Neapolská žluť světlá
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 16. 7. 2017, 09:57
Neapolská žluť světlá je název žluté umělecké barvy používané v malířství.
Její číselný kód je 1005 a chemicky se jedná o oxid zinečnatý, sulfid kademnatý a zemitý pigment.
Je jedním z nejstarších syntetických pigmentů, známa je poprvé z období kolem roku 1620.
Příbuzným minerálním pigmentem je minerál bindheimit.
Historie
Neapolská žluť byla nalezena jako keramický pigment z období 2 500 let před naším letopočtem v babylónských cihlách. Historická jména jako Luteolum neapolitanum nebo Giallorino[1] označují italsko-neapolský původ. Neapolská žluť byla ve výtvarném umění užívána od 17.–18. století, kdy nahradila do té doby rozšířenou olověnou žluť.
Reference
- ↑ Il libro dell'Arte o Trattato Della Pittui, BiblioBazaar, Charleston 2009, ISBN 978-1-103-39026-7 (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |