Šablona:Citace patentu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 29. 3. 2013, 22:10

Šablona pro generování citací patentových dokumentů dle normy ČSN ISO 690.

Obsah

1 Použití
2 Parametry
3 Příklady
4 Chyby, rozdíly oproti normě a možnosti zlepšení
5 Externí odkazy

Použití

Všechna pole musí být malými písmeny. Zkopírujte prázdnou verzi na místo použití:

Plná verze

Obvyklé užití

{{Citace patentu
 | příjmení přihlašovatele = 
 | jméno přihlašovatele = 
 | přihlašovatel = 
 | odkaz na přihlašovatele =
 | příjmení vlastníka = 
 | jméno vlastníka =  
 | vlastník = 
 | odkaz na vlastníka = 
 | titul =
 | odkaz na titul = 
 | příjmení vynálezce = 
 | jméno vynálezce = 
 | vynálezce = 
 | odkaz na vynálezce = 
 | příjmení vynálezce2 = 
 | jméno vynálezce2 =
 | vynálezce2 = 
 | odkaz na vynálezce2 = 
 | příjmení vynálezce3 = 
 | jméno vynálezce3 =
 | vynálezce3 = 
 | odkaz na vynálezce3 = 
 | další vynálezci = 
 | poznámka =  
 | stát = 
 | úřad = 
 | druh dokumentu =
 | číslo = 
 | datum vydání =
 | rok vydání = 
 | měsíc vydání =
 | den vydání = 
 | datum přístupu = 
 | url = 
 | jazyk = 
}}

{{Citace patentu
 | příjmení přihlašovatele = 
 | jméno přihlašovatele = 
 | odkaz na přihlašovatele = 
 | odkaz na korporaci =  
 | titul = 
 | poznámka =
 | stát = 
 | úřad = 
 | druh dokumentu = 
 | číslo = 
 | datum vydání = 
 | url = 
 | datum přístupu = 
}}

Parametry

Primární odpovědnost

Parametry určující hlavní odpovědnost za patent, tj. přihlašovatele, popřípadě vlastníka práv k patentu, většinou jde o jméno korporace nebo člověka. Jména se uvádí bez titulů a vědeckých hodností.

Parametry pro přihlašovatele:

příjmení přihlašovatele – příjmení přihlašovatele patentu
jméno přihlašovatele – jméno přihlašovatele patentu
přihlašovatel
- použití parametrů jméno a příjmení může být problematické v případech přihlašovatelů, u nichž je zvykem příjmení psát vždy jako první (jak je tomu například v čínštině). V takovém případě by čárka mezi jménem a příjmením působila nepatřičně. Někdy je také problém určit přesný rozsah příjmení. V tom případě je lepší parametry jméno a příjmení nepoužít a vyplnit raději pole autor pomocí notace „Hu Ke Jie“ podle toho, jak je třeba.
- Jiné přípustné užití tohoto parametru nastává v okamžiku, kdy přihlašovatelem je korporace.
odkaz na přihlašovatele – existuje-li na Wikipedii článek s životopisem, uvede se zde jeho jméno

Pokud je vlastník práv k patentu odlišný od přihlašovatele, je možné jej uvést.

Parametry pro vlastníka jsou ekvivalentní parametrům pro přihlašovatele

příjmení vlastníka
jméno vlastníka
vlastník
odkaz na vlastníka

Název

titul – název patentu. Pokud je složen z více částí, je třeba jej zformátovat podle normy podle následujících zásad:
- Jde-li o název a podnázev, je třeba nejprve uvést název, pak podnázev, podle pořadí na titulní stránce. Musí být odděleny dvojtečkou.
- Je-li dokument součástí většího celku, je potřeba uvést všechny části hierarchie od nejvyšší úrovně až po náš dokument. Části hierarchie je třeba oddělit tečkami.
- U dokumentů mezinárodních organizací je možné se setkat s vícejazyčnými názvy. Zapisujeme v pořadí, jak jsou na titulní stránce, oddělujeme rovnítkem.
odkaz na titul – existuje-li na Wikipedii článek o daném dokumentu, uvede se zde jeho jméno
url – URL online monografie.

Sekundární odpovědnost

Parametry určující sekundární (odbornou) odpovědnost za vynález, jména maximálně tří vynálezců, kteří postoupili své právo spravovat patent nějaké korporaci. Jména se uvádějí bez titulů a vědeckých hodností.

Parametry pro prvního vynálezce se vyplňují vždy, je-li uveden aspoň jeden vynálezce.

příjmení vynálezce – příjmení 1. vynálezce
jméno vynálezce – jméno 1. vynálezce
vynálezce – použití parametrů jméno a příjmení může být problematické v případech osob, u nichž je zvykem příjmení psát vždy jako první (jak je tomu například v čínštině). V takovém případě by čárka mezi jménem a příjmením působila nepatřičně. Někdy je také problém určit přesný rozsah příjmení. V tom případě je lepší parametry jméno a příjmení nepoužít a vyplnit raději pole autor pomocí notace „Hu Ke Jie“ podle toho, jak je třeba.
odkaz na vynálezce – existuje-li na Wikipedii článek s životopisem, uvede se zde jeho jméno

Parametry pro druhého vynálezce se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě dva nebo právě tři vynálezci. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem další vynálezci (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. vynálezce.

příjmení vynálezce2
jméno vynálezce2
vynálezce2
odkaz na vynálezce2

Parametry pro třetího vynálezce se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě tři vynálezci. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem další vynálezci (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. vynálezce.

příjmení vynálezce3
jméno vynálezce3
vynálezce3
odkaz na vynálezce3

Následující parametr se vyplňuje, jen je-li v dokumentu uvedeno více vynálezců než tři.

další vynálezci – do tohoto pole se vepíše „et al.“ nebo „aj.“ či „a kol.“ (tečka na konci je povinná)

Identifikace dokumentu

stát – země, která patent schválila
úřad – úřad, který patent schválil
druh dokumentu – druh dokumentu, není-li vyplněno, zní „patentový spis“
číslo – číslo dokumentu. První dvě písmena je kód ISO pro země (ISO 3166) nebo kód pro mezinárodní organizace (WIPO Standard ST. 3), dále následuje číslo dokumentu a končí dvěma písmeny. Lze zkrátit na pouhé číslo dokumentu.

Vydání

datum vydání – datum vydání dokumentu. Zadává se v ISO 8601 YYYY-MM-DD formátu, např. 2006-02-17. Pokud známe jen část údajů, použijeme raději následující položky.
- rok vydání – rok vydání.
  - Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme rok vydání, zapíšeme jej do hranatých závorek, např. „[1992]“.
  - Je-li tento rok jen pravděpodobný, doplňujeme otazník, např. „[1992?]“.
  - Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme alespoň desetiletí, uvedeme místo poslední číslice spojovník, např. pokud kniha vyšla v 90. letech 20. století, píšeme „[199-]“.
- Známe-li i ono desetiletí jen pravděpodobně, doplňujeme otazník, např. „[199-?]“.
- měsíc vydání – měsíc vydání (1–12). Není-li znám, neuvádí se.
- den vydání – den vydání (1–31). Není-li znám, neuvádí se.

Další

poznámka – nějaká další podstatná informace k dokumentu. Například interní číslování.
jazyk – užívá se jen u cizojazyčných děl, jde o seznam užitých jazyků oddělených čárkami, např. „anglicky, německy, řecky“. V případech, kdy se uvádí jen jeden jazyk, lze dokonce uvést i jen zkratku jazyka: Viz seznam kódů ISO 639-1 nebo seznam kódů ISO 639-2.

Příklady

{{Citace patentu | přihlašovatel = Nová huť, a. s., Ostrava | titul = Trysková sestava přestupníkového kolena | jméno vynálezce = Jiří | příjmení vynálezce = Kose | poznámka = Int. Cl. C 1O B 27/06 | stát = Česká republika | druh dokumentu = patentový spis | číslo = 279967 }}
NOVÁ HUŤ, A. S., OSTRAVA. Trysková sestava přestupníkového kolena. Původce vynálezu: Jiří KOSE. Int. Cl. C 1O B 27/06. Česká republika. Patentový spis 279967.

Chyby, rozdíly oproti normě a možnosti zlepšení

V šabloně není ošetřeno, když některý údaj končí tečkou, např. pokud je jméno vyjádřeno zkratkou, třeba „J. R. R.“, a vznikají tak dvojité tečky (kde druhou tečku vkládá šablona). Toto bohužel není možné ošetřit v rámci současné verze MediaWiki.
Norma neudává značení jazyka, ten je však vyjádřen zachováním cizích slov v informacích o vydání (edition, Auflage, izdanie). Naše šablona oproti tomu na konec citace uvádí, v jakém jazyce dokument (nebo citovaný text) je.

Externí odkazy