Šablona:Článek dne HL/2018/28

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 4. 10. 2018, 14:02

Vznášedlo je dopravní prostředek pohybující se na vzduchovém polštáři těsně nad vodní hladinou nebo povrchem Země. Vzduchový polštář je vytvářen proudem vzduchu, který je dmychadly vháněn pod vznášedlo otvory ve dně trupu. Většina vznášedel má po celém obvodu pružnou manžetu, která se naplňuje vzduchem a brání rychlému unikání vzduchu vháněného pod vznášedlo. Díky tomu vzniká pod vznášedlem trvalý přetlak, který udržuje celý stroj nad hladinou či pevninou. Pohyb vznášedlům zajišťují mohutné vrtule v zadní části stroje.

Většímu rozšíření vznášedel však v minulosti bránily jejich vysoké provozní náklady (obrovská spotřeba paliva) a často dost omezený dosah. Vývoj moderních pohonných jednotek o vysokém výkonu při nižší spotřebě paliva a rozsáhlé využití nových lehkých materiálů (hlavně kompozitů) při jejich výrobě ovšem vede ke snižování celkových provozních nákladů.

Vojenské vznášedlo je vždy plně obojživelné a často silně vyzbrojené. Může aktivně působit z nepřipravených postavení na pláži a velmi rychle se přibližovat k cíli bez ohledu na stav moře, přílivu i pobřeží. Protože není vůbec ponořeno pod hladinou, je prakticky nezranitelné klasickými podvodními zbraněmi, jako jsou akustické či magnetické miny nebo torpéda.

Nejrozsáhlejší flotilu vznášedel má v současné době americké námořnictvo, které má ve výzbroji přes 90 výsadkových vznášedel typu LCAC (Landing Craft Air Cushion) postupně zaváděných do služby v letech 1984 až 1997. Tato vznášedla mohou přepravovat náklad až do hmotnosti 60 tun (při přetížení až 75 tun). LCAC má po celém obvodu typickou pružnou manžetu, která mu dovoluje rychlý a hladký pohyb i na souši s překážkami až do výšky 120 cm.

Mimořádně velký význam přikládalo výsadkovým vznášedlům námořnictvo bývalého Sovětského svazu. Vývoj výsadkových vznášedel větších rozměrů začal již kolem roku 1964 a v roce 1970 bylo postaveno první výsadkové vznášedlo Projektu 1232, které dokázalo přepravovat 2 střední tanky T-55 / T-62 s asi 200 vojáky nebo 4 lehké plovoucí tanky PT-76 s 50 vojáky nebo až 130 tun různých zásob.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:Zubr-class LCAC.jpg|right|160px|Největší vojenské vznášedlo na světě, ruský ZUBR]]
-'''[[Vznášedlo]]''' je [[dopravní prostředek]] pohybující se na [[vzduch]]ovém polštáři těsně nad vodní hladinou nebo [[Povrch Země|povrchem Země]]. Vzduchový polštář je vytvářen proudem vzduchu, který je dmychadly vháněn pod vznášedlo otvory ve dně trupu. Většina vznášedel má po celém obvodu pružnou manžetu, která se naplňuje vzduchem a brání rychlému unikání vzduchu vháněného pod vznášedlo. Díky tomu vzniká pod vznášedlem trvalý přetlak, který udržuje celý [[stroj]] nad [[Hladina|hladinou]] či pevninou. [[Pohyb]] vznášedlům zajišťují mohutné [[vrtule]], které jsou často instalovány v zadní části stroje.
+'''[[Vznášedlo]]''' je [[dopravní prostředek]] pohybující se na [[vzduch]]ovém polštáři těsně nad vodní hladinou nebo [[Povrch Země|povrchem Země]]. Vzduchový polštář je vytvářen proudem vzduchu, který je dmychadly vháněn pod vznášedlo otvory ve dně trupu. Většina vznášedel má po celém obvodu pružnou manžetu, která se naplňuje vzduchem a brání rychlému unikání vzduchu vháněného pod vznášedlo. Díky tomu vzniká pod vznášedlem trvalý přetlak, který udržuje celý [[stroj]] nad [[Hladina|hladinou]] či pevninou. [[Pohyb]] vznášedlům zajišťují mohutné [[vrtule]] v&nbsp;zadní části stroje.
 Většímu rozšíření vznášedel však v minulosti bránily jejich vysoké provozní náklady (obrovská spotřeba [[palivo|paliva]]) a často dost omezený dosah. Vývoj moderních pohonných jednotek o vysokém výkonu při nižší spotřebě [[palivo|paliva]] a rozsáhlé využití nových lehkých materiálů (hlavně kompozitů) při jejich výrobě ovšem vede ke snižování celkových provozních nákladů.