Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Podlešín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox české obce a města
{{Infobox české obce a města
| název = Podlešín
| název = Podlešín
Řádka 31: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ020
| NUTS3 = CZ020
| nad.výš = 225
| nad.výš = 225
-
}}
+
}}'''Podlešín''' je obec v [[okres Kladno|okrese Kladno]], 24 km severozápadně od [[Praha|Prahy]]. Správním územím je město [[Slaný]].
-
'''Podlešín''' je obec v [[okres Kladno|okrese Kladno]], 24 km severozápadně od [[Praha|Prahy]]. Správním územím je město [[Slaný]].
+
Dominantou Podlešína je [[Podlešínský viadukt|železniční viadukt]] na trati Podlešín - [[Obrnice]] a pískovcová [[Podlešínská skalní jehla|skalní jehla]].
Dominantou Podlešína je [[Podlešínský viadukt|železniční viadukt]] na trati Podlešín - [[Obrnice]] a pískovcová [[Podlešínská skalní jehla|skalní jehla]].
== Historie ==
== Historie ==
Řádka 42: Řádka 40:
V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku [[1928]] je poznamenáno, že se roku 1052 připomíná  [[Svérad z Podlešína]]. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na severní straně u hranic katastru obce Drnova.
V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku [[1928]] je poznamenáno, že se roku 1052 připomíná  [[Svérad z Podlešína]]. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na severní straně u hranic katastru obce Drnova.
V okolí Podlešína na severní straně jsou zaniklé doly (nynější č.p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastnil Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní  [[pečeť]] označena hornickými kladívky. Od roku 1865 byla zavedena nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”.
V okolí Podlešína na severní straně jsou zaniklé doly (nynější č.p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastnil Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní  [[pečeť]] označena hornickými kladívky. Od roku 1865 byla zavedena nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”.
 +
 +
== Rok 1932 ==
 +
V obci Podlešín ''(637&nbsp;obyvatel)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 cihelny, holič, 3&nbsp;hostince, kolář, 2&nbsp;kováři, 2&nbsp;krejčí, mlýn, obuvník, 4&nbsp;rolníci, 2&nbsp;řezníci, sadař, 4&nbsp;obchody se smíšeným zbožím, stavební družstvo Lidový dům, trafika, truhlář.&nbsp;<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;1069. (česky a německy)</ref>
 +
==Současnost==
==Současnost==
Dnes se na 419&nbsp;ha rozléhá obec se 138 domy, dvěma hospodami, smíšeným zbožím, knihovnou a obecním úřadem. Na návrší se z dob minulých tyčí rozlehlá kasárna, která jsou v současné době opuštěná. Jednou z nejdůležitějších staveb je nádražní budova 1873. Podlešín se vyznačoval také tím, že měl dvě [[Železniční stanice|nádraží]], což bylo ojedinělé. Na cestě mezi nádražím a středem obce se nachází [[Památný strom]], jehož stáří se odhaduje na 150 let. Jedná se o [[Lípa malolistá|Lípu malolistou]]. Obvod kmene je 297 cm.
Dnes se na 419&nbsp;ha rozléhá obec se 138 domy, dvěma hospodami, smíšeným zbožím, knihovnou a obecním úřadem. Na návrší se z dob minulých tyčí rozlehlá kasárna, která jsou v současné době opuštěná. Jednou z nejdůležitějších staveb je nádražní budova 1873. Podlešín se vyznačoval také tím, že měl dvě [[Železniční stanice|nádraží]], což bylo ojedinělé. Na cestě mezi nádražím a středem obce se nachází [[Památný strom]], jehož stáří se odhaduje na 150 let. Jedná se o [[Lípa malolistá|Lípu malolistou]]. Obvod kmene je 297 cm.
-
==Další statistické údaje==
+
 
-
* Průměrný věk:  40,7 let
+
-
* Pošta:  ne
+
-
* Zdravotnické zařízení:  ne
+
-
* Policie:  ne
+
-
* Škola:  ne
+
-
* Vodovod:  ano (místní)
+
-
* Plynofikace:  ano
+
-
* Kanalizace (ČOV):  ve výstavbě
+
== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
File:Podlesin_KL_CZ_viadukt_183.jpg|Podlešínský viadukt od západu
File:Podlesin_KL_CZ_viadukt_183.jpg|Podlešínský viadukt od západu
-
File:Podlešín, doly.jpg|Oběkt dolů za obcí
+
Soubor:Podlešín, former barracks.jpg|Bývalá kasárna PLRO nad&nbsp;obcí
File:Podlešín, konec obce.jpg|Konce obce u hranice s obcí [[Zvoleněves]]
File:Podlešín, konec obce.jpg|Konce obce u hranice s obcí [[Zvoleněves]]
File:Podlešín, nádraží.jpg|Nádraží
File:Podlešín, nádraží.jpg|Nádraží
Řádka 62: Řádka 56:
== Související články ==
== Související články ==
* [[Památná lípa v Podlešíně]]
* [[Památná lípa v Podlešíně]]
 +
== Reference ==
 +
<references/>
{{Commonscat|Podlešín}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Commonscat|Podlešín}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]]

Aktuální verze z 2. 2. 2018, 00:13

Podlešín je obec v okrese Kladno, 24 km severozápadně od Prahy. Správním územím je město Slaný. Dominantou Podlešína je železniční viadukt na trati Podlešín - Obrnice a pískovcová skalní jehla.

Obsah

Historie

V malebném údolí Svatojiřského potoka se již roku 1052 připomíná počátek obce. Historické prameny poukazují i na hrad který zde stával. Ke kostelu vyšehradskému se třemi poplužními dvory patřily roku 1088 i tři vinice, ze kterých asi pochází jméno „Vinice“, které se dodnes dochovalo pro návrší severní strany hranic katastru Drnova. V rozlehlém okolí stály uhelné doly a jeden důl na těžbu železné rudy patřící někdejší Pražské těžařské společnosti. Doly jsou již zaniklé. Dle soupisu památek historických a uměleckých v politickém okrese Slánském z roku 1904 připomíná se Podlešín v starších listinách jako Potlýštín, později pak Potleštín. V záznamu je uvedeno, že v hliníku cihelny Kocourkovy nynější číslo popisné. 96 Ferdinanda Pokrupy, bylo nalezeno letenské pohřebiště s bronzovými náramky a sponami typu duchcovského (uloženo v Zemském muzeu Pam. XV.182). Na rozhraní obce pod Bechovem bylo nalezeno sídliště z doby císařů římských s jamami popelnic, zvířecí kosti, tuhované střepy se žlábkovitými ozdobami, bronzová spona, železné struhy, železný rozpadlý předmět, brusle kostěná, kamenný brousek, hojné zbytky jeleních parohů řemeslně zpacovaných, pilkou řezaných (uloženo v Zemském muzeu Pam. XVII.420). Na obecním pozemku u zastávky dráhy poblíž domku č.p.95 byla nalezena vrstva kulturní se zbytky nádob typu hradištního (uloženo v Zemském muzeu Pam.XVI.742). Na protějším poli přes koleje dráhy byly vyorány nádobky únětického typu. Balbín nazývá Podlešín hradem, je tedy možné, že věděl , kde tvrz stávala. V zakládající listině koleg. Kostela svatého Václava ve Staré Boleslavi se tu připomíná také hrad. Nad obcí se vypíná na jihovýchodní straně táhlý vrch,který v roce 1872 prořízla Pražsko – Duchcovská dráha a který až do dnešního dne nese své pojmenování „Ritterberg”. Z pojmenování této polohy se lze domnívat, že naznačuje hradiště nebo tvrziště, které němečtí kolonisté po třicetileté válce tak nazvali. V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku 1928 je poznamenáno, že se roku 1052 připomíná Svérad z Podlešína. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na severní straně u hranic katastru obce Drnova. V okolí Podlešína na severní straně jsou zaniklé doly (nynější č.p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastnil Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní pečeť označena hornickými kladívky. Od roku 1865 byla zavedena nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”.

Rok 1932

V obci Podlešín (637 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 cihelny, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, obuvník, 4 rolníci, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, stavební družstvo Lidový dům, trafika, truhlář. [1]

Současnost

Dnes se na 419 ha rozléhá obec se 138 domy, dvěma hospodami, smíšeným zbožím, knihovnou a obecním úřadem. Na návrší se z dob minulých tyčí rozlehlá kasárna, která jsou v současné době opuštěná. Jednou z nejdůležitějších staveb je nádražní budova 1873. Podlešín se vyznačoval také tím, že měl dvě nádraží, což bylo ojedinělé. Na cestě mezi nádražím a středem obce se nachází Památný strom, jehož stáří se odhaduje na 150 let. Jedná se o Lípu malolistou. Obvod kmene je 297 cm.

Galerie

Související články

Reference

  1. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1069. (česky a německy)


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podlešín
  Města a obce okresu Kladno  

Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice