Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kojot prérijní
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Fotografie, FLICKR) |
||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| status = LC | | status = LC | ||
| obrázek = Coyote in forest.jpg | | obrázek = Coyote in forest.jpg | ||
| - | | popis obrázku = | + | | popis obrázku = |
| říše = [[živočichové]] (Animalia) | | říše = [[živočichové]] (Animalia) | ||
| kmen = [[strunatci]] (Chordata) | | kmen = [[strunatci]] (Chordata) | ||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
| popis mapy = rozšíření kojota prérijního | | popis mapy = rozšíření kojota prérijního | ||
| šířka mapy = 200px | | šířka mapy = 200px | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Urban Coyote, Bernal Heights.jpg|thumb|240px|''Canis latrans'' ([[San Francisco|USA]], 2016)]] |
| - | '''Kojot prérijní''' (''Canis latrans'') je [[Severní Amerika|severoamerická]] šelma z [[Čeleď|čeledi]] psovitých. Jeho jméno pochází z [[nahuatl|aztéckého]] slova ''coyōtl''. | + | [[Soubor:Coyote by Rebecca Richardson.jpg|thumb|240px|''Canis latrans'' (USA, 2008)]] |
| + | '''Kojot prérijní''' (''Canis latrans'') je [[Severní Amerika|severoamerická]] šelma z [[Čeleď|čeledi]] psovitých. | ||
| + | |||
| + | Jeho jméno pochází z [[nahuatl|aztéckého]] slova ''coyōtl''. | ||
== Rozměry == | == Rozměry == | ||
* Výška v kohoutku: 60 cm | * Výška v kohoutku: 60 cm | ||
* Délka: 100 cm | * Délka: 100 cm | ||
| - | * Hmotnost: samci – | + | * Hmotnost: samci – 15 až 20 kg |
== Rozšíření == | == Rozšíření == | ||
Kojoti původně žili na skalnatých rovinách v severním [[Mexiko|Mexiku]], odkud postupně pronikali dále na sever. Dnes je můžeme nalézt v celé Severní Americe, od pouští a polopouští na jihozápadě až po [[Aljaška|Aljašku]]. | Kojoti původně žili na skalnatých rovinách v severním [[Mexiko|Mexiku]], odkud postupně pronikali dále na sever. Dnes je můžeme nalézt v celé Severní Americe, od pouští a polopouští na jihozápadě až po [[Aljaška|Aljašku]]. | ||
| Řádka 