Hospic

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 28. 5. 2014, 14:16

Hospic je zdravotnicko-sociální zařízení, které slouží k pobytu nevyléčitelně a těžce nemocných osob a péči o ně. Současná zdravotnická zařízení hospicového typu dostala své jméno podle instituce hospiců – míst pro odpočinek poutníků, která vznikla ve čtvrtém století. Hlavním účelem hospiců je maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit důstojné umírání. Děje se tak především snižováním nebo odstraňováním bolesti a jiných nepříjemných fyzických projevů nemoci (viz paliativní léčba). Hospic umožňuje vyřešit nebo alespoň zmírnit různé psychologické a duchovní problémy spojené s umíráním. Umožňuje intenzivní a nerušený kontakt s partnerem nebo rodinou. Slovo hospic pochází z latinského hospitium (útulek). Již za časů starého Říma a ve středověku existovaly přístřešky či útulky při cestách, kde si mohli poutníci odpočinout, těhotné ženy porodit a choří buď se uzdravit a pokračovat v cestě, nebo v klidu zemřít. Vyskytují se dokonce názory, že první hospic byl vlastně popsán již v biblickém podobenství o milosrdném Samaritánovi ( ).^[1]

Hospicové hnutí ve světě

Hospicové hnutí vzniklo v Anglii. Za předchůdce současných hospiců bývají považovány domy pro umírající, které v Irsku a Londýně zřizovaly křesťanské řády od 19. století. Moderní zařízení hospicového typu bylo ale poprvé založeno až roku 1967. Založila jej dr. Cecilie Saundersová^[1]^[2] v Londýně pod jménem Hospic sv. Kryštofa (St Christopher's Hospice). Od té doby začaly vznikat hospice po celém světě.

České hospicové hnutí

Po převratu v roce 1989 se začaly objevovat první pokusy o zřízení hospicu i v České republice. Mezi prvními s touto myšlenkou přišla MUDr. Marie Opatrná. Připravovala hospic v budově bývalé gynekologie v Praze v Rooseveltově ulici. Protože se o světovém hospicovém hnutí ještě moc nevědělo, setkával se projekt s nepochopením na všech frontách a nakonec musel být zrušen. Po roce 1990 u nás začala hospicové hnutí propagovat MUDr. Marie Svatošová. Nejprve začala se zdravotní péčí v domácnostech pacientů, v roce 1996 se jí podařilo otevřít první český hospic Hospic Anežky České v Červeném Kostelci. Další pak vznikaly v Praze, Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci, Rajhradu u Brna, Litoměřicích, Valašském Meziříčí, Mostu, Prachaticích, Chrudimi, Havlíčkově Brodu a Čerčanech.

Poznámky

↑ ^1,0 ^1,1 MUNZAROVÁ, Marta, a kol. Proč NE eutanazii aneb Být, či nebýt. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7195-304-3. Kapitola 7: Paliativní a hospicová péče: jediná cesta k dobré a ke skutečně důstojné smrti, s. 42.
↑ Internetové stránky Hospice sv. Kryštofa v Londýně

Související články

Paliativní medicína

Externí odkazy

Informace o hospicích na www.hospice.cz

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[pro.C4.8D_ne_eutanazii-0] 1,0 ^1,1 MUNZAROVÁ, Marta, a kol. Proč NE eutanazii aneb Být, či nebýt. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7195-304-3. Kapitola 7: Paliativní a hospicová péče: jediná cesta k dobré a ke skutečně důstojné smrti, s. 42.

[1] Internetové stránky Hospice sv. Kryštofa v Londýně

[1]

[2]