústav bohemistických studií, Ústav Dálného východu, Ústav germánských studií, Ústav lingvistiky a ugrofinistiky, Ústav Blízkého východu a Afriky, Fonetický ústav, Ústav románských studií, Ústav slavistických a východoevropských studií, Ústav jižní a centrální Asie, Ústav Českého národního korpusu, Ústav teoretické a komputační lingvistiky, Ústav translatologie
• další studijní programy: Katedra estetiky, Katedra teorie kultury (kulturologie), Katedra filmových studií, Katedra logiky, Ústav hudební vědy, Katedra divadelních studií, Ústav pro dějiny umění, Ústav filozofie a religionistiky, Katedra andragogiky a personálního řízení, Katedra pedagogiky, Katedra psychologie, Katedra sociální práce, Katedra sociologie, Ústav informačních studií a knihovnictví, Ústav politologie, Katedra tělesné výchovy, Jazykové centrum, Mediatéka Jazykového centra

Studentský život

Studentská rada

Přímo na fakultní půdě působí Studentská rada (je v podstatě výkonným orgánem občanského sdružení SF Servis)^[6], kterou založili studentští účastníci revolučních událostí v roce 1989. Toto sdružení se snaží o zpestření studentského života (např. kulturní akce) a často zastupuje posluchače fakulty při jednání s vedením fakulty, popř. univerzity.

Vlastní taky jazykovou školu SF servis, s.r.o.

Studentské aktivity

Od roku 2007 vychází na Filozofické fakultě nezávislý studentský časopis FFakt, který vydává občanské sdružení UK media. Dalším časopisem je časopis pro humanitní a společenské vědy Člověk, který je určen studentské vědě napříč obory a je otevřen všem studentům Filozofické fakulty. Pro zahraniční studenty Univerzity Karlovy je tu International Club.

Související články

• Extremismus: Spor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Reference

1. ↑ http://is.muni.cz/studium/statistika.pl?fakulta=1421 a http://www.ff.cuni.cz/dok/org/ff/vzff2005.pdf
2. ↑ O fakultě Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2008. Citováno 2010-01-12.
3. ↑ Studium v zahraničí Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2009. Citováno 2010-01-12.
4. ↑ Faculty of Arts Today Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2008. Citováno 2010-01-12.
5. ↑ Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Garanti studijních programů [online]. [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
6. ↑ http://strada.ff.cuni.cz/

Externí odkazy

• Oficiální stránky fakulty
• Výroční zpráva za rok 2005
• FFakt – časopis FF UK
• Stránky Studentské rady, Studentskou radou vlastněná společnost SF Servis
• Prověřená fakulta, stránky věnované výzkumu o dějinách FF UK 1969-1989