Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Ötztalské Alpy
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 13: | Řádka 13: | ||
| hornina = [[Rula (hornina)|rula]], [[břidlice]], [[žula]], [[slída]], [[křemen]], [[živec]] | | hornina = [[Rula (hornina)|rula]], [[břidlice]], [[žula]], [[slída]], [[křemen]], [[živec]] | ||
| poznámka = | | poznámka = | ||
- | | povodí = [[Inn]], [[Adige]]}} | + | | povodí = [[Inn]], [[Adige]]}}'''Ötztalské Alpy''' jsou významným alpským pohořím. Leží na území [[Rakousko|Rakouska]] (''Ötztaler Alpen'') a na území [[Itálie]] (''Alpi Venoste''). Na italskou stranu hory zasahují zhruba třetinu své rozlohy (celkem 2850 [[Kilometr čtvereční|km²]]). Ötztálské Alpy jsou nejmohutněji zaledněným pohořím [[Východní Alpy|Východních Alp]]. Ledovce zaujímají plochu více jak 350 km², největší z nich - [[Gepatschferner]] svou délkou 9,5 km je jedním z největších [[ledovec|ledovců]] Východních Alp. Nalézá se zde 130 vrcholů vyšších 3000 m. Nejvyšší vrchol je trojvrchol [[Wildspitze]] - 3770 m n. m. |
- | + | ||
- | '''Ötztalské Alpy''' jsou významným alpským pohořím. Leží na území [[Rakousko|Rakouska]] (''Ötztaler Alpen'') a na území [[Itálie]] (''Alpi Venoste''). Na italskou stranu hory zasahují zhruba třetinu své rozlohy (celkem 2850 [[Kilometr čtvereční|km²]]). Ötztálské Alpy jsou nejmohutněji zaledněným pohořím [[Východní Alpy|Východních Alp]]. Ledovce zaujímají plochu více jak 350 km², největší z nich - [[Gepatschferner]] svou délkou 9,5 km je jedním z největších [[ledovec|ledovců]] Východních Alp. Nalézá se zde 130 vrcholů vyšších 3000 m. Nejvyšší vrchol je trojvrchol [[Wildspitze]] - 3770 m n. m. | + | |
== Geologie == | == Geologie == | ||
Řádka 24: | Řádka 22: | ||
== Vodopis == | == Vodopis == | ||
- | [[ | + | [[Soubor:Reschensee with Graun Church tower and boat.jpg|thumb|240px|Reschensee (2016)]] |
Největší vodní plochou v '''Ötztalských Alpách''' jsou jezero [[Reschensee]], přehradní nádrž [[Stausee Gepatsch]] a menší Vernagt stausee. Řeky odvodňující všechna rakouská údolí pohoří (''[[Ötztaler Ache]], [[Pitze]], [[Fagge]]'') se vlévají do řeky [[Inn]]. O odvodnění jižních (''italských'') údolí se starají řeky Passer, Karlinbach, Saldurbach či [[Rio Fosse]] odvádějíc vodu do významné italské řeky [[Adige]]. | Největší vodní plochou v '''Ötztalských Alpách''' jsou jezero [[Reschensee]], přehradní nádrž [[Stausee Gepatsch]] a menší Vernagt stausee. Řeky odvodňující všechna rakouská údolí pohoří (''[[Ötztaler Ache]], [[Pitze]], [[Fagge]]'') se vlévají do řeky [[Inn]]. O odvodnění jižních (''italských'') údolí se starají řeky Passer, Karlinbach, Saldurbach či [[Rio Fosse]] odvádějíc vodu do významné italské řeky [[Adige]]. | ||
Řádka 35: | Řádka 33: | ||
*'''''Významné vrcholy Ötztalský Alp''''' | *'''''Významné vrcholy Ötztalský Alp''''' | ||
V Ötztalských Alpách je na 700 výškových bodů pod označením "[[vrchol (topografie)|vrchol]]". Zde jen výčet nejvýznamnějších. | V Ötztalských Alpách je na 700 výškových bodů pod označením "[[vrchol (topografie)|vrchol]]". Zde jen výčet nejvýznamnějších. | ||
- | [[ | + | [[File:Otztaler alpen 01.jpg|thumb|240px|Panorama Ötztalských Alp]] |
- | [[ | + | [[Soubor:Hohe Geige west ridge 2.jpg|thumb|240px|Hohe Geige (3395 m)]] |
- | [[ | + | [[Soubor:WeisskugelFromN.jpg|thumb|240px|Palla Bianca (3738 m)]] |
- | [[ | + | [[File:Niederjochferner Similaun.jpg|thumb|240px|Niederjochferner a Similaun (3606 m)]] |
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
- | ! Vrchol !! Nadmořská výška ([[metr | + | ! Vrchol !! Nadmořská výška ([[metr]]) |
|- | |- | ||
|[[Wildspitze]]||style="text-align: center;"|3774 | |[[Wildspitze]]||style="text-align: center;"|3774 | ||
Řádka 95: | Řádka 93: | ||
== Turistika a historie == | == Turistika a historie == | ||
- | [[ | + | [[File:Oetzi Memorial Inschrift.jpg|thumb|240px|Ötzi Memorial]] |
[[Turistika]] má v oblasti dlouholetou tradici. První chaty byly stavěny již na konci 19. století. O pradávném lidském působení svědčí rovněž senzační nález mumifikovaných zbytků lovce (''[[Ötzi]]'') z doby bronzové v sedle Tisenjoch v [[září]] roku [[1991]] (''dnes uloženo v [[jižní Tyrolsko|jihotyrolském]] archeologickém muzeu v [[bolzano|Bolzanu]]''). Mnohotvárný vývoj, [[dvojjazyčnost]] a pestré kulturní prostředí má n a svědomí nebývale velký počet kulturních a světských památek. V údolí [[Venosta]] najdeme nejvíce [[hrad]]ů a [[klášter]]ů v celém [[Jižní Tyrolsko|Jižním Tyrolsku]]. | [[Turistika]] má v oblasti dlouholetou tradici. První chaty byly stavěny již na konci 19. století. O pradávném lidském působení svědčí rovněž senzační nález mumifikovaných zbytků lovce (''[[Ötzi]]'') z doby bronzové v sedle Tisenjoch v [[září]] roku [[1991]] (''dnes uloženo v [[jižní Tyrolsko|jihotyrolském]] archeologickém muzeu v [[bolzano|Bolzanu]]''). Mnohotvárný vývoj, [[dvojjazyčnost]] a pestré kulturní prostředí má n a svědomí nebývale velký počet kulturních a světských památek. V údolí [[Venosta]] najdeme nejvíce [[hrad]]ů a [[klášter]]ů v celém [[Jižní Tyrolsko|Jižním Tyrolsku]]. | ||
=== Významné horské chaty === | === Významné horské chaty === | ||
- | [[ | + | [[Soubor:Weißkugelhütte - South Tyrol.jpg|thumb|240px|Weisskugelhütte (2542)]] |
- | [[ | + | [[File:Mandarfen.jpg|thumb|240px|v údolí Pitztal (''St.Leonhard'')]] |
Většina chat v oblasti patří rakouskému [[Alpskému spolku]] [[Alpenverein]] nebo italskému CAI (''[[Club Alpino Italiano]]''). | Většina chat v oblasti patří rakouskému [[Alpskému spolku]] [[Alpenverein]] nebo italskému CAI (''[[Club Alpino Italiano]]''). | ||
Řádka 131: | Řádka 129: | ||
- | {{Commonscat|Ötztaler Alpen}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Ötztaler+Alpen}}{{Commonscat|Ötztaler Alpen}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Alpy]] | [[Kategorie:Alpy]] | ||
[[Kategorie:Pohoří v Rakousku]] | [[Kategorie:Pohoří v Rakousku]] |
Aktuální verze z 7. 10. 2018, 17:17
Ötztalské Alpy jsou významným alpským pohořím. Leží na území Rakouska (Ötztaler Alpen) a na území Itálie (Alpi Venoste). Na italskou stranu hory zasahují zhruba třetinu své rozlohy (celkem 2850 km²). Ötztálské Alpy jsou nejmohutněji zaledněným pohořím Východních Alp. Ledovce zaujímají plochu více jak 350 km², největší z nich - Gepatschferner svou délkou 9,5 km je jedním z největších ledovců Východních Alp. Nalézá se zde 130 vrcholů vyšších 3000 m. Nejvyšší vrchol je trojvrchol Wildspitze - 3770 m n. m.
Obsah |
Geologie
Geologické složení je obdobné jako u jiných vysokých pohoří Centrálních krystalických Alp. Mimo dominantní ruly se zde v jižní části setkáme také s dolomity a mramory.
Poloha
Pohoří Ötztalské Alpy se rozkládá jižně od významné řeky Inn, které jej zároveň odděluje od západně ležící skupiny Samnaun. Geografickým vyměřením jižní hranice je údolí Vinschgau (Val Venosta). Turisticky a komunikačně významná dolina Ötztal dělí Ötztalské Alpy od Stubaiských Alp. na východě.
Vodopis
Největší vodní plochou v Ötztalských Alpách jsou jezero Reschensee, přehradní nádrž Stausee Gepatsch a menší Vernagt stausee. Řeky odvodňující všechna rakouská údolí pohoří (Ötztaler Ache, Pitze, Fagge) se vlévají do řeky Inn. O odvodnění jižních (italských) údolí se starají řeky Passer, Karlinbach, Saldurbach či Rio Fosse odvádějíc vodu do významné italské řeky Adige.
Rozdělení pohoří
- rakouská část
Pohoří podle reliéfu dělíme na několik skupin. Na prvním místě to je hlavní hřeben Hauptkamm (Hintere Schwarze), z něhož v uzlovém bodě na vrcholu Palla Bianca vybíhá severním směrem nejvýznamnější vysoká rozsocha Weisskamm (Wildspitze). Mezi údolím Pitztal a Ötztal se táhne skalnatý hřeben Geigenkamm (Hohe Geige), který až na malé výjimky postrádá ledovce. Další významný příčný hřeben Kaunergrat (Watzespitze) leží mezi Pitzstálských údolím a dolinou Kaunertal. Západně od Kaunertalu leží poslední dvě horské skupiny rakouské části hor. Jsou to Glockturmkamm (Glockturm) a menší skupina Naudere Berge (Mittlerer Seekarkopf).
- italská část
Mezi dolinami Valle Lunga a Val Senales leží plošně největší masiv Salurnkamm (Catena di Salurna) s druhým nejvyšším vrcholem Ötztalských Alp Palla Bianca (3738m). Západně od údolí Senales a jižně od hlavního hřebene najdeme málo navštěvovanou skupinu Texelgruppe (Monte Rosso). Na severu leží ještě malý, ale zajímavý masiv Plaineiler Berge (Monti di Planoi).
- Významné vrcholy Ötztalský Alp
V Ötztalských Alpách je na 700 výškových bodů pod označením "vrchol". Zde jen výčet nejvýznamnějších.
Vrchol | Nadmořská výška (metr) |
---|---|
Wildspitze | 3774 |
Weisskugel (Palla Bianca) | 3738 |
Hinterer Brochkogel | 3624 |
Hintere Schwärze | 3628 |
Similaun | 3606 |
Vorderer Brochkogel | 3562 |
Grosser Ramolkogel | 3549 |
Schalfkogel | 3537 |
Watzespitze | 3537 |
Hochvernagtspitze | 3535 |
Fineilspitze | 3522 |
Mutmalspitze | 3518 |
Fluchtkogel | 3497 |
Hochwilde | 3480 |
Hinterer Seelenkogel | 3472 |
Kreuzspitze | 3455 |
Salurnspitze | 3434 |
Verpeilspitze | 3423 |
Hohe Geige | 3395 |
Saykogel | 3360 |
Glockturm | 3353 |
Rofelewand | 3353 |
Luibiskogel | 3112 |
Fundusfeiler | 3079 |
Infrastruktura
Ötztalské Alpy mají velmi dobře vybudovanou infrastrukturu a dopravní tepny vedoucí do nitra hor jsou snad nejvíce rozvinuty ze všech velkých tyrolských pohoří. Přímo pod hlavní alpský hřeben zabíhají od severu dlouhé doliny s kvalitními silnicemi. To platí především o údolích Kaunertal, Pitztal a Venter Tal. Tento strategický přístup se však také negativně podepsal na tváři krajiny vybudováním gigantických lyžařských oblastí, které výrazně narušují krásu horské přírody.
Turistika a historie
Turistika má v oblasti dlouholetou tradici. První chaty byly stavěny již na konci 19. století. O pradávném lidském působení svědčí rovněž senzační nález mumifikovaných zbytků lovce (Ötzi) z doby bronzové v sedle Tisenjoch v září roku 1991 (dnes uloženo v jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzanu). Mnohotvárný vývoj, dvojjazyčnost a pestré kulturní prostředí má n a svědomí nebývale velký počet kulturních a světských památek. V údolí Venosta najdeme nejvíce hradů a klášterů v celém Jižním Tyrolsku.
Významné horské chaty
Většina chat v oblasti patří rakouskému Alpskému spolku Alpenverein nebo italskému CAI (Club Alpino Italiano).
Hauptkamm: Zwickauer Hütte (2979 m), Settinger Hütte (2875 m), Similaun Hütte (3016 m), Rif.Bellavista (2842 m), Martin Busch Hütte (2501 m), Hochwilde Hütte (2866 m)
Weisskam : Breslauer Hütte (2844 m), Taschach Hütte (2432 m), Vernagt Hütte (2755 m), Brandenburger Haus (3274 m)
Geigenkamm : Braunschweiger Haus (2758 m), Chemnitzer Hütte (2323 m), Frischmann Hütte (2192 m)
Kaunergrat : Verpeil Hütte (2016 m), Kaunergrat Hütte (2817 m), Riffelsee Hütte (2018 m),
Salurnkamm : Weisskugelhütte (2542 m), Hinterberger Hütte (2538 m)
Texelgruppe : Masogelato Eishof (2071 m), Rif. Petrarca (2875 m), Lodner Haus (2259 m)
- Turistická střediska
Nauders, Mittelberg, Vent, Obergrugl, Sölden, Senáles
Mapy
- Kompass č. 43 (Ötztalské Alpy) - 1:50000, č. 52 (Vinschgau/Val Venosta) - 1:50000
- Freytag a Berndt č. S2 (Vinschgau) - 1:50000, č. 251 (Ötztal/Pitztal/Kaunertal) - 1:50000
- Tabacco č. 04 (Val Senales) - 1:25000
- AV Karte č. 30/6 (Wildspitze) - 1:25000, č. 30/1 (Ötztaler Alpen - Gurgl) - 1:25000)
Externí odkazy
- Průvodce po Evropských horách (svazek Rakouské Alpy a Italské Alpy - západ, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-94-0 a ISBN 80-85922-85-1
- (anglicky) Zimní výstup na Palla Bianca
- (anglicky) Přechod celého hřebene Geigenkamm
- (anglicky) Ötztalské Alpy na Summitpost
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |