Douglas XB-19
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
|název = Douglas XB-19 | |název = Douglas XB-19 | ||
|typ = [[Bombardér|těžký bombardér]] | |typ = [[Bombardér|těžký bombardér]] | ||
- | |výrobce = | + | |výrobce = Douglas Aircraft |
- | |image = Soubor:Douglas XB-19.jpg | + | |image = [[Soubor:Douglas XB-19 38-471 (15520719613).jpg|250px]] |
|text = | |text = | ||
|konstruktér = | |konstruktér = | ||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
'''Douglas XB-19''' byl [[Bombardér|těžký bombardér]], vyvíjený firmou [[Douglas Aircraft|Douglas]] pro americké letecké síly ([[USAAC]]) v době druhé světové války. Svého času to byl největší americký bombardér (a to až do roku [[1946]]). Původně byl označen ''XBLR-2'' (experimentální bombardér s dlouhým doletem). | '''Douglas XB-19''' byl [[Bombardér|těžký bombardér]], vyvíjený firmou [[Douglas Aircraft|Douglas]] pro americké letecké síly ([[USAAC]]) v době druhé světové války. Svého času to byl největší americký bombardér (a to až do roku [[1946]]). Původně byl označen ''XBLR-2'' (experimentální bombardér s dlouhým doletem). | ||
- | S vývojem XB-19 se začalo v roce [[1935]] podle specifikací amerického letectva na stavbu pokročilého těžkého bombardéru s dlouhým doletem. Zpočátku byl vývoj XB-19 označen za tajný a nazýván ''Projekt D''. První prototyp byl objednán 19. listopadu [[1937]] a měl být dodán v březnu [[1938]]. Existoval také konkurenční projekt firmy | + | S vývojem XB-19 se začalo v roce [[1935]] podle specifikací amerického letectva na stavbu pokročilého těžkého bombardéru s dlouhým doletem. Zpočátku byl vývoj XB-19 označen za tajný a nazýván ''Projekt D''. První prototyp byl objednán 19. listopadu [[1937]] a měl být dodán v březnu [[1938]]. Existoval také konkurenční projekt firmy Sikorsky, ten byl ale v roce [[1936]] zrušen, protože byl hodnocen jako horší než XB-19. |
Vývoj typu se neustále protahoval pro nedostatek financí a letoun už před dokončením zastaral. Firma Douglas dokonce musela použít část vlastních prostředků a personálu, který byl podle ní potřeba na vývoji nadějnějších typů. Zrušit projekt jí ale letectvo nepovolilo a trvalo na jeho dodání pro testy. Účelem XB-19 pak bylo testování letových schopností a technických řešení, použitelných pro konstrukci těžkých bombardérů. | Vývoj typu se neustále protahoval pro nedostatek financí a letoun už před dokončením zastaral. Firma Douglas dokonce musela použít část vlastních prostředků a personálu, který byl podle ní potřeba na vývoji nadějnějších typů. Zrušit projekt jí ale letectvo nepovolilo a trvalo na jeho dodání pro testy. Účelem XB-19 pak bylo testování letových schopností a technických řešení, použitelných pro konstrukci těžkých bombardérů. | ||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
== Hlavní technické údaje == | == Hlavní technické údaje == | ||
+ | [[Soubor:Douglas XB-19.jpg|thumb|250px|Největší americký bombardér]] | ||
* Osádka: 18 | * Osádka: 18 | ||
* Délka: 40,2 m | * Délka: 40,2 m | ||
* Rozpětí: 64,6 m | * Rozpětí: 64,6 m | ||
* Výška: 13,0 m | * Výška: 13,0 m | ||
- | * Nosná plocha: 417 | + | * Nosná plocha: 417 m<sup>2</sup> |
- | * Plošné zatížení: 170 kg/ | + | * Plošné zatížení: 170 kg/m<sup>2</sup> |
* Hmotnost prázdného letounu: 63 500 kg | * Hmotnost prázdného letounu: 63 500 kg | ||
* Vzletová hmotnost: 72 000 kg | * Vzletová hmotnost: 72 000 kg | ||
Řádka 48: | Řádka 49: | ||
* Operační dostup: 12 000 m | * Operační dostup: 12 000 m | ||
* Stoupavost: 3,3 m/s | * Stoupavost: 3,3 m/s | ||
- | * Dolet: | + | * Dolet: 6 800 km |
* Maximální dolet: 12 500 km | * Maximální dolet: 12 500 km | ||
Řádka 55: | Řádka 56: | ||
* 6× 7,62 mm kulomet | * 6× 7,62 mm kulomet | ||
* 2× 37 mm kanón | * 2× 37 mm kanón | ||
- | * | + | * Až 8 480 kg pum |
- | {{Americké vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Americké vojenské letouny druhé světové války}}{{Commonscat|Douglas XB-19}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Americké bombardéry]] | [[Kategorie:Americké bombardéry]] | ||
[[Kategorie:Letadla Douglas|XB-19]] | [[Kategorie:Letadla Douglas|XB-19]] |
Aktuální verze z 23. 1. 2018, 12:28
Douglas XB-19 | ||
Základní charakteristika | ||
---|---|---|
Určení | těžký bombardér | |
Výrobce | Douglas Aircraft | |
Konstruktér | ||
První let | 27. červen 1941 | |
Zařazen | ||
Vyřazen | sešrotován 1949 | |
Výroba | ||
Vyrobeno | 1 | |
Varianty | ||
Uživatel | USAAC | |
Douglas XB-19 byl těžký bombardér, vyvíjený firmou Douglas pro americké letecké síly (USAAC) v době druhé světové války. Svého času to byl největší americký bombardér (a to až do roku 1946). Původně byl označen XBLR-2 (experimentální bombardér s dlouhým doletem).
