Expresionismus

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 18. 11. 2014, 15:46

Expresionismus - (severo)evropský, především německý umělecký směr. Vznikl jako protiklad impresionismu a naturalismu tzn. odmítl umění zobrazující skutečnost i umění snažící zprostředkovat skutečnost pomocí dojmů. Jeho hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence. Pro zvýšení efektu prožitku často dochází k deformaci reality. Tento směr většinou nebývá řazen k avantgardním směrům.

Cílem expresionismu bylo zavrhnout atavismy 19. století (romantismus, akademismus, realistickou líbivost a maloměšťáctví) a později reagovat na civilizační krizi po 1. světové válce - pocity úpadku, marnosti, zkaženosti a beznaděje. Po nástupu nacistů k moci byl označen za degenerovaný směr a v protikladu kultu nového německého nadčlověka (ten měl být prezentován realistickým stylem monumentální, heroické soft-erotiky). V roce 1937 se expresionistická díla společně s díly ostatních progresivních výtvarných směrů či secese stala základem pro výstavu "Zvrhlé umění - Entartete Kunst". Ta putovala po Německu a Rakousku s cílem zesměšnit modernistické představitele a zejména dílo samotné. Nezřídka však způsobila pravý opak.

Expresionismus vychází ze stejných základů jako fauvismus, jehož počátky ovlivnil. Zjednodušeně lze říci, že expresionismus se prosadil především v německy mluvících zemích, zatímco fauvismus byl populární ve Francii a zemích, kde převažoval její vliv.

Historie

Vývoj expresionismu započal kolem roku 1880, jeho polularita začala stoupat během a především po první světové válce, kdy se rozvíjel především v Německu. Zde totiž nastaly pro rozvoj tohoto hnutí mimořádně příznivé podmínky, Německo se jako poražená země potýkala nejen s finanční, ale i psychickou krizí, kterou mohl expresionismus velmi dobře vystihovat. Největší rozmach tohoto hnutí nastal mezi léty 1910 - 1920, proto toto desetiletí bývá nazýváno expresionistickým. Po roce 1925 se vliv expresionismu zmenšoval, po nástupu Adolfa Hitlera k moci (1933) bylo toto umění v Německu zakazováno a postupně odstraňováno z galerií, nových výstav a zveřejňování materiálů o tomto hnutí se Německo dočkalo až po roce 1945.

Roku 1905 vznikla v Německu umělecká skupina Die Brücke (Most), která, přestože neměla vlastní program, měla na expresionismus velký vliv. Tato skupina se rozpadla v r. 1913. S expresionismem je ještě spojena skupina Der Blaue Reiter (Modrý jezdec), ta byla založena v roce 1911 a rozpadla se v roce 1914.

Literatura

V literatuře se tento směr nejvíce prosadil v Německu. Literatura se staví proti měšťáckému způsobu života. Deformace reality, způsobená zvýrazňováním vlastních prožitků byla patrná zvláště v literatuře.

Světoví představitelé

Poezie :

• Thomas Stearns Eliot
• Federico García Lorca
• Georg Trakl
• Georg Heym
• Johannes Robert Becher
• Gottfried Benn
• Geo Milev
• Paul van Ostaijen

Próza :

• Franz Kafka

Drama:

• Tennessee Williams
• Georg Kaiser
• Ernst Toller

Čeští představitelé

Do Československa se tento směr dostal se skupinou shromážděnou kolem literárního kritika F. Götze, nejvýznamnějším časopisem zabývajícím se expresionismem byl Host.

• Karel Čapek
• Josef Čapek
• Vladislav Vančura
• Lev Blatný
• František Götz
• Ladislav Klíma
• Richard Weiner
• Josef Váchal

Drama:

• Karel Hugo Hilar vlastním jménem K. H. Bakule

Výtvarné umění

Je charakteristické zaměřením na vnitřní psychické stavy, projevuje se deformací barev a tvarů. Na toto období mělo značný vliv pravěké a lidové malířství; dětská kresba. Barevné plochy jsou ohraničovány linkou, velmi často používali čisté barvy, nesnažili se o perspektivu. Využíval se protiklad světla a stínu. Počátky expresionismu byly ovlivněny i neoimpresionismem, který expresionismus později zcela zavrhl a vůči němuž se stavěl do protikladu. Podle stylu tvorby lze za předchůdce expresionismu považovat Mathiase Grünewald (vlastním jménem Mathis Gothar Neithart asi 1475 - 1528 a El Greco (vlastním jménem Domenico Theotocopuli 1541 - 1614).

Světoví představitelé

• Paula Modersohnová-Beckerová
• Max Beckmann
• Lovis Corinth
• Otto Dix
• George Grosz
• Erich Heckel
• Vasilij Kandinskij
• Ernst Ludwig Kirchner
• Oskar Kokoschka
• Franz Marc
• August Macke
• Ludwig Meidner
• Otto Mueler
• Edvard Munch
• Gabriele Münterová
• Emil Nolde
• Max Pechstein
• Christian Rohlfs
• Egon Schiele
• Arnold Schönberg
• Chaim Soutine

V sochařství se expresionismus prosadil výrazně méně, ale i zde působili významní sochaři např. Ernst Barlach.

Čeští představitelé

České představitele hnutí soustředěné do skupiny Osma je nutno řadit spíše ke kubistům. Byli sice zpočátku ovlivňeni Edvardem Munchem, avšak trvale se přikláněli k frankofonnímu prostředí i kultuře, což je u nás historická danost. Německý expresionismus byl v Čechách z pochopitelných důvodů spíše přehlížen. Několik představitelů (např. Willi Nowak) mělo přímé spojení na německý expresionismus. Po roce 1989 bylo možné konečně nahlas přiznat a docenit význam zásadního představitele českého expresionismu Josefa Váchala. Rozsahem, objemem i šíří záběru svého díla patří mezi evropskou expresionistickou špičku, kde se však za svého života neobjevil. Kvůli častým roztržkám s představiteli oficiální české kulturní scény a výtvarné orientaci na německý expresionismus, nebyl v českém prostředí přijímán, neboť zde "frčel" především kubismus. Váchal byl univerzálním umělcem, vedle výtvarného díla po sobě zanechal rozsáhlou literární pozůstalost. Jako každý skutečný světový expresionista zblízka poznal bojiště první světové války (v uniformě rakousko-uherského vojáka) na obtížné horské italsko-rakouské frontě. Pro komunistický režim byl Váchal nežádoucím umělcem.

• Josef Váchal
• Václav Špála
• Bohumil Kubišta
• Willi Nowak
• Rudolf Kremlička

Architektura

Expresionistický dům v Trutnově

V architektuře se expresionismus prosadil zejména v Německu a to hlavně ve 20. letech 20. století, lze říci, že v architektuře byli expresionisté průkopníky používání kombinací skla, kovů a betonu. Na pomezí malířství a architektury se pohybuje Wenzel Hablik, narozený v Mostě, který byl spolu s Bruno Tautem propagátorem krystalických staveb. Pro Ústí nad Labem navrhoval v roce 1941 expresionistický architekt Fritz Höger budovy policejního prezidia^[1], které však nebyly realizovány.

Světoví architekti

• Bruno Taut
• Erich Mendelsohn
• Hans Poelzig
• Fritz Höger

Architekti z českého území

• Wenzel Hablik
• Fritz Lehmann
• Rudolf Perthen
• Josef Zasche

Hudba

Hudba ovlivněná expresionismem byla populární především v Rakousku a Německu, skladatelé odmítali tradiční hudební prostředky a snažili se je nahrazovat novými.

Světoví hudební skladatelé

• Alban Berg - Rakušan
• Ernst Křenek - Rakušan
• Arnold Schönberg - Rakušan
• Anton Webern
• Paul Hindemith - Němec
• Alexandr Nikolajevič Skrjabin - Rus
• Béla Bartók - Maďar

Čeští hudební skladatelé

• Alois Hába

Film

Expresionismus se prosadil především v německé kinematografii. Ve filmu byly využívány velice kvalitně (po architektonické a malířské stránce) zhotovené kulisy, čímž se výrazně zvýšila kvalita filmů. V tuto dobu velice vzrostla prestiž německé kinematografie. Filmy těchto režisérů z tohoto období bývají někdy označovány jako „kammerspielfilm“.

Nejvýznamnějšími tvůrci byli Friedrich Wilhelm Murnau (vlastním jménem F. W. Plumpe), především jeho horrorové filmy Upír Nosferatu (1922) a Poslední štace a Fritz Lang (Rakušan) a jeho němé filmy Metropolis a Němá smrt. Dalšími představiteli byli:

• Georg Wilhelm Pabst
• Josef von Sternberg

Reference

1. ↑ http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/28-navrh-budov-policejniho-prezidia www.usti-aussig.net

Externí odkazy