Kořen (matematika)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 6: Řádka 6:
[[Polynom]] jedné proměnné stupně ''n'' s [[komplexní číslo|komplexními]] koeficienty chápaný jako funkce může mít nejvýše ''n'' různých komplexních kořenů. Je-li totiž ''a'' kořenem polynomu ''P''(''x''), pak (''x'' − ''a'') dělí ''P''(''x''), a tedy ''P(x)/(x-a)'' je polynom stupně ''n-1''.
[[Polynom]] jedné proměnné stupně ''n'' s [[komplexní číslo|komplexními]] koeficienty chápaný jako funkce může mít nejvýše ''n'' různých komplexních kořenů. Je-li totiž ''a'' kořenem polynomu ''P''(''x''), pak (''x'' − ''a'') dělí ''P''(''x''), a tedy ''P(x)/(x-a)'' je polynom stupně ''n-1''.
-
Podle [[Základní věta algebry|základní věty algebry]] má každý polynom jedné proměnné stupně ''n'' s komplexními koeficienty v komplexních číslech právě ''n'' kořenů, je-li každý počítán ve své násobnosti. Uvažujeme-li polynom nad reálnými čísly, pak tato situace nemusí obecně platit - např. polynom <math>x^2+1</math> nemá v reálných číslech kořen (kořeny polynomu jsou komplexní čísla <math>\pm i</math>).
+
Podle [[Základní věta algebry|základní věty algebry]] má každý polynom jedné proměnné stupně ''n'' s komplexními koeficienty v komplexních číslech právě ''n'' kořenů, je-li každý počítán ve své násobnosti. Uvažujeme-li polynom nad reálnými čísly, pak tato situace nemusí obecně platit - např. polynom <big>\(x^2+1</math> nemá v reálných číslech kořen (kořeny polynomu jsou komplexní čísla <big>\(\pm i</math>).
=== Metody výpočtu ===
=== Metody výpočtu ===
==== Přímo ====
==== Přímo ====
-
* Je-li <math>P(x)</math> lineární polynom (tedy <math>P(x) = ax + b</math>, kde <math>a \neq 0</math> a <math>b</math> jsou reálná nebo komplexní čísla), pak jeho kořenem je číslo <math>x_0=-\frac{b}{a}</math>
+
* Je-li <big>\(P(x)</math> lineární polynom (tedy <big>\(P(x) = ax + b</math>, kde <big>\(a \neq 0</math> a <big>\(b</math> jsou reálná nebo komplexní čísla), pak jeho kořenem je číslo <big>\(x_0=-\frac{b}{a}</math>
-
* Jde-li o [[kvadratická rovnice|kvadratický polynom]] (<math>P(x) = ax^2 + bx + c</math>), pak existují obecně dva kořeny <math>x_{1,2} = \frac{-b \pm\sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}</math>.
+
* Jde-li o [[kvadratická rovnice|kvadratický polynom]] (<big>\(P(x) = ax^2 + bx + c</math>), pak existují obecně dva kořeny <big>\(x_{1,2} = \frac{-b \pm\sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}</math>.
* Pro výpočet kořenů [[Kubická rovnice|kubického polynomu]] existují např. [[Cardanovy vzorce]].
* Pro výpočet kořenů [[Kubická rovnice|kubického polynomu]] existují např. [[Cardanovy vzorce]].
==== Aproximací ====
==== Aproximací ====
-
Najdeme-li dva body <math>x_1</math> a <math>x_2</math>, pro které platí <math>\sgn(P(x_1)) = -\sgn(P(x_2))</math> kde <math>\sgn</math> značí znaménkovou funkci [[Funkce signum|signum]] (jinak řečeno <math>P(x_1)P(x_2)<0</math>), pak existuje alespoň jeden kořen v intervalu <math>(x_1,x_2)</math> (viz [[Bolzanova věta]]). Tento kořen lze najít metodou [[půlení intervalů]] nebo [[Metoda tečen|metodou tečen]]
+
Najdeme-li dva body <big>\(x_1</math> a <big>\(x_2</math>, pro které platí <big>\(\sgn(P(x_1)) = -\sgn(P(x_2))</math> kde <big>\(\sgn</math> značí znaménkovou funkci [[Funkce signum|signum]] (jinak řečeno <big>\(P(x_1)P(x_2)<0</math>), pak existuje alespoň jeden kořen v intervalu <big>\((x_1,x_2)</math> (viz [[Bolzanova věta]]). Tento kořen lze najít metodou [[půlení intervalů]] nebo [[Metoda tečen|metodou tečen]]
== Příklady ==
== Příklady ==
-
* Kořenem funkce (polynomu) <math>f(x) = x^2 + 6x + 9</math> je číslo −3, protože ''f''(-3) = 0.<br />Jiné kořeny tato funkce nemá – to se zjistí snadno rozkladem na <math>(x + 3)^2</math>.
+
* Kořenem funkce (polynomu) <big>\(f(x) = x^2 + 6x + 9</math> je číslo −3, protože ''f''(-3) = 0.<br />Jiné kořeny tato funkce nemá – to se zjistí snadno rozkladem na <big>\((x + 3)^2</math>.
-
* Funkce <math>f(x) = e^x</math> (viz [[Eulerovo číslo]]) nemá v reálných ani komplexních číslech kořen.
+
* Funkce <big>\(f(x) = e^x</math> (viz [[Eulerovo číslo]]) nemá v reálných ani komplexních číslech kořen.
-
* Funkce <math>f(x) = sin (x)</math> (viz [[sinus]]) má [[nekonečná množina|nekonečně]] mnoho kořenů, a to právě čísla tvaru ''kπ'', kde ''π'' je [[Pí (číslo)|Ludolfovo číslo]] a ''k'' libovolné [[celé číslo]].
+
* Funkce <big>\(f(x) = sin (x)</math> (viz [[sinus]]) má [[nekonečná množina|nekonečně]] mnoho kořenů, a to právě čísla tvaru ''kπ'', kde ''π'' je [[Pí (číslo)|Ludolfovo číslo]] a ''k'' libovolné [[celé číslo]].
== Související články ==
== Související články ==

