Stráž obrany státu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Finanční stráž Dolní Podluží.JPG|thumb|Památník příslušníků finanční stráže Jana Teichmanna a Václava Kozla v [[Dolní Podluží|Dolním Podluží]]]]
+
[[Soubor:Pomník obráncům hranic.jpg|thumb|230px|Pomník obráncům hranic proti sudetoněmeckému freikorpsu]]
-
[[Soubor:Text na památníku příslušníků finanční stráže.JPG|thumb|Text na památníku příšlušníků finanční stráže v Dolním Podluží]]  
+
[[Soubor:Finanční stráž Dolní Podluží.JPG|thumb|230px|Památník příslušníků finanční stráže Jana Teichmanna a Václava Kozla v [[Dolní Podluží|Dolním Podluží]]]]
-
'''Stráž obrany státu''' (SOS) byla jednotnou ozbrojenou složkou založenou na základě [[vládní nařízení|vládního nařízení]] č. 270/1936 sb. (schváleno [[23. říjen|23. října]] [[1936]]). Existovala a působila v letech [[1936]]–[[1939]]. Celkem padlo 312 příslušníků SOS.[http://ksl.wz.cz/Straz.htm]
+
[[Soubor:Text na památníku příslušníků finanční stráže.JPG|thumb|230px|Text na památníku příšlušníků finanční stráže v Dolním Podluží]]  
 +
'''Stráž obrany státu''' (SOS) byla jednotnou ozbrojenou složkou založenou na základě [[vládní nařízení|vládního nařízení]] č. 270/1936 sb. (schváleno [[23. říjen|23. října]] [[1936]]). Existovala a působila v letech [[1936]]–[[1939]]. Celkem padlo 312 příslušníků SOS.[http://ksl.wz.cz/Straz.htm]
SOS měla plnit následující úkoly:
SOS měla plnit následující úkoly:
* ochrana neporušitelnosti státní hranice a nedotknutelnosti státního území
* ochrana neporušitelnosti státní hranice a nedotknutelnosti státního území
Řádka 10: Řádka 11:
Počet příslušníků SOS postupně rostl. V září [[1938]] činil 29 611 mužů, z toho 6 438 finančníků a 16 582 vojenských posil a aktivních vojáků. Příslušníci SOS byli v rámci mimořádných opatření rozmístěni v bojových a strážních pozicích na hranicích v květnu [[1938]] a s výjimkou vojenských posil tam zůstali až do září. V září došlo k ostrým střetům ozbrojených složek s německými záškodníky organizovanými [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmeckou stranou]] [[Konrad Henlein|Konráda Henleina]] a patrně i s příslušníky ozbrojených sborů německé říše.  
Počet příslušníků SOS postupně rostl. V září [[1938]] činil 29 611 mužů, z toho 6 438 finančníků a 16 582 vojenských posil a aktivních vojáků. Příslušníci SOS byli v rámci mimořádných opatření rozmístěni v bojových a strážních pozicích na hranicích v květnu [[1938]] a s výjimkou vojenských posil tam zůstali až do září. V září došlo k ostrým střetům ozbrojených složek s německými záškodníky organizovanými [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmeckou stranou]] [[Konrad Henlein|Konráda Henleina]] a patrně i s příslušníky ozbrojených sborů německé říše.  
Po odstoupení [[pohraničí]] strážily SOS za již klidnější situace nové hranice, byť i zde se objevilo několik incidentů. V březnu [[1939]] vedly oddíly SOS na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] [[Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus|ústupové boje]] s [[Organizace ukrajinských nacionalistů|ukrajinskými nacionalisty]] a zejména [[Maďaři|Maďary]]. [[26. listopad]]u byla pohotovost pro příslušníky SOS zrušena a ti se vrátili ke své [[policie|policejní]] a [[celní správa|celní činnosti]]. [[21. prosinec|21. prosince]] [[1939]] pak [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] vláda Stráž obrany státu rozpustila. V rámci [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského štátu]] byla tato organizace zrušena později.
Po odstoupení [[pohraničí]] strážily SOS za již klidnější situace nové hranice, byť i zde se objevilo několik incidentů. V březnu [[1939]] vedly oddíly SOS na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] [[Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus|ústupové boje]] s [[Organizace ukrajinských nacionalistů|ukrajinskými nacionalisty]] a zejména [[Maďaři|Maďary]]. [[26. listopad]]u byla pohotovost pro příslušníky SOS zrušena a ti se vrátili ke své [[policie|policejní]] a [[celní správa|celní činnosti]]. [[21. prosinec|21. prosince]] [[1939]] pak [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] vláda Stráž obrany státu rozpustila. V rámci [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského štátu]] byla tato organizace zrušena později.
 +
Po druhé světové válce nebyla SOS obnovena. K ochraně hranic byla vytvořena [[pohraniční stráž]].
Po druhé světové válce nebyla SOS obnovena. K ochraně hranic byla vytvořena [[pohraniční stráž]].
 +
== Literatura ==
== Literatura ==
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádka 29: Řádka 32:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
[[Soubor:Pomník obráncům hranic.jpg|thumb|Pomník obráncům hranic proti sudetoněmeckému freikorpsu]]
 
* [http://www.fronta.cz/straz-obrany-statu-1-dil-od-ustaveni-do-pocatku-roku-1938 SOS na www.fronta.cz, 1. díl]
* [http://www.fronta.cz/straz-obrany-statu-1-dil-od-ustaveni-do-pocatku-roku-1938 SOS na www.fronta.cz, 1. díl]
* [http://www.fronta.cz/straz-obrany-statu-2-dil-od-kvetnovych-opatreni-do-konce SOS na www.fronta.cz, 2. díl]
* [http://www.fronta.cz/straz-obrany-statu-2-dil-od-kvetnovych-opatreni-do-konce SOS na www.fronta.cz, 2. díl]

Aktuální verze z 18. 12. 2017, 08:37

Pomník obráncům hranic proti sudetoněmeckému freikorpsu
Památník příslušníků finanční stráže Jana Teichmanna a Václava Kozla v Dolním Podluží
Text na památníku příšlušníků finanční stráže v Dolním Podluží

Stráž obrany státu (SOS) byla jednotnou ozbrojenou složkou založenou na základě vládního nařízení č. 270/1936 sb. (schváleno 23. října 1936). Existovala a působila v letech 1936–1939. Celkem padlo 312 příslušníků SOS.[1] SOS měla plnit následující úkoly:

  • ochrana neporušitelnosti státní hranice a nedotknutelnosti státního území
  • spolupůsobení při ochraně veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti
  • spolupůsobení při provádění úkonů celní správy

Před zřízením stráže chránila hranice finanční stráž řízená ministerstvem financí, ovšem její hlavní činností byla celní služba a zbylé oblasti pokrývala jen okrajově, pokud vůbec. Zpočátku tvořilo SOS výhradně četnictvo, finanční stráž a státní policie. Posléze k ní byli přiřazováni i další spolehliví občané a členové vhodných organizací. V případě hrozících nepokojů existovala možnost posílit oddíly SOS příslušníky pravidelného vojska. Podle původních plánů mělo vzniknout 38 praporů SOS, nakonec jich však bylo pouze 31, z toho jeden vnitrozemský, dislokovaný v Praze. Předpokládalo se, že v případě náhlé bezprostřední nepřátelské hrozby budou prapory SOS schopny v několika hodinách obsadit hranice a poskytnou armádě určitý čas na přípravu. Výzbroj oddílů SOS tvořily pistole, pušky, lehké kulomety a granáty. K plánovanému dozbrojení těžkými kulomety již nedošlo, navíc mnoho oddílů dostalo jen část patřičného vybavení. Počet příslušníků SOS postupně rostl. V září 1938 činil 29 611 mužů, z toho 6 438 finančníků a 16 582 vojenských posil a aktivních vojáků. Příslušníci SOS byli v rámci mimořádných opatření rozmístěni v bojových a strážních pozicích na hranicích v květnu 1938 a s výjimkou vojenských posil tam zůstali až do září. V září došlo k ostrým střetům ozbrojených složek s německými záškodníky organizovanými Sudetoněmeckou stranou Konráda Henleina a patrně i s příslušníky ozbrojených sborů německé říše. Po odstoupení pohraničí strážily SOS za již klidnější situace nové hranice, byť i zde se objevilo několik incidentů. V březnu 1939 vedly oddíly SOS na Podkarpatské Rusi ústupové boje s ukrajinskými nacionalisty a zejména Maďary. 26. listopadu byla pohotovost pro příslušníky SOS zrušena a ti se vrátili ke své policejní a celní činnosti. 21. prosince 1939 pak protektorátní vláda Stráž obrany státu rozpustila. V rámci Slovenského štátu byla tato organizace zrušena později.

Po druhé světové válce nebyla SOS obnovena. K ochraně hranic byla vytvořena pohraniční stráž.

Literatura

  • BENEŠ, Jaroslav. Stráž obrany státu 1936-1939. Dvůr Králové nad Labem : FORTprint, 2007. ISBN 978-80-86011-34-9.  

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Str%C3%A1%C5%BE_obrany_st%C3%A1tu“