Skvělý multimediální systém
Z Multimediaexpo.cz
(+ Nový článek) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zacatek cele stranky --> | <!-- Zacatek cele stranky --> | ||
<div style="text-align: center; width: 100%;border: 1px solid #bbbbbb; font-size: 120%; background-color:#009aff;color:#ffffff" >'''Autor: Michal Pohořelský'''</div> | <div style="text-align: center; width: 100%;border: 1px solid #bbbbbb; font-size: 120%; background-color:#009aff;color:#ffffff" >'''Autor: Michal Pohořelský'''</div> | ||
- | <div style="text-align: center; width: 100%;border: 1px solid #bbbbbb; font-size: 120%; background-color:#009aff;color:#ffffff" >'''Neuveřejněná recenze systému BeOS'''</div> | + | <div style="text-align: center; width: 100%;border: 1px solid #bbbbbb; font-size: 120%; background-color:#009aff;color:#ffffff" >'''Neuveřejněná recenze systému BeOS verze 4.5'''</div> |
- | + | ||
+ | [[Soubor:BeOS R4.5 Flickr.jpg|thumb|230px|BeOS verze 4.5]] | ||
Když se v roce [[1990]] rozhodl Jean-Louis Gassé (bývalý výkonný ředitel firmy Apple) založit firmu Be, Inc., dozvědělo se o tom mnoho počítačových odborníků. Hlavní vizí společnosti bylo a stále je vytvořit novou operační platformu pro osobní počítače, která by konečně přinesla nový styl a možnosti bez masivních okovů 16bitového PC středověku. Tato odvážná vize se začala naplňovat již na konci roku [[1995]], protože firma Be začala prodávat velmi zajímavý operační systém BeOS a vlastní počítače [[BeBox]]. | Když se v roce [[1990]] rozhodl Jean-Louis Gassé (bývalý výkonný ředitel firmy Apple) založit firmu Be, Inc., dozvědělo se o tom mnoho počítačových odborníků. Hlavní vizí společnosti bylo a stále je vytvořit novou operační platformu pro osobní počítače, která by konečně přinesla nový styl a možnosti bez masivních okovů 16bitového PC středověku. Tato odvážná vize se začala naplňovat již na konci roku [[1995]], protože firma Be začala prodávat velmi zajímavý operační systém BeOS a vlastní počítače [[BeBox]]. | ||
Řádka 52: | Řádka 52: | ||
- | BeOS se spustí velmi rychle a při startu detekuje všechny hardwarové karty a zařízení bez ohledu na to, jestli jsou obyčejné nebo plug & play. Systém okamžitě a přesně poznal můj procesor [[AMD K6-2]], grafickou kartu Matrox Millenium G200 / [[AGP]], grafickou kartu ATI 3D Charger Rage IIc / [[AGP]], zvukovou kartu SoundBlaster AWE 64 / | + | BeOS se spustí velmi rychle a při startu detekuje všechny hardwarové karty a zařízení bez ohledu na to, jestli jsou obyčejné nebo plug & play. Systém okamžitě a přesně poznal můj procesor [[AMD K6-2]], grafickou kartu Matrox Millenium G200 / [[AGP]], grafickou kartu ATI 3D Charger Rage IIc / [[AGP]], zvukovou kartu SoundBlaster AWE 64 / ISA, zvukovou kartu SoundBlaster 16 / [[ISA]] a ATAPI CD-ROM mechaniku. Detekce hardwaru je tak dobrá, že mne jednoho dne napadlo ji pokořit. Po dlouhém experimentování s hardwarem jsem přetaktoval procesor na neobvyklou frekvenci 337 MHz (4.5 x 75 MHz FSB). A BeOS začal tvrdit, že mám kuriózní procesor [[AMD K6-2]] / 340 MHz (Windows 9x zase uváděli jiný nesmysl). |
Po svém startu BeOS plně podporuje počítač s 1, 2 nebo 4 procesory (BeOS 5.0 až 8 procesorů), souborové systémy FAT16, VFAT i [[FAT32]] (Windows 9x), [[ISO-9660]] (CD-ROM), HFS (Mac OS) a úspěšně pozná Boot manažer OS/2. Pomocí rozšíření od dalších dodavatelů je k dispozici podpora pro EXT2 (Linux) a [[NTFS]] (Windows NT4). Citelně však chybí podpora souborových systémů [[HPFS]] (OS/2) a JFS (OS/2 Aurora). | Po svém startu BeOS plně podporuje počítač s 1, 2 nebo 4 procesory (BeOS 5.0 až 8 procesorů), souborové systémy FAT16, VFAT i [[FAT32]] (Windows 9x), [[ISO-9660]] (CD-ROM), HFS (Mac OS) a úspěšně pozná Boot manažer OS/2. Pomocí rozšíření od dalších dodavatelů je k dispozici podpora pro EXT2 (Linux) a [[NTFS]] (Windows NT4). Citelně však chybí podpora souborových systémů [[HPFS]] (OS/2) a JFS (OS/2 Aurora). | ||
Řádka 61: | Řádka 61: | ||
Okamžitě po spuštění systému se objeví pozoruhodné grafické prostředí, které se pohybuje na pomezí Windows 9x a MacOS. Ovládání systému je na první pohled trochu nezvyklé, ale značně intuitivní a během jedné hodiny vám určitě přejde do krve. Jeho z kladem je správce souborů Tracker (podobně jako Finder z Mac OS 7.x). Tracker využívá všudypřítomný multithreading, takže při kopírování či mazání mnoha různých souborů vás rozhodně nebude nijak brzdit. Všechny základní složky a koš (Trash) jsou umístěny na ploše, což znají všichni uživatelé Windows a OS/2. Uživatel může na plochu samozřejmě umístit další libovolné složky i soubory a definovat vlastní zástupce (stínové objekty). Pokud složka (pořadač) obsahuje velký počet souborů, obsah okna se naplňuje postupně. Každá složka dokáže zobrazovat svůj obsah třemi způsoby - podrobný seznam, malé ikony a velké ikony. V režimu seznam si můžeme vybrat jaké parametry souborů a v jakém pořadí se budou zobrazovat. Můžeme snadno měnit šířku sloupců a určit podle jakého klíče budou všechny informace setříděny (vzestupně i sestupně). | Okamžitě po spuštění systému se objeví pozoruhodné grafické prostředí, které se pohybuje na pomezí Windows 9x a MacOS. Ovládání systému je na první pohled trochu nezvyklé, ale značně intuitivní a během jedné hodiny vám určitě přejde do krve. Jeho z kladem je správce souborů Tracker (podobně jako Finder z Mac OS 7.x). Tracker využívá všudypřítomný multithreading, takže při kopírování či mazání mnoha různých souborů vás rozhodně nebude nijak brzdit. Všechny základní složky a koš (Trash) jsou umístěny na ploše, což znají všichni uživatelé Windows a OS/2. Uživatel může na plochu samozřejmě umístit další libovolné složky i soubory a definovat vlastní zástupce (stínové objekty). Pokud složka (pořadač) obsahuje velký počet souborů, obsah okna se naplňuje postupně. Každá složka dokáže zobrazovat svůj obsah třemi způsoby - podrobný seznam, malé ikony a velké ikony. V režimu seznam si můžeme vybrat jaké parametry souborů a v jakém pořadí se budou zobrazovat. Můžeme snadno měnit šířku sloupců a určit podle jakého klíče budou všechny informace setříděny (vzestupně i sestupně). | ||
- | + | Pravým tlačítkem myši můžeme kdekoliv aktivovat plovoucí menu. Výběr a možnosti jeho funkcí se samozřejmě liší podle vybraného objektu. Navíc můžeme procházet celý adresářový strom disku bez nutnosti postupného otevírání oken. Do menu lze také přiřadit vlastní odkazy (add-ons). | |
- | Pravým tlačítkem myši můžeme kdekoliv aktivovat plovoucí menu. Výběr a možnosti jeho funkcí se samozřejmě liší podle vybraného objektu. Navíc můžeme procházet celý adresářový strom disku bez nutnosti postupného otevírání oken. Do menu lze také přiřadit vlastní odkazy (add-ons). Prvním zajímavým prvkem grafického rozhraní je víceúčelová lišta TrackBar, která je velmi konfigurovatelná. Může pracovat jako dolní či horní lišta nebo jako dynamický seznam v libovolném rohu obrazovky. Najdeme na ní tlačítko BeOS, které funguje analogicky jako známé tlačítko Start z Windows. | + | Prvním zajímavým prvkem grafického rozhraní je víceúčelová lišta TrackBar, která je velmi konfigurovatelná. Může pracovat jako dolní či horní lišta nebo jako dynamický seznam v libovolném rohu obrazovky. Najdeme na ní tlačítko BeOS, které funguje analogicky jako známé tlačítko Start z Windows. |
Druhým zajímavým prvkem je komponentová technologie Replicator, která dost připomíná umírající technologii OpenDoc (Mac OS, [[OS/2]] Warp). Replicator umožňuje vytrhnout část jedné aplikace a vložit ji do jiné aplikace. | Druhým zajímavým prvkem je komponentová technologie Replicator, která dost připomíná umírající technologii OpenDoc (Mac OS, [[OS/2]] Warp). Replicator umožňuje vytrhnout část jedné aplikace a vložit ji do jiné aplikace. | ||
Řádka 72: | Řádka 72: | ||
- | BeOS o sobě prohlašuje, že je přirozeným prostředím pro Internet, protože jeho základními sítovými protokoly jsou TCP/IP a PPP (point-to-point protocol). Uživatel má k dispozici jednoduchý WWW prohlížeč | + | BeOS o sobě prohlašuje, že je přirozeným prostředím pro Internet, protože jeho základními sítovými protokoly jsou TCP/IP a PPP (point-to-point protocol). Uživatel má k dispozici jednoduchý WWW prohlížeč NetPositive verze 2.1.1 (veškerá systémová dokumentace je ve formátu HTML), který však nemůže soupeřit ze známými giganty Internet Explorer 5.0 a Netscape Communicator 4.61. Naštěstí můžeme využívat i plnohodnotný sharewarový prohlížeč Opera. Navíc nám dobře poslouží klient pro elektronickou poštu (E-mail), FTP server, FTP klient, Telnet server a Telnet klient. Každý z těchto nástrojů lze samozřejmě nahradit aplikací od jiného výrobce. |
Verze z 12. 5. 2013, 15:01
Když se v roce 1990 rozhodl Jean-Louis Gassé (bývalý výkonný ředitel firmy Apple) založit firmu Be, Inc., dozvědělo se o tom mnoho počítačových odborníků. Hlavní vizí společnosti bylo a stále je vytvořit novou operační platformu pro osobní počítače, která by konečně přinesla nový styl a možnosti bez masivních okovů 16bitového PC středověku. Tato odvážná vize se začala naplňovat již na konci roku 1995, protože firma Be začala prodávat velmi zajímavý operační systém BeOS a vlastní počítače BeBox.
Počítače BeBox patří mezi špičkové osobní počítače s jednou unikátní vlastností - jedná se vždy o víceprocesorové typy s dvěma nebo čtyřmi procesory PowerPC 603/604. BeBox s jedním PowerPC procesorem nebyl nikdy uveden na trh. Jeho základní deska nabízí dvě klasické sběrnice PCI/ISA (3 + 5), akceptuje levné PC karty a plně ovládá tradiční přenosové normy EIDE a Fast-SCSI-2. Celý BeBox, včetně režimu BusMastering a DMA, je vyladěn pro náročné víceprocesorové prostředí. Pamět RAM, která je tvořena normálními SIMM moduly, může mít velikost až 256 MB. Vzadu najdete dva porty pro joystick a čtyři vysokorychlostní sériové porty. Navíc jsou k dispozici dva oddělené MIDI kanály a kvalitní 16bitový stereo systém. Firma sama prohlásila, že tyto počítače jsou určeny pro uživatele, kteří používají aplikace na zpracování digitálního audia i videa, špičkové aplikace pro zpracování obrazu, trojrozměrné aplikace (hry) a moderní komunikaci.
Vynikající hardware by však vždy měl být doprovázen stejně kvalitním operačním systémem, který ho plně využije. Právě proto byl vytvořen skvělý operační systém BeOS, který je založen na architektuře klient/server a plně multiprocesorovém mikrokernelovém jádru. Systémový vývojáři se přitom výrazně soustředili na data zpracovávaná v reálném čase. Proto na většině úrovní systému dobře funguje multithreading a multistreaming.
První velký zlom ve vývoji systému BeOS se stal v polovině července 1997. Tehdy mateřská firma uvedla na trh novou verzi systému s osobitým názvem BeOS Preview Release (BeOS PR). Hlavním a asi nejdůležitějším rysem této verze byla schopnost plně fungovat na mírně odlišných PowerPC počítačích PowerMac s konkurenčním systémem Mac OS firmy Apple. Uživatelé si tehdy poprvé mohli vybrat svůj hardware. Druhý velký zlom - přechod do světa PC počítačů - se uskutečnil ve dvou krocích během roku 1998. V první polovině tohoto roku se k nadšencům dostala první vývojářská verze pro Intel - BeOS verze 3.0, který však trpěl hardwarovými problémy. Proto ho za několik měsíců nahradil BeOS verze 3.2 (druhá vývojářská verze), který nabízel mnohem širší podporu HW komponent a lepší stabilitu. Slavnostní okamžik nastal v lednu 1999 vypuštěním finálního uživatelského BeOS verze 4.0 pro Intel. Následně se v červnu 1999 objevil systém BeOS verze 4.5, který již patří do žhavé současnosti.V současné době je na internetu k dispozici velký "Service Pack", který odstraní řadu menších problémů a pozvedne systém na verzi 4.5.2.
Systém BeOS se dodává v pěkné černé krabici, která obsahuje:
- Jeden CD disk s vlastním systémem.
- Systémovou BOOT disketu pro PC se starším BIOSem, který neumí automaticky spustit instalaci z CD-ROM.
- Tenkou příručku (87 stran) s návodem na instalaci ve třech jazycích (anglicky, francouzsky, německy) na běžném PC (Windows 95/98/NT4) nebo PowerPC (Macintosh / BeBox).
- Uživatelskou příručku (135 stran s černobílými obrázky).
- Seznam kompatibilních komponent (Hardware Compatibility List).
Samotný systém podporuje obrovský počet hardwarových komponent. Zde najdete seznam těch nejdůležitějších:
- Procesory – Intel Pentium/MMX/Pro, Celeron, Pentium II/Xeon, Pentium III/Xeon, AMD K6/K6-2/K6-III, Cyrix 686MX, IDT Winchip 2
- Procesorové sady – Intel 430 HX/VX/FX/TX, Intel 440 FX/LX/BX, Intel 450 KX/GX/NX, Via MVP3, SiS 5597, SiS 5598, Ali Aladdin V
- Pevné disky – IDE, EIDE (UltraDMA 33/66), ATAPI, přenositelná média (interní Iomega Zip/Jaz, SyQuest)
- SCSI řadiče – Adaptec AIC-7850/7870/7880/7895, Symbios 53c8xx, Adaptec AHA-2940/2940UW/3940, BusLogic BT948/BT958/BT958D, Tekram DC-310/DC-390U2B/DC-390F, Diamond Fireport 20/Fireport 40
- Sběrnice USB – masivní podpora klávesnic, myší apod.
- Grafické karty s následujícími čipy – Matrox MGA-G100/MGA-G200 (PCI/AGP), 3Dfx Voodoo2/Banshee, 3Dfx Voodoo3, nVidia RIVA 128, nVidia TNT/TNT2 (PCI/AGP), ATI 3D Rage II/Pro/Pro Turbo/LT Pro, Intel i740, SiS 5598/6326, SiS 620, S3 Virge/Virge DX/Virge GX, NeoMagic 128/128XD/256AV
- Zvukové karty – SoundBlaster PCI 16/32/64/128/512, SoundBlaster AWE32/AWE64/AWE64 Gold, SoundBlaster Live!, SoundBlaster 16 (Vibra), MagicSound 16/PCI, Ensoniq AudioPCI, E-mu APS, NewClear PCI 128, Turtle Beach Daytona, Yamaha Waveforce 192XG
- Tiskárny – Postscriptové, HP PCL (HP třídy LaserJet), Epson. To je bohužel hodně málo.
- Modemy – téměř všechny externí typy, interní modemy USRobotics 56k/ActionTec Desklink, BTC 56k a další
- Digitální fotoaparáty – Nikon Coolpix 900, Polariod PDC640, Olympus D320-L/D340-L, Camedia C-340-L/C400/C840-L
Před zahájením instalace si prověřte kompatibilitu svého počítače. Skvělá rychlost celého systému je skutečně ohromující. Během testování jsem dokonce vytáhl ze šuplíku starý pomalý procesor Pentium / 200 MHz, ale BeOS pracoval velmi svižně. Nicméně systém vyžaduje - Pentium / 120 MHz, 32 MB RAM paměti, grafickou kartu s 1 MB VRAM, asi 150 MB volného prostoru na disku a myš. Osobně doporučuji - Pentium II / 266 MHz, 64 MB RAM paměti, slušnou grafickou kartu s 4 MB VRAM, kvalitní zvukovou kartu, asi 400 MB volného prostoru na disku a myš. Minimální instalace zabere 136 MB volného prostoru. úplná kompletní instalace s podporou japonštiny zabere 256 MB volného prostoru.
Vlastní instalační proces můžeme provést dvěma způsoby. V prostředí Windows 95/98/NT4 se nám automaticky nabídne instalace speciálního nástroje PowerQuest Partition Magic verze 2.02, který umí šikovně rozdělit náš disk a připravit ho na instalaci. Osobně jsem však zvolil jiný postup. V systému OS/2 Aurora jsem si vyrobil nový logický disk a vytvořil jsem na něm souborový systém FAT. Zároveň jsem nový disk nastavil v Boot manažeru OS/2 jako přímo spustitelný. Ukončil jsem práci systému a stiskl RESET. Při novém startu poznal můj počítač bootovatelný CD-ROM, takže se téměř okamžitě objevilo pěkné logo systému BeOS. Instalační program vám nabídne všechny logické disky, takže si stačí vybrat prázdný FAT disk a určit instalované BeOS komponenty. Instalátor vytvoří nový logický disk se souborovým systémem BeFS (Be File System) a automaticky provede téměř celou instalaci. Ve finále vám nabídne vlastní Boot manažer Bootman pro přepínání mezi různými operačními systémy, který může být zajímavý (nezkoušel jsem ho, protože používám konkurenční Boot manažer OS/2).
BeOS verze 4.5 jsem získal v polovině září 1999 a hned jsem v redakci slíbil, že vytvořím na něj recenzi. S napsáním recenze jsem však z různých důvodů otálel, takže se stalo to co se prostě stát muselo. Firma Be, Inc. uveřejnila 27. března 2000 na internetu freeware variantu svého nového systému - BeOS 5.0 Personal Edition. A objevil se problém s mým článkem. Po rychlé prohlídce nové verze systému jsem došel k závěru, že rozdíl mezi starší a novější verzí není příliš výrazný. Navíc je nová freeware verze záměrně omezena na jeden prostý soubor o velikosti 520 MB, který napodobuje logický disk. Proto jsem se rozhodl rozdělit celou recenzi na dvě části. Zde se podíváme na "starý" BeOS verze 4.5.2 a příště se budeme více věnovat novější verzi.
BeOS se spustí velmi rychle a při startu detekuje všechny hardwarové karty a zařízení bez ohledu na to, jestli jsou obyčejné nebo plug & play. Systém okamžitě a přesně poznal můj procesor AMD K6-2, grafickou kartu Matrox Millenium G200 / AGP, grafickou kartu ATI 3D Charger Rage IIc / AGP, zvukovou kartu SoundBlaster AWE 64 / ISA, zvukovou kartu SoundBlaster 16 / ISA a ATAPI CD-ROM mechaniku. Detekce hardwaru je tak dobrá, že mne jednoho dne napadlo ji pokořit. Po dlouhém experimentování s hardwarem jsem přetaktoval procesor na neobvyklou frekvenci 337 MHz (4.5 x 75 MHz FSB). A BeOS začal tvrdit, že mám kuriózní procesor AMD K6-2 / 340 MHz (Windows 9x zase uváděli jiný nesmysl).
Po svém startu BeOS plně podporuje počítač s 1, 2 nebo 4 procesory (BeOS 5.0 až 8 procesorů), souborové systémy FAT16, VFAT i FAT32 (Windows 9x), ISO-9660 (CD-ROM), HFS (Mac OS) a úspěšně pozná Boot manažer OS/2. Pomocí rozšíření od dalších dodavatelů je k dispozici podpora pro EXT2 (Linux) a NTFS (Windows NT4). Citelně však chybí podpora souborových systémů HPFS (OS/2) a JFS (OS/2 Aurora).
Okamžitě po spuštění systému se objeví pozoruhodné grafické prostředí, které se pohybuje na pomezí Windows 9x a MacOS. Ovládání systému je na první pohled trochu nezvyklé, ale značně intuitivní a během jedné hodiny vám určitě přejde do krve. Jeho z kladem je správce souborů Tracker (podobně jako Finder z Mac OS 7.x). Tracker využívá všudypřítomný multithreading, takže při kopírování či mazání mnoha různých souborů vás rozhodně nebude nijak brzdit. Všechny základní složky a koš (Trash) jsou umístěny na ploše, což znají všichni uživatelé Windows a OS/2. Uživatel může na plochu samozřejmě umístit další libovolné složky i soubory a definovat vlastní zástupce (stínové objekty). Pokud složka (pořadač) obsahuje velký počet souborů, obsah okna se naplňuje postupně. Každá složka dokáže zobrazovat svůj obsah třemi způsoby - podrobný seznam, malé ikony a velké ikony. V režimu seznam si můžeme vybrat jaké parametry souborů a v jakém pořadí se budou zobrazovat. Můžeme snadno měnit šířku sloupců a určit podle jakého klíče budou všechny informace setříděny (vzestupně i sestupně).
Pravým tlačítkem myši můžeme kdekoliv aktivovat plovoucí menu. Výběr a možnosti jeho funkcí se samozřejmě liší podle vybraného objektu. Navíc můžeme procházet celý adresářový strom disku bez nutnosti postupného otevírání oken. Do menu lze také přiřadit vlastní odkazy (add-ons).
Prvním zajímavým prvkem grafického rozhraní je víceúčelová lišta TrackBar, která je velmi konfigurovatelná. Může pracovat jako dolní či horní lišta nebo jako dynamický seznam v libovolném rohu obrazovky. Najdeme na ní tlačítko BeOS, které funguje analogicky jako známé tlačítko Start z Windows.
Druhým zajímavým prvkem je komponentová technologie Replicator, která dost připomíná umírající technologii OpenDoc (Mac OS, OS/2 Warp). Replicator umožňuje vytrhnout část jedné aplikace a vložit ji do jiné aplikace.
Třetím zajímavým prvkem je všeobecně uznávaná technologie MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions), kterou BeOS převzal pro přiřazení jednotlivých souborů aplikacím. Každý soubor má přitom určen typ a podtyp (třeba - audio/mp3), jenž přesně charakterizují jeho obsah. Soubor pak může mít přiřazenu libovolnou preferovanou aplikaci, která se automaticky aktivuje při jeho otevření.
BeOS o sobě prohlašuje, že je přirozeným prostředím pro Internet, protože jeho základními sítovými protokoly jsou TCP/IP a PPP (point-to-point protocol). Uživatel má k dispozici jednoduchý WWW prohlížeč NetPositive verze 2.1.1 (veškerá systémová dokumentace je ve formátu HTML), který však nemůže soupeřit ze známými giganty Internet Explorer 5.0 a Netscape Communicator 4.61. Naštěstí můžeme využívat i plnohodnotný sharewarový prohlížeč Opera. Navíc nám dobře poslouží klient pro elektronickou poštu (E-mail), FTP server, FTP klient, Telnet server a Telnet klient. Každý z těchto nástrojů lze samozřejmě nahradit aplikací od jiného výrobce.
Nástup BeOS 4.5.x přinesl výrazně vylepšenou multimediální podporu. Celý multimediální subsystém BeOS Media Kit byl výrazně optimalizován a doplněn. Objevilo se šest zcela nových aplikací - Camera, CodyCam (dvě aplikace obsluhující připojenou digitální kameru), MediaPlayer, SoundRecorder, TV (sledování televize na monitoru) a 3D Mixer. Nyní jsou standardně podporovány:
- video formáty (kodeky) – AVI, Cinepak, QuickTime, Indeo 5, MPEG-1
- obrazové formáty – BMP, GIF, JPEG, Targa, TIFF, PNG
- zvukové formáty – AIFF, AU, WAV, MIDI, MP3
Masivní systémová podpora uznávaného standardu OpenGL pro 3D grafiku a zobrazování je samozřejmostí. Schopnosti integrovaného OpenGL dobře předvádí demonstrační aplikace GLTeapot. A to je prozatím všechno. Příště se tedy zaměříme na novější BeOS 5.0.
- Požadavky na hardware: Pentium / 120 MHz, 32 MB RAM, grafika 1 MB VRAM, SVGA monitor, 150 MB na disku, CD-ROM (3x), Sound Blaster 16, myš.
- Výrobce: Be Europe, Francie
- Kontakt: www.axon.cz (web již nefunguje, AXON, Praha)
- Cena (rok 1999): 3127 Kč s DPH