Verze z 14. 8. 2022, 14:49

Kořenem funkce f se v matematice nazývá takový prvek a z definičního oboru f, v němž f nabývá nulové hodnoty.

Přesněji kořenem je každé a splňující rovnici f(a) = 0. Pro nejběžnější případ, kdy je definiční obor f podmnožinou komplexních resp. reálných čísel, je kořen bod, v němž graf funkce f protíná komplexní rovinu resp. osu x.

Obsah

Kořen polynomu

Polynom jedné proměnné stupně n s komplexními koeficienty chápaný jako funkce může mít nejvýše n různých komplexních kořenů. Je-li totiž a kořenem polynomu P(x), pak (xa) dělí P(x), a tedy P(x)/(x-a) je polynom stupně n-1.

Podle základní věty algebry má každý polynom jedné proměnné stupně n s komplexními koeficienty v komplexních číslech právě n kořenů, je-li každý počítán ve své násobnosti. Uvažujeme-li polynom nad reálnými čísly, pak tato situace nemusí obecně platit - např. polynom \(x^2+1</math> nemá v reálných číslech kořen (kořeny polynomu jsou komplexní čísla \(\pm i</math>).

Metody výpočtu

Přímo

  • Je-li \(P(x)</math> lineární polynom (tedy \(P(x) = ax + b</math>, kde \(a \neq 0</math> a \(b</math> jsou reálná nebo komplexní čísla), pak jeho kořenem je číslo \(x_0=-\frac{b}{a}</math>
  • Jde-li o kvadratický polynom (\(P(x) = ax^2 + bx + c</math>), pak existují obecně dva kořeny \(x_{1,2} = \frac{-b \pm\sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}</math>.
  • Pro výpočet kořenů kubického polynomu existují např. Cardanovy vzorce.

Aproximací

Najdeme-li dva body \(x_1</math> a \(x_2</math>, pro které platí \(\sgn(P(x_1)) = -\sgn(P(x_2))</math> kde \(\sgn</math> značí znaménkovou funkci signum (jinak řečeno \(P(x_1)P(x_2)<0</math>), pak existuje alespoň jeden kořen v intervalu \((x_1,x_2)</math> (viz Bolzanova věta). Tento kořen lze najít metodou půlení intervalů nebo metodou tečen

Příklady

  • Kořenem funkce (polynomu) \(f(x) = x^2 + 6x + 9</math> je číslo −3, protože f(-3) = 0.
    Jiné kořeny tato funkce nemá – to se zjistí snadno rozkladem na \((x + 3)^2</math>.
  • Funkce \(f(x) = e^x</math> (viz Eulerovo číslo) nemá v reálných ani komplexních číslech kořen.
  • Funkce \(f(x) = sin (x)</math> (viz sinus) má nekonečně mnoho kořenů, a to právě čísla tvaru , kde π je Ludolfovo číslo a k libovolné celé číslo.

Související články