Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Kotor

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Gigantická galerie, masivní vylepšení)
(+ Vylepšení)
 
Řádka 28: Řádka 28:
Rozkládá se v malebné poloze na samém konci [[Boka Kotorska|boky Kotorské]], hlubokého zálivu na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], na úpatí horského masivu [[Lovćen]]. Samotné město má 1 331 obyvatel (s přilehlými osadami 22 974 obyvatel).
Rozkládá se v malebné poloze na samém konci [[Boka Kotorska|boky Kotorské]], hlubokého zálivu na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], na úpatí horského masivu [[Lovćen]]. Samotné město má 1 331 obyvatel (s přilehlými osadami 22 974 obyvatel).
== Historie ==
== Historie ==
-
První zmínky o Kotoru jsou ze 7. století, kdy byl důležitou pevností Byzantské říše až do roku 1185. V letech 1186 až 1371 byl autonomním městem středověkého [[Srbsko|Srbska]] (pod vládou [[Nemanjići|Nemanjićů]]). Stejné postavení měl i v období vlády [[Chorvatsko|chorvatsko-uherských]] (1371 – 1384) a [[Bosna (historická země)|bosenských]] králů (1384 – 1391). Po krátkém období v letech 1391 – 1420), kdy byl samostatnou republikou, se dostal pod vládu [[Benátky|Benátské republiky]]. Po jejím pádu v roce 1797 přešel pod vládou [[Rakousko|Rakouska]] jako součást provincie [[Dalmácie]] až do roku [[1918]]. Poté se stal součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] ([[SHS]]), které bylo v roce [[1929]] přejmenováno na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl okupován [[Itálie|Itálií]] ([[1941]] – [[1943]]) a [[Německo|Německem]] ([[1943]] – [[1944]]). Poté se stal opět součástí Jugoslávie v rámci republiky [[Černá Hora]]. Od roku [[2006]] je součástí nezávislé Černé Hory.
+
První zmínky o Kotoru jsou ze 7. století, kdy byl důležitou pevností Byzantské říše až do roku 1185. V letech 1186 až 1371 byl autonomním městem středověkého [[Srbsko|Srbska]] (pod vládou Nemanjićů). Stejné postavení měl i v období vlády [[Chorvatsko|chorvatsko-uherských]] (1371 – 1384) a [[Bosna (historická země)|bosenských]] králů (1384 – 1391). Po krátkém období v letech 1391 – 1420), kdy byl samostatnou republikou, se dostal pod vládu [[Benátky|Benátské republiky]]. Po jejím pádu v roce 1797 přešel pod vládou [[Rakousko|Rakouska]] jako součást provincie [[Dalmácie]] až do roku [[1918]]. Poté se stal součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] ([[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|SHS]]), které bylo v roce [[1929]] přejmenováno na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl okupován [[Itálie|Itálií]] ([[1941]] – [[1943]]) a [[Německo|Německem]] ([[1943]] – [[1944]]). Poté se stal opět součástí Jugoslávie v rámci republiky [[Černá Hora]]. Od roku [[2006]] je součástí nezávislé Černé Hory.
== Památky ==
== Památky ==
[[Soubor:Montenegro-02387-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Katedrála sv. Tripuna v Kotoru]]
[[Soubor:Montenegro-02387-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Katedrála sv. Tripuna v Kotoru]]
Řádka 55: Řádka 55:
** Severní brána (''Sjeverna vrata'') – renesanční
** Severní brána (''Sjeverna vrata'') – renesanční
-
== Gigantická galerie (2014) ==
+
== Gigantická galerie (2013) ==
<gallery>
<gallery>
Soubor:Montenegro-02349-Walls of Kotor-DJFlickr.jpg|
Soubor:Montenegro-02349-Walls of Kotor-DJFlickr.jpg|

Aktuální verze z 4. 11. 2016, 09:37

Pohled na město (2014)

Kotor (srbsky Котор), italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory.

Rozkládá se v malebné poloze na samém konci boky Kotorské, hlubokého zálivu na pobřeží Jaderského moře, na úpatí horského masivu Lovćen. Samotné město má 1 331 obyvatel (s přilehlými osadami 22 974 obyvatel).

Obsah

Historie

První zmínky o Kotoru jsou ze 7. století, kdy byl důležitou pevností Byzantské říše až do roku 1185. V letech 1186 až 1371 byl autonomním městem středověkého Srbska (pod vládou Nemanjićů). Stejné postavení měl i v období vlády chorvatsko-uherských (1371 – 1384) a bosenských králů (1384 – 1391). Po krátkém období v letech 1391 – 1420), kdy byl samostatnou republikou, se dostal pod vládu Benátské republiky. Po jejím pádu v roce 1797 přešel pod vládou Rakouska jako součást provincie Dalmácie až do roku 1918. Poté se stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS), které bylo v roce 1929 přejmenováno na Jugoslávii. V době druhé světové války byl okupován Itálií (19411943) a Německem (19431944). Poté se stal opět součástí Jugoslávie v rámci republiky Černá Hora. Od roku 2006 je součástí nezávislé Černé Hory.

Památky

Katedrála sv. Tripuna v Kotoru

Kotor je jedním z nejlépe zachovaných středověkých měst v jihovýchodní Evropě s bohatstvím historických budov. Jako uznání jeho výjimečné historické hodnoty bylo staré město Kotor v roce 1979 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Staré město je obklopené středověkými městskými hradbami o délce 4,5 km, výšce až 20 m a šířce až 15 m, které ho spojují s pevností sv. Jana (Tvrdjava sv. Ivan) na strmém kopci nad městem o výšce 260 m n. m. Město je tvořeno charakteristickou středověkou urbanistickou sítí úzkých uliček a nepravidelných náměstí, s nádhernými kostely i paláci v románském, gotickém, renesančním i barokním slohu.

  • původně románská katedrála sv. Tripuna (Sv. Tripun) – patron města, několikrát přestavovaná především ve 12. – 17. stol., hlavně z důvodu poškození následkem zemětřesení
  • kostel sv. Lukáše (Sv. Luka) z 12. stol., postavený v čase vlády Nemanjićů
  • románský kostel Panny Marie (Sv. Marija Koleđata) – kolegiáta z roku 1221
  • románsko-gotický kostel sv. Michała (Sv. Mihovil), postavený na zříceninách benediktinského kláštera, s malbami ze 14. stol. a freskami z 15. stol.
  • kostel sv. Anny (Sv. Ana) z přelomu 12. – 13. stol., fresky z 15. stol.
  • kostel sv. Pavla (Sv. Pavao) z 13. stol.
  • kostel sv. Mikuláše (Sv. Nikola), s početnými vzácnými ikonami
  • kostel sv. Kláry (Sv. Klara), s výjimečně krásným mramorovým oltářem
  • kostel sv. Josefa (Sv. Josip) s klášterem františkánů
  • kostel Matky Boží od zdraví (Gospa od zdravlja) – v pásu městských hradeb
  • obytné domy ze 14. – 17. stol.
  • hodinová věž ze 16. stol.
  • paláce:
    • gotický palác Drago (Palata Drago) z 15. stol.
    • palác městské rady (Gradska vijećnica) z roku 1762
    • palác Bizanti (Palata Bizanti) ze 17. stol.
    • palác Grgurin (Palata Grgurin) s Mořským muzeem
  • brány:
    • Mořská brána (Morska vrata)
    • Jižní brána (Vrata od Gurdića) – nejstarší
    • Severní brána (Sjeverna vrata) – renesanční

Gigantická galerie (2013)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kotor
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kotor