Šablona:Článek dne HL/2017/28
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne HL/2017/28“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Bridgestone-Eco-Rally-2010-EV-19-Flickr.jpg|right|160px|Eddie Irvine na Bridgestone Eco Rally 2010]] |
- | '''[[ | + | '''[[Eddie Irvine]]''' (* [[10. listopad]]u [[1965]]) je bývalý [[Spojené království|britský]] pilot [[Formule 1|Formule 1]]. |
- | + | Cesta za volant závodního vozu nebyla v případě Eddie Irvina tak přímočará jako u ostatních jezdců. Motokáry jen zpříjemňovaly mladému Irvinovi studium na střední škole a po jejím ukončení chtěl pokračovat ve studium ekonomiky a finančnictví na universitě. | |
+ | |||
+ | Přišla však lákavá nabídka zúčastnit se britského mistrovství Formule Ford. Hned při druhém startu zvítězil a to ho natolik motivovalo, že dokázal závodnické vášni zcela propadnout. V roce [[1987]] získává titul britského šampióna Formule Ford, když zvítězil ve 14 závodech a vítězí v prestižním Formule Ford Festival. Následující rok již působil v seriálu britské [[Formule 3]], zvítězil v Grand Prix Macao vozů F3 a celkově skončil na 5. místě. | ||
- | + | V roce [[1989]] podepsal smlouvu se stájí Pacific Racing pro mezinárodní sérii [[Formule 3000]]. Jako nováček dokázal překvapit třetím místem na trati v Italském městě [[Enna]] a celkově 9. místem v šampionátu. Tyto výkony zaujaly jeho krajana [[Eddie Jordan|Eddie Jordana]], který ho přetáhl do svého týmu [[formule 3000]] a Irvine se mu odvděčil vítězstvím na Hockenheimu a třetím místem v celkovém hodnocení. | |
- | + | Další jeho kroky vedly do Japonska, kde se účastnil japonského šampionátu Formule 3000 a sportovních vozů. V roce [[1991]] byl 7. s vítězstvím v [[Mine]], když na stejné trati zvítězil i o rok později, stačilo mu to na 8 místo. Série sportovních vozů mu vynesla 5. místo s vozem Toyota. Rok [[1993]] byl z pohledu Irvinea rokem satisfakce, v japonském mistrovství vozů F3000 byl druhý a získal místo u Jordanu ve F1 na poslední dva závody. Eddie Irvine na sebe upozornil hned při své premiéře v japonské [[Suzuka (Mie)|Suzuce]], nejenže bodoval šestým místem, ale především incidentem s [[Ayrton Senna|Ayrtonem Sennou]]. Senna nejprve Eddieho předjel o kolo, ale ten mu manévr ihned vrátil. | |
+ | |||
+ | Rok [[1994]] pro něj nezačal příznivě, v úvodním podniku v brazilském [[São Paulo]] zavinil srážku čtyř vozů a byl potrestán zákazem startu v jednom závodě. Odvolání, které podal spolu s Eddie Jordanem, [[FIA]] zamítla a trest zvýšila na tři závody. Celou sezónu zakončil ziskem šesti bodů, ale přesto nebyl spokojen. Pro rok [[1995]] jezdil [[Jordan]] s motory Peugeot a výkony Irvinea šly nahoru, Eddie dokázal pravidelně bodovat a v Kanadě dokázal vystoupit i na bednu za třetí místo. Tyto výkony a podpora osobního sponzora ho protlačily na místo dvojky do Ferrari. | ||
+ | |||
+ | Scuderia Ferrari prošla kompletní reorganizací a pro rok [[1996]] budovala celý tým od základů. Na místo týmové jedničky získala čerstvého mistra světa [[Michael Schumacher|Michaela Schumachera]] a tým nastoupil cestu za ziskem titulu. I pro Eddieho Irvina jsou to nejúspěšnější roky ve Formuli 1, dokonce v roce [[1999]] bojoval o titul mistra světa, který mu unikl až v posledním závodě o pouhé dva body. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 10. 11. 2017, 15:15
Eddie Irvine (* 10. listopadu 1965) je bývalý britský pilot Formule 1.
Cesta za volant závodního vozu nebyla v případě Eddie Irvina tak přímočará jako u ostatních jezdců. Motokáry jen zpříjemňovaly mladému Irvinovi studium na střední škole a po jejím ukončení chtěl pokračovat ve studium ekonomiky a finančnictví na universitě.
Přišla však lákavá nabídka zúčastnit se britského mistrovství Formule Ford. Hned při druhém startu zvítězil a to ho natolik motivovalo, že dokázal závodnické vášni zcela propadnout. V roce 1987 získává titul britského šampióna Formule Ford, když zvítězil ve 14 závodech a vítězí v prestižním Formule Ford Festival. Následující rok již působil v seriálu britské Formule 3, zvítězil v Grand Prix Macao vozů F3 a celkově skončil na 5. místě.
V roce 1989 podepsal smlouvu se stájí Pacific Racing pro mezinárodní sérii Formule 3000. Jako nováček dokázal překvapit třetím místem na trati v Italském městě Enna a celkově 9. místem v šampionátu. Tyto výkony zaujaly jeho krajana Eddie Jordana, který ho přetáhl do svého týmu formule 3000 a Irvine se mu odvděčil vítězstvím na Hockenheimu a třetím místem v celkovém hodnocení.
Další jeho kroky vedly do Japonska, kde se účastnil japonského šampionátu Formule 3000 a sportovních vozů. V roce 1991 byl 7. s vítězstvím v Mine, když na stejné trati zvítězil i o rok později, stačilo mu to na 8 místo. Série sportovních vozů mu vynesla 5. místo s vozem Toyota. Rok 1993 byl z pohledu Irvinea rokem satisfakce, v japonském mistrovství vozů F3000 byl druhý a získal místo u Jordanu ve F1 na poslední dva závody. Eddie Irvine na sebe upozornil hned při své premiéře v japonské Suzuce, nejenže bodoval šestým místem, ale především incidentem s Ayrtonem Sennou. Senna nejprve Eddieho předjel o kolo, ale ten mu manévr ihned vrátil.
Rok 1994 pro něj nezačal příznivě, v úvodním podniku v brazilském São Paulo zavinil srážku čtyř vozů a byl potrestán zákazem startu v jednom závodě. Odvolání, které podal spolu s Eddie Jordanem, FIA zamítla a trest zvýšila na tři závody. Celou sezónu zakončil ziskem šesti bodů, ale přesto nebyl spokojen. Pro rok 1995 jezdil Jordan s motory Peugeot a výkony Irvinea šly nahoru, Eddie dokázal pravidelně bodovat a v Kanadě dokázal vystoupit i na bednu za třetí místo. Tyto výkony a podpora osobního sponzora ho protlačily na místo dvojky do Ferrari.
Scuderia Ferrari prošla kompletní reorganizací a pro rok 1996 budovala celý tým od základů. Na místo týmové jedničky získala čerstvého mistra světa Michaela Schumachera a tým nastoupil cestu za ziskem titulu. I pro Eddieho Irvina jsou to nejúspěšnější roky ve Formuli 1, dokonce v roce 1999 bojoval o titul mistra světa, který mu unikl až v posledním závodě o pouhé dva body.