Hans Bethe
Z Multimediaexpo.cz
(+ Symbol Nobelovy ceny) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 1. 6. 2014, 18:44
Hans Albrecht Bethe (* 2. července 1906 Štrasburk, Německo (dnešní Francie), † 6. března 2005, Ithaca, New York) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století. Vysvětlil principy fungování termonukleárních procesů ve hvězdách, podílel se na vývoji atomové bomby a byl známým bojovníkem proti šíření jaderných zbraní.
Hans Bethe získal doktorát v roce 1928 na univerzitě v Mnichově. Když se ve 30. letech dostali v Německu k moci nacisté, byl donucen kvůli svému židovskému původu opustit místo přednášejícího na univerzitě v Tübingen. V roce 1933 proto emigroval do Anglie a posléze se usadil ve Spojených státech, kde v roce 1935 nastoupil jako profesor fyziky na Cornellovu univerzitu, na které zůstal s několika málo přestávkami až do své smrti.
Za 2. světové války pracoval nejprve v rámci MITu na projektu mikrovlnného radaru, poté v laboratořích Los Alamos, kde se účastnil Projektu Manhattan na výrobu atomové bomby. Po skončení druhé světové války pracoval s Edwardem Tellerem na projektu vodíkové bomby, v letech 1956–1964 byl členem týmu vědeckých poradců amerického prezidenta, v roce 1958 vedl tým, který pro prezidenta vytvářel studii o jaderném odzbrojení. Pomáhal s vyjednáním dohody se Sovětským svazem o částečném zákazu jaderných testů z roku 1963 a fungoval i jako neformální vědecký poradce prezidentům Dwightu D. Eisenhoweru, Johnu Fitzgeraldu Kennedymu a Lyndonu Johnsonovi.
Hlavní část Betheho práce se zabývá teorií atomových jader, v průběhu let 1935–1938 studoval jaderné reakce a účinné průřezy reakcí, zdokonalil Bohrův model atomu. Jeho práce ho přivedla k objevu mechanismů reakcí, které hvězdám dodávají energii. Zvláště tyto výsledky mu roku 1967 přinesly Nobelovu cenu za fyziku.
V roce 1975 odešel do důchodu, přičemž získal na Cornellově univerzitě titul emeritního profesora.
V průběhu 80. a 90. let se aktivně zapojoval do kampaně za mírové využití atomové energie; v roce 1995 zveřejnil otevřený dopis žádající všechny vědce, aby „přerušili a odmítali“ práci na jakékoli části vývoje a výroby jaderných zbraní. V roce 2004 podepsal s dalšími 47 laureáty Nobelových cen dopis podporující prezidentského kandidáta Johna Kerryho.
Bethe je také podepsán jako jeden z autorů slavného článku o teorii velkého třesku, který 1. dubna 1948 vydali Ralph Alpher a George Gamow. Jeho jméno pod článkem je však pouhým vtipem – George Gamow využil podobnosti jejich jmen s prvními písmeny řecké abecedy (alfa, beta, gama).
Je po něm pojmenována planetka – Bethe (30828).
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
- Nobelova ceny za fyziku za rok 1967 (anglicky)
- Biografie na stránkách Los Alamos National Laboratory (anglicky)
- Cornell University - Three Lectures by Hans Bethe (anglicky)
- Hans Bethe And His Physics (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |