Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne/2015/74
Z Multimediaexpo.cz
(vylep.) |
(vylep.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Creissels et Viaduct de Millau.jpg|right|160px|Viadukt Millau v roce 2009.]] | [[Soubor:Creissels et Viaduct de Millau.jpg|right|160px|Viadukt Millau v roce 2009.]] | ||
| - | '''Viadukt Millau''' je [[dálnice|dálniční]] [[most]] v jižní [[Francie|Francii]], k roku [[2014]] nejvyšší v Evropě a druhý [[Nejvyšší mosty světa|nejvyšší na světě]] (v roce [[2012]] první pozice obsazena mostem [[Puente Baluarte]] v [[Mexiko|Mexiku]]). Tvůrci stavby jsou francouzský projektant Michel Virlogeux a britský [[architekt]] [[Norman Foster]]. Slavnostně byl za přítomnosti francouzského [[prezident]]a [[Jacques Chirac|Jacquesa Chiraca]] otevřen [[14. prosinec|14. prosince]] [[2004]], o dva dny později již začal sloužit i veřejnosti. | + | '''[[Viadukt Millau]]''' je [[dálnice|dálniční]] [[most]] v jižní [[Francie|Francii]], k roku [[2014]] nejvyšší v Evropě a druhý [[Nejvyšší mosty světa|nejvyšší na světě]] (v roce [[2012]] první pozice obsazena mostem [[Puente Baluarte]] v [[Mexiko|Mexiku]]). Tvůrci stavby jsou francouzský projektant Michel Virlogeux a britský [[architekt]] [[Norman Foster]]. Slavnostně byl za přítomnosti francouzského [[prezident]]a [[Jacques Chirac|Jacquesa Chiraca]] otevřen [[14. prosinec|14. prosince]] [[2004]], o dva dny později již začal sloužit i veřejnosti. |
Viadukt Millau je [[zavěšený most]] se sedmi [[beton]]ovými [[pilíř]]i a osmi mostními poli. Vlastní [[mostovka]] je [[ocel]]ová a váží 36 000 tun. Délka mostu činí 2 460 m. Mostní pole nemají všechna stejnou délku; šest centrálních měří 342 metrů a dvě okrajová pak 204 metrů. Mostovka samotná pak také od [[sever]]u k [[jih]]u klesá o tři procenta. | Viadukt Millau je [[zavěšený most]] se sedmi [[beton]]ovými [[pilíř]]i a osmi mostními poli. Vlastní [[mostovka]] je [[ocel]]ová a váží 36 000 tun. Délka mostu činí 2 460 m. Mostní pole nemají všechna stejnou délku; šest centrálních měří 342 metrů a dvě okrajová pak 204 metrů. Mostovka samotná pak také od [[sever]]u k [[jih]]u klesá o tři procenta. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
Nutnost vybudovat most přes údolí a tím i přes řeku [[Tarn (řeka)|Tarn]] u města [[Millau]], a dokončit tak [[Dálnice|dálnici]] A 75 spojující metropoli [[Paříž]] s jižní částí Francie donutila vládu už roku [[1989]] ke schválení projektu výstavby mostu. Během 90. let se postupně upřesňovaly plány do dnešní podoby mostu zavěšeného. Nakonec bylo rozhodnuto, že jej postaví soukromá společnost a jeho výstavba bude splacena ve formě [[mýtné]]ho. | Nutnost vybudovat most přes údolí a tím i přes řeku [[Tarn (řeka)|Tarn]] u města [[Millau]], a dokončit tak [[Dálnice|dálnici]] A 75 spojující metropoli [[Paříž]] s jižní částí Francie donutila vládu už roku [[1989]] ke schválení projektu výstavby mostu. Během 90. let se postupně upřesňovaly plány do dnešní podoby mostu zavěšeného. Nakonec bylo rozhodnuto, že jej postaví soukromá společnost a jeho výstavba bude splacena ve formě [[mýtné]]ho. | ||
| - | [[16. říjen|16. října]] [[2001]] se začalo stavět. Nejprve vznikly pilíře a jakmile byly dokončeny do výšky vozovky, začala být vysouvána [[ocel]]ová [[mostovka]]. Kromě sedmi definitivních pilířů však také vznikly další podpůrné provizorní ocelové. Mostovka se musela rozdělit na dvě části, každá z nich byla vysouvána rychlostí 600 mm za 4 minuty samostatně. Po několika měsících práce se podařilo obě části spojit, odchylka mezi nimi činila jen 1 cm. Poté byly zdviženy [[pylon]]y a zavěšena [[lano|lana]], následně byla položena [[asfalt]]ová | + | [[16. říjen|16. října]] [[2001]] se začalo stavět. Nejprve vznikly pilíře a jakmile byly dokončeny do výšky vozovky, začala být vysouvána [[ocel]]ová [[mostovka]]. Kromě sedmi definitivních pilířů však také vznikly další podpůrné provizorní ocelové. Mostovka se musela rozdělit na dvě části, každá z nich byla vysouvána rychlostí 600 mm za 4 minuty samostatně. Po několika měsících práce se podařilo obě části spojit, odchylka mezi nimi činila jen 1 cm. Poté byly zdviženy [[pylon]]y a zavěšena [[lano|lana]], následně byla položena [[asfalt]]ová vozovka. |
| + | |||
| + | Po zatěžovacích zkouškách, které most bez obtíží vydržel (prohnutí činilo 26 [[Metr#Centimetr|cm]] a bylo v normě) mohl být v prosinci roku [[2004]] a po 38 měsících stavby slavnostně otevřen. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 18. 9. 2015, 07:52
Viadukt Millau je dálniční most v jižní Francii, k roku 2014 nejvyšší v Evropě a druhý nejvyšší na světě (v roce 2012 první pozice obsazena mostem Puente Baluarte v Mexiku). Tvůrci stavby jsou francouzský projektant Michel Virlogeux a britský architekt Norman Foster. Slavnostně byl za přítomnosti francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca otevřen 14. prosince 2004, o dva dny později již začal sloužit i veřejnosti.
Viadukt Millau je zavěšený most se sedmi betonovými pilíři a osmi mostními poli. Vlastní mostovka je ocelová a váží 36 000 tun. Délka mostu činí 2 460 m. Mostní pole nemají všechna stejnou délku; šest centrálních měří 342 metrů a dvě okrajová pak 204 metrů. Mostovka samotná pak také od severu k jihu klesá o tři procenta.
Celá stavba se navíc nachází v oblouku s poloměrem 20 km. V každém směru se nacházejí dva jízdní pruhy.
Pilíře mají velmi rozdílnou výšku; ta se pohybuje od 77 m až k 246 m (měřeno až k výšce vozovky). Nejvyšší pilíř převyšuje spolu s věží nad vozovkou svojí výškou i Eiffelovu věž. Jsou betonové a mají specifický tvar; směrem nahoru se zužují a dělí na dva menší.
Nutnost vybudovat most přes údolí a tím i přes řeku Tarn u města Millau, a dokončit tak dálnici A 75 spojující metropoli Paříž s jižní částí Francie donutila vládu už roku 1989 ke schválení projektu výstavby mostu. Během 90. let se postupně upřesňovaly plány do dnešní podoby mostu zavěšeného. Nakonec bylo rozhodnuto, že jej postaví soukromá společnost a jeho výstavba bude splacena ve formě mýtného.
16. října 2001 se začalo stavět. Nejprve vznikly pilíře a jakmile byly dokončeny do výšky vozovky, začala být vysouvána ocelová mostovka. Kromě sedmi definitivních pilířů však také vznikly další podpůrné provizorní ocelové. Mostovka se musela rozdělit na dvě části, každá z nich byla vysouvána rychlostí 600 mm za 4 minuty samostatně. Po několika měsících práce se podařilo obě části spojit, odchylka mezi nimi činila jen 1 cm. Poté byly zdviženy pylony a zavěšena lana, následně byla položena asfaltová vozovka.
Po zatěžovacích zkouškách, které most bez obtíží vydržel (prohnutí činilo 26 cm a bylo v normě) mohl být v prosinci roku 2004 a po 38 měsících stavby slavnostně otevřen.