S vývojem XB-19 se začalo v roce 1935 podle specifikací amerického letectva na stavbu pokročilého těžkého bombardéru s dlouhým doletem. Zpočátku byl vývoj XB-19 označen za tajný a nazýván Projekt D. První prototyp byl objednán 19. listopadu 1937 a měl být dodán v březnu 1938. Existoval také konkurenční projekt firmy Sikorsky, ten byl ale v roce 1936 zrušen, protože byl hodnocen jako horší než XB-19.
Vývoj typu se neustále protahoval pro nedostatek financí a letoun už před dokončením zastaral. Firma Douglas dokonce musela použít část vlastních prostředků a personálu, který byl podle ní potřeba na vývoji nadějnějších typů. Zrušit projekt jí ale letectvo nepovolilo a trvalo na jeho dodání pro testy. Účelem XB-19 pak bylo testování letových schopností a technických řešení, použitelných pro konstrukci těžkých bombardérů.
XB-19 rozměrný čtyřmotorový dolnoplošník s příďovým podvozkem. Měla ho pohánět čtveřice řadových motorů Allison XV-3420-1, což byly zdvojené motory Allison V-1710. Nakonec ale byly použity motory Wright R-3350. Ty poháněly třílisté, nestavitelné vrtule. Pumy mohl nést jak v pumovnici, tak na podvěsech pod křídly.
Výzbroj XB-19 byla velice silná. Mimo jiné nesl kanón ráže 37 mm a 7,62 mm kulomet v předním střelišti a přední horní věži. Neměl ale žádné pancéřování ani samosvorné obaly palivových nádrží. Posádka se skládala z 18 mužů a tvořili jí pilot, druhý pilot, velitel, navigátor, letecký inženýr, radista, střelci a dva technici. Ti měly v trupu letounu k dispozici malou kabinu se šesti sedadly a šesti palandami. V křídlech byly chodby, kterými se mechanici dostaly přímo k motorům a v trupu byla dokonce i kuchyně.
První let proběhl 27. června 1941, celé tři roky po objednání stavby prototypu. Po skončení testů byl prototyp upraven na dopravní letoun. Dostal motory Allison V-3420-11 a označení XB-19A. V roce 1949 byl sešrotován.
Obsah |
Hlavní technické údaje
- Osádka: 18
- Délka: 40,2 m
- Rozpětí: 64,6 m
- Výška: 13,0 m
- Nosná plocha: 417 m2
- Plošné zatížení: 170 kg/m2
- Hmotnost prázdného letounu: 63 500 kg
- Vzletová hmotnost: 72 000 kg
- Max. vzletová hmotnost: 74 400 kg
Pohonná jednotka
- 4× vzduchem chlazený, přeplňovaný, zážehový čtyřdobý dvouhvězdicový osmnáctiválec Wright R-3350
Výkony
- Maximální rychlost: 426 km/h
- Cestovní rychlost: 266 km/h
- Operační dostup: 12 000 m
- Stoupavost: 3,3 m/s
- Dolet: 6 800 km
- Maximální dolet: 12 500 km
Výzbroj
- 5× 12,7 mm kulomet
- 6× 7,62 mm kulomet
- 2× 37 mm kanón
- Až 8 480 kg pum
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |