Chvaletice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 11. 2023, 20:13

Bývalé hornické město Chvaletice (německy Chwaleticz) leží v územní jednotce NUTS II.- Severovýchod, v Pardubickém kraji. Je jedním z 29 měst v Pardubickém kraji , status města mu byl přidělen 1. ledna 1981.

Město má 3330 obyvatel. Leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 210 - 310 m n. m. Východně od něj se nachází uhelná elektrárna Chvaletice, v jejímž středu stojí nejvyšší komín České republiky - 305 metrů vysoký. Ve Chvaleticích se nachází mateřská škola, základní devítiletá škola a střední odborné učiliště zemědělské. Dále městský úřad, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, sportovní hala i několik venkovních sportovišť.

Ve Chvaleticích začíná úsek Labe splavný pro velké lodě. V minulosti byl využíván pro dopravu uhlí. K jeho vykládce sloužil přístav Chvaletice.

Městem prochází železniční koridor, trať Praha - Česká Třebová.

Chvaletice leží na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Železných hor.

Ve znaku města je polcený štít, jehož pole je rozděleno na modrou a červenou část. Ve středu se nachází kruhový obrys, složený ze stříbrného ozubeného kola a turbíny. Uprostřed tohoto znamení jsou zkřížená hornická kladiva.

Místní části

Hornická Čtvrť
Chvaletice

Historie

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto máme archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.

V 10. století byl náš kraj osídlen východními Charvaty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvatů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Lžovice).

Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce nad Cidlinou. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.

Velmi zajímavou zmínku o našem kraji nacházíme ve známé kronice Václava Hájka z Libočan. Říká tam, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem "s více čeledí vypravili aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali". Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů můžeme sice úspěšně pochybovat, ale podstatě, a tou byla vědomost o těžbě a využití zdejší rudy, věřit můžeme, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.

Původně se na prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a nové sídlo získalo název Chvaletice. Zbylá zástavba Chvaletic byla přejmenována na Hornickou čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo. Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.

Pamětihodnosti

Evangelický kostel
Budova bývalé školy v Hornické čtvrti
Terénní pozůstatky po středověké tvrzi zanikly v roce 2008 při výstavbě obchvatu

Související články

Souřadnice

Souřadnice: 50°2′3″ s. š., 15°24′60″ v. d.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Chvaletice

Města a obce okresu Pardubice
Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 51: / Řádka 51: @@
 == Historie ==
-Nejsevernější výběžek [[Železné hory|Železných hor]] nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto máme archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních [[Kojice|Kojic]] osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší [[Doba bronzová na území Česka|době bronzové]], a to [[Kultura popelnicových polí|lidem popelnicových polí]] (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z [[Lužická kultura|lužické kultury]] byly nalezeny v [[Trnávka (okres Pardubice)|Trnávce]] a v [[Řečany nad Labem|Řečanech nad Labem]], náhodně při regulaci Labe také u [[Selmice|Selmic]]. Větší oživení nastává při [[stěhování národů]], zvláště příchodem [[Slované|Slovanů]] v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.
+Nejsevernější výběžek [[Železné hory|Železných hor]] nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto máme archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních [[Kojice|Kojic]] osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší [[Doba bronzová na území Česka|době bronzové]], a to [[Kultura popelnicových polí|lidem popelnicových polí]] (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v [[Trnávka (okres Pardubice)|Trnávce]] a v [[Řečany nad Labem|Řečanech nad Labem]], náhodně při regulaci Labe také u [[Selmice|Selmic]]. Větší oživení nastává při [[stěhování národů]], zvláště příchodem [[Slované|Slovanů]] v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.
 V 10. století byl náš kraj osídlen východními Charvaty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území [[Češi|Čechů]], [[Zličané|Zličanů]] a Charvatů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, [[Týnec nad Labem]], [[Záboří nad Labem]], [[Lžovice]]).