Vlachovo Březí

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 1. 2017, 17:29

Město Vlachovo Březí (německy: Wällisch Birken, Wällischbirken) se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.

Leží asi 4 km severozápadně od Husince v nadmořské výšce 525 m v podhůří Šumavy při Libotyňském potoce v povodí řeky Blanice.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie

• Počátky (13. - 15. století)

Počátky vzniku Vlachova Březí lze datovat do druhé poloviny 13. století. Roku 1274 se připomínají bratři Vernéř, Vchyna a Michal ze Březí, a to jako svědkové při prodeji vsi Strašně Vítkem z Krumlova strakonickým johanitům. Jedná se o první zmínku o sídle. Má se však za to, že ves existovala již před tímto datem.
Roku 1359 se zachovala první písemná zmínka o existenci kostela a faráře, a to když bratři Jan, Konrád a Ješek ze Březí dosadili na zdejší faru kněze Oldřicha ze Březí. Další člen březského zemanského rodu, Linhart ze Březí, je připomínán roku 1380 jako purkrabí na nedalekém hradu Helfenburku.
Předpokládá se, že již od počátku byla ve Březí tvrz, která byla několikrát vypálena (1468 a 1620), ale vždy byla obnovena. Při pozdějších úpravách bylo posíleno opevnění, byl vyhlouben příkop a v místě dnešní brány byla vystavěna věž.
Kolem roku 1383 přešlo Březí do držení rodu Malovců z Chýnova a po Vlachovi (Vladislavovi) Malovcovi dostala ves roku 1415 jméno Vlachovo Březí.

• Růst (16. - 18. století)

Dne 10. 05. 1538 povýšil český král Ferdinand I., na základě přímluvy tehdejšího majitele vsi Jana Oldřicha Malovce, ves Vlachovo Březí na městečko, které dostalo svůj znak (modrý štít se vzpínajícím se kozlem), mělo právo na tři trhy ročně a pečetit zeleným voskem. Roku 1569 převzal Vlachovo Březí Jan z Vchynic a o rok později (1570) se stal novým majitelem panství Jakub Černín z Chudenic, roku 1623 Jindřich Žákavec ze Žákavy v letech 1656 - 1680 patřilo hraběti Millesimovi. A právě hrabě z Millesima nechal ve Vlachově Březí přestavět starý kostel na nový - raně barokní.
Od povýšení Vlachova Březí na městečko se zde začali usazovat jednotliví řemeslníci. V roce 1713 žilo v městečku 6 tkalců, 4 soukeníci, 2 kováři, 2 krejší, 1 cihlář, 1 hrnčíř, 1 řezník, 1 zámečník a 1 zedník. V druhé polovině 18. století byl nejrozšířejnějším cechem soukeníci. Význam soukenického cechu upadal v průběhu 19. století.

• Moderní doba (od 19. století)

V letech 1650 - 1858 bylo vlachovobřezské panství v rukou Dietrichsteinů a po nich se stala majiteli panství Herbersteinové. 08. 09. 1868 povýšil český král a rakouský císař František Josef I. Vlachovo Březí na město. Právě v 19. století dosáhlo Vlachovo Březí největšího počtu obyvatelstva ve své historii. Roku 1860 zde žilo 2572 obyvatel. Od tohoto roku počet obyvatel klesal a to především díky nedostatku pracovních příležitostí, minimálnímu rozvoji průmyslu (město nebylo napojeno na žádnou železniční trať) a také značnému vystěhovalectví, především do USA.
19. století bylo také příznivé pro vznik různých spolků a korporací, například místní výbory Národní jednoty pošumavské, Řemeslnické besedy Plánek, Ústřední Matice školské, ad.
Dynamicky se v této době rozvíjelo i místní školství. První zmínky o škole ve Vlachově Březí sahají až do roku 1662. Obecnou školu posílila roku 1902 smíšená měšťanská škola, kterou roku 1918 navštěvovalo 121 žáků vetřech třídách.
Pošta zde úřaduje od roku 1866. Město v té době mělo i svou záložnu, lékárnu, špitál, opatrovnu sester Sv. Karla Boromejského, pracovalo tu šest mlýnů, soukenickou dílnu a cihelnu.

Pamětihodnosti

Zámek

Dvoukřídlý barokní zámek s dvorcem na půdorysu písmene L, dali koncem 17. století postavit Dietrichstejnové na místě původní tvrze. Původní tvrz vznikla zřejmě již ve 14. století, roku 1468 byla výrazně upravována. Důraz byl kladen především na opevnění, dnes zcela zaniklé (poslední zbytek hradební zdi se nachází směrem k náměstí). Během 16. století došlo k dalším úpravám v renesančním stylu (sgrafita). Menší severní křídlo je ještě středověkého původu a zřejmě i střední část východního křídla. Po druhé světové válce připadl zámek, včetně všech přilehlých objektů, ředitelství Státního statku Šumava, odštěpný závod Vlachovo Březí. Poslední výraznější rekonstrukcí prošel zámek v 60. letech minulého století. V současné době je vlastníkem město Vlachovo Březí, které hledá vhodné využití pro tento objekt.

Kostel Zvěstování Panny Marie

Raně barokní kostel z let 1659 - 1669 nechal na místě starší svatyně vystavět Karel Leopold z Milessima a jeho žena Františka Eusebie Hyzerlová z Chodů. Roku 1735 byly přistavěny boční kaple Sv. Jana Nepomuckého a Sv. Barbory. Úpravy v druhé polovině 19. století. Roku 1930 byly odkryty zbytky románského kostela s polokruhovým portálem.
Podélná stavba na půdorysu latinského kříže, se dvěma bočními kaplemi, věží na severní straně, sakristií s oratoří po jižní straně kněžiště.
Zařízení: jednotné barokní z první i druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář pochází z roku 1773 od Ignáce Hammera z Čimelic. Sochy na hlavním oltáři: Sv. Šebestián, Sv. Václav a Sv. Vendelín a kvalitní obraz Zvěstování Panny Marie, obnovený roku 1897. Boční oltáře Navštívení Panny Marie a Sv. Linharta. V kapli Sv. Jana Nepomuckého postříbřený oltář Panny Marie z roku 1760 a krucifix z téže doby a dále oltář Sv. Jana Nepomuckého (dovezený snad z Mikulova na Moravě). V kapli Svaté Barbory oltáře Svaté Barbory (snad také z Mikulova) a oltář Svaté Anny.
Křitelnice pozdě gotická s reliéfními štítky, v lodi kostela se nachází jedenáct lavic s řezanými postranicemi z první poloviny 18. století, v kapli Sv. Jana Nepomuckého se nachází renesanční náhrobek Oldřicha Malovce z roku 1561.
Na věži zavěšen zvon Karel ulitý v roce 1592 známým pražským zvonařem Brikcím z Cynperka. Zvon nechal pro kostel zhotovit tehdejší majitel panství Karel Černín z Chudenic a na Březí (po něm také dostal zvon jméno). Pod kostelem zemanská hrobka.

Kaple svatého Ducha

Na vrchu nad městem se nachází Kaple Svatého Ducha (také Kaple Seslání Ducha Svatého). Osmistranná barokní stavba sklenutá kupolí s lucernou. Kaple se připomíná již před rokem 1661, ale v nynější podobě existuje z 18. století. Ke kapli byla roku 1903 přistavěna podélná loď. V témže roce byla kupole vymalována. Oltář pochází z druhé poloviny 18. století s obrazem Seslání Ducha Svatého a s obrazem Panny Marie Svatodušské (typ tzv. Panny Marie Sněžné) pocházejícím z Říma (1702).
Okolo kaple se nachází Křížová cesta se čtrácti zastaveními z 1. poloviny 18. století z úpravami z 19. století (podílel se na nich Jakub Bursa).

Židovský hřbitov

Nedaleko Schmiedova pivovaru se nachází židovský hřbitov se 170 náhrobky, z nichž nejstarší pochází z druhé poloviny 18. století. Náhrobky jsou stejného typu jako v nedaleké Volyni. Hřbitov byl na konci 20. století rekonstruován a je volně přístupný.

Synagoga a židovská obec

V místě bývalého židovského ghetta (cca 100 metrů jihovýchodně od kostela), čp. 244. Prosté stavení, které židovské náboženské obci zakoupil kníže Dietrichstejn v roce 1784. Tato synagoga nahradila původní dřevěnou modlitebnu (přibližně na úrovni domu čp. 6) z roku 1711.
Vnitřek synagogy zdobil skleněný lustr z konce 18. století, mosazné lustry a nástěnná renesanční ramena. Záclona před schránkou na tóru pocházela z roku 1811. Hebrejské texty na plátěných páskách pocházely z let 1824, 1836 a 1846.
Synagoga byla využívána k bohoslužebným účelům až do roku 1924, kdy byla prodána na bydlení manželům Stuchlým.

• Židovská obec ve Vlachově Březí
  Nejpočetnější izraelitská komunita ve Vlachově Březí žila cca kolem roku 1830 a měla 130 členů. Později však začala upadat a samostatná náboženská obec ve Vlachově Březí zanikla v roce 1890. V roce 1924 se spojila s židovskou obcí v nedaleké Volyni. Na počátku 2. světové války zůstala ve Vlachově Březí pouze rodina Ledererů, jejichž obě děti unikly jisté smrti včasným odjezdem do Dánska. Z dospělých členů rodiny nepřežil hrůzy koncentračního tábora nikdo.

Pivovar

Rozsáhlá barokní budova panského pivovaru z 18. století je součástí zámeckého areálu. Na obou stranách je pivovar zakončen výraznými barokními štíty; ve středu budovy velká, do obou pater sklenutá síň.

Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí

Socha pochází z roku 1794 a na podstavci je nápis:
"PIETAS ET ZELVS DIVO JOANNI
NEPOMVCENO PVBLICAE FAMAE
HONORISQVE PATRONO SACRAVIT
Ao 1794

Socha Panny Marie na náměstí

Socha Neposkvrněné Panny Marie, byla zhotovena roku 1774 (obnova sochy v letech 1883 a 1900) z pískovce.

Části obce

• Vlachovo Březí
• Dachov
• Dolní Kožlí
• Doubrava
• Horní Kožlí
• Chocholatá Lhota
• Mojkov
• Uhřice

Významné osobnosti

• Jan Vlastislav Plánek
• Jan Neruda
• Jakub Bursa
• František Turinský
• Václav Boukal
• Karel Jindřich Polák
• Bedřich Doležal
• Josef Brož
• Vojtěch Kareš
• Jan Matulka
• Josef Drechsler
• Leo Vaniš (1936)
• Leo Vaniš (1979)
• Helena Vanišová

Literatura

• Starý, Václav (ed.): Vlachovo Březí 1538 - 1988. Vlachovo Březí 1988.
• Podhola, Roman: Prachaticko známé i zapomenuté. Český Krumlov 2008.
• Mareš, František - Sedláček, Josef: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu prachatickém. Praha 1913.
• Kolektiv: Umělecké památky Čech, čtvrtý svazek T-Ž. Praha 1982.
• Sedláček August: Místopisný slovník historický Království českého. Praha 1998.

Reference