Řešov
Z Multimediaexpo.cz
m (+ Typo) |
m (1 revizi) |
Verze z 25. 5. 2013, 16:12
| Rzeszów | |||||
| |||||
| základní data | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Motto: - | |||||
.PNG)
| |||||
| Vojvodství | Podkarpatské | ||||
| Samosprávný orgán | Městská rada | ||||
| Primátor | Tadeusz Ferenc | ||||
| Adresa magistrátu | Rynek 1 35-064 Rzeszów | ||||
| Rozloha | 92 km²[1] | ||||
| Zeměpisná šířka Zeměpisná délka | 50° 03' N s.š. 22° 21' E v.d. | ||||
| Populace - město (2008) - hustota obyvatelstva | ~171 227 [1] 1870/km² [1] | ||||
| Směrové číslo | (+48) 17 | ||||
| Poštovní směrovací číslo | 35-051 až 35-900 | ||||
| Registrační tabulky aut | RZ | ||||
Řešov (polsky: Rzeszów, latinsky: Resovia, německy: Reichshof, ukrajinsky: Ряшiв, hebr. Reysha) je město ležící v jihovýchodním Polsku; je metropolí Podkarpatského vojvodství, hospodářským a kuturním centrem a důležitou dopravní křižovatkou.
Obsah |
Geografie
Řešov leží na pomezí Karpatského pohoří a Sandoměřské kotliny na řece Wisłok v nadmořské výšce 200 až 330 m n. m. Řešov a okolí patří mezi nejteplejší části Polska, má dlouhá a horká léta a mírné zimy. Převládá zde suché vnitrozemské klima, vyskytuje se zde poměrně málo srážek. Prochází tudy železniční tepna Krakov - Lvov, další tratě menšího významu vedou do Kolbuszowy a Jasła; Řešov má 4 železniční stanice. Město leží též na silniční trase A4 (Drážďany - Krakov - Kyjev) a S19 Białystok - Košice. Od roku 2005 je zde menší mezinárodní letiště. MHD je zajišťována autobusy.
Historie
Území města bylo obývané už v období neolitu. První zmínka o Řešově pochází z roku 1354, kdy od krále Kazimíra Velikého obdržel městská práva. V 15. století bylo město zničeno požárem, v 16. a 17. století však opět rostlo: roku 1591 byla postavena radnice a roku 1627 byl Řešov obehnán hradbami.
V období trojího rozdělení Polska (od roku 1772) patřilo město pod rakouskou Halič. Železnice sem dorazila roku 1858. Počátkem 20. století město opět rostlo (v roce 1910 zde žilo 23 000 obyvatel), avšak sousední Tarnów a Jarosław ho tehdy počtem obyvatel převyšovaly. Druhá světová válka připravila město o židovskou komunitu, která tvořila až třetinu obyvatelstva; většina Židů skončila v koncentračním táboře Bełżec.
Další rozvoj nastal po roce 1945; kromě nových sídlišť zde vznikla samostatná diecéze (1992), Řešovská univerzita (2001) a letiště Rzeszów-Jasionka (2005).
Partnerská města
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 174. [1]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |