Třezalkovité
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| řád = [[malpighiotvaré]] (''Malpighiales'') | | řád = [[malpighiotvaré]] (''Malpighiales'') | ||
| čeleď = '''třezalkovité''' (''Hypericaceae'') | | čeleď = '''třezalkovité''' (''Hypericaceae'') | ||
| - | }} | + | }}[[File:Triadenum virginicum 7715.jpg|thumb|240px|''Triadenum virginicum'']] |
| - | [[ | + | [[File:Hypericum hirsutum4 W.jpg|thumb|240px|Třezalka chlupatá (''Hypericum hirsutum'')]] |
| - | [[ | + | [[Image:Dziurawiec barwierski Hypericum androsaemum fruit 1.jpg|thumb|240px|třezalka bobulovitá (''Hypericum androsaemum'')]] |
| - | [[Image:Dziurawiec barwierski Hypericum androsaemum fruit 1.jpg|thumb|třezalka bobulovitá (''Hypericum androsaemum'')]] | + | |
'''Třezalkovité''' (''Hypericaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu | '''Třezalkovité''' (''Hypericaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu | ||
[[malpighiotvaré]] (''Malpighiales''). | [[malpighiotvaré]] (''Malpighiales''). | ||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
| - | |||
Jednoleté či vytrvalé byliny, keře i stromy se vstřícnými nebo přeslenitými listy bez palistů. Odění je z jednoduchých, hvězdovitých nebo stromečkovitých chlupů. V pletivech jsou [[schizogenní]] siličné a pryskyřičné nádržky a kanálky různého tvaru, viditelné např. na listech v podobě průsvitných teček. [[Silice]] obsahují [[flavonoid]]y, [[naftodiantron]]y ([[hypericin]]) a [[acylfloroglucinol]]y ([[hyperforin]]) a další látky. U některých rodů (''Vismia'', ''Harungana'') je v kmenech přítomen žlutý až červený [[latex]]. Čepel listů je celokrajná, s peřenou žilnatinou. Listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyř až pětičetné, jednotlivé nebo ve vrcholičnatých květenstvích. Korunní plátky jsou často asymetrické. Tyčinky jsou ve větším počtu, nejčastěji ve 3 nebo 5 svazečcích. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 až 5 plodolistů s mnoha vajíčky. Čnělky jsou volné nebo částečně srostlé. Plodem je [[tobolka]], [[bobule]] nebo [[peckovice]]. Semena jsou drobná a četná, bez [[endosperm]]u. | Jednoleté či vytrvalé byliny, keře i stromy se vstřícnými nebo přeslenitými listy bez palistů. Odění je z jednoduchých, hvězdovitých nebo stromečkovitých chlupů. V pletivech jsou [[schizogenní]] siličné a pryskyřičné nádržky a kanálky různého tvaru, viditelné např. na listech v podobě průsvitných teček. [[Silice]] obsahují [[flavonoid]]y, [[naftodiantron]]y ([[hypericin]]) a [[acylfloroglucinol]]y ([[hyperforin]]) a další látky. U některých rodů (''Vismia'', ''Harungana'') je v kmenech přítomen žlutý až červený [[latex]]. Čepel listů je celokrajná, s peřenou žilnatinou. Listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyř až pětičetné, jednotlivé nebo ve vrcholičnatých květenstvích. Korunní plátky jsou často asymetrické. Tyčinky jsou ve větším počtu, nejčastěji ve 3 nebo 5 svazečcích. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 až 5 plodolistů s mnoha vajíčky. Čnělky jsou volné nebo částečně srostlé. Plodem je [[tobolka]], [[bobule]] nebo [[peckovice]]. Semena jsou drobná a četná, bez [[endosperm]]u. | ||
| Řádka 25: | Řádka 23: | ||
== Taxonomie == | == Taxonomie == | ||
| - | |||
Čeleď, známá též jako ''Guttiferae'', byla v minulosti spojována s čeledí [[klusiovité]] (''Clusiaceae''). | Čeleď, známá též jako ''Guttiferae'', byla v minulosti spojována s čeledí [[klusiovité]] (''Clusiaceae''). | ||
Na základě molekulárních studií této skupiny byly rody rozřazeny celkem do 3 čeledí: třezalkovité (''Hypericaceae''), [[klusiovité]] (''Clusiaceae'') a ''[[Calophyllaceae]]''. Aby tato skupina byla monofyletická, musela by zahrnovat ještě čeledi ''[[Podostemaceae]]'' a ''[[Bonnetiaceae]]''. | Na základě molekulárních studií této skupiny byly rody rozřazeny celkem do 3 čeledí: třezalkovité (''Hypericaceae''), [[klusiovité]] (''Clusiaceae'') a ''[[Calophyllaceae]]''. Aby tato skupina byla monofyletická, musela by zahrnovat ještě čeledi ''[[Podostemaceae]]'' a ''[[Bonnetiaceae]]''. | ||
| Řádka 32: | Řádka 29: | ||
== Využití == | == Využití == | ||
| - | |||
Mnohé bylinné i keřovité druhy rodu [[třezalka]] (''Hypericum'') jsou v mírném pásu pěstovány jako ozdobné rostliny. | Mnohé bylinné i keřovité druhy rodu [[třezalka]] (''Hypericum'') jsou v mírném pásu pěstovány jako ozdobné rostliny. | ||
| Řádka 38: | Řádka 34: | ||
== Česká květena == | == Česká květena == | ||
| - | |||
V květeně ČR je čeleď zastoupena rodem třezalka (''Hypericum''). Vyskytuje se u nás celkem 8 druhů. Další cizokrajné druhy jsou | V květeně ČR je čeleď zastoupena rodem třezalka (''Hypericum''). Vyskytuje se u nás celkem 8 druhů. Další cizokrajné druhy jsou | ||
pěstovány v zahradách a parcích jako ozdobné trvalky či keře. | pěstovány v zahradách a parcích jako ozdobné trvalky či keře. | ||
== Seznam rodů == | == Seznam rodů == | ||
| + | ''[[Cratoxylum]]'', ''[[Eliea]]'', ''[[Harungana]]'', ''[[Hypericum]]'', ''[[Lianthus]]'', ''[[Santomasia]]'', ''[[Thornea]]'', ''[[Triadenum]]'', ''[[Vismia]]'' | ||
| - | + | {{RIGHTTOC}} | |
| - | + | ||
| - | + | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
*Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946. | *Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946. | ||
| Řádka 60: | Řádka 54: | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Hypericaceae}}{{Commonscat|Hypericaceae}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Botanické čeledi]] | [[Kategorie:Botanické čeledi]] | ||
[[Kategorie:Malpighiotvaré]] | [[Kategorie:Malpighiotvaré]] | ||
Aktuální verze z 17. 5. 2018, 12:54
Třezalkovité (Hypericaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales).
Charakteristika
Jednoleté či vytrvalé byliny, keře i stromy se vstřícnými nebo přeslenitými listy bez palistů. Odění je z jednoduchých, hvězdovitých nebo stromečkovitých chlupů. V pletivech jsou schizogenní siličné a pryskyřičné nádržky a kanálky různého tvaru, viditelné např. na listech v podobě průsvitných teček. Silice obsahují flavonoidy, naftodiantrony (hypericin) a acylfloroglucinoly (hyperforin) a další látky. U některých rodů (Vismia, Harungana) je v kmenech přítomen žlutý až červený latex. Čepel listů je celokrajná, s peřenou žilnatinou. Listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyř až pětičetné, jednotlivé nebo ve vrcholičnatých květenstvích. Korunní plátky jsou často asymetrické. Tyčinky jsou ve větším počtu, nejčastěji ve 3 nebo 5 svazečcích. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 až 5 plodolistů s mnoha vajíčky. Čnělky jsou volné nebo částečně srostlé. Plodem je tobolka, bobule nebo peckovice. Semena jsou drobná a četná, bez endospermu.
Čeleď zahrnuje asi 560 druhů v 9 rodech. Je rozšířena po celém světě. Největší rod třezalka (Hypericum) má 370 druhů a vyskytuje se především v mírném pásu, na všech kontinentech. Ostatní rody jsou spíše tropické. Rod Vismia má 55 druhů v tropické Americe, rod Harungana 50 druhů v tropické Africe a na Madagaskaru.
Taxonomie
Čeleď, známá též jako Guttiferae, byla v minulosti spojována s čeledí klusiovité (Clusiaceae). Na základě molekulárních studií této skupiny byly rody rozřazeny celkem do 3 čeledí: třezalkovité (Hypericaceae), klusiovité (Clusiaceae) a Calophyllaceae. Aby tato skupina byla monofyletická, musela by zahrnovat ještě čeledi Podostemaceae a Bonnetiaceae.
Podle kladogramů APG je sesterskou skupinou čeledi třezalkovité tropická čeleď vodních bylin Podostemaceae.
Využití
Mnohé bylinné i keřovité druhy rodu třezalka (Hypericum) jsou v mírném pásu pěstovány jako ozdobné rostliny.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je léčivá rostlina s antidepresivními účinky. Druh Harungana madagascariensis je v Libérii používán k léčbě plísňového onemocnění kůže (dermatofytózy).
Česká květena
V květeně ČR je čeleď zastoupena rodem třezalka (Hypericum). Vyskytuje se u nás celkem 8 druhů. Další cizokrajné druhy jsou pěstovány v zahradách a parcích jako ozdobné trvalky či keře.
Seznam rodů
Cratoxylum, Eliea, Harungana, Hypericum, Lianthus, Santomasia, Thornea, Triadenum, Vismia
Obsah |
Literatura
- Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
- Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
- Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
- Hejný S. et al. Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0
- Hejný S. et al. Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4
- Mártonfi P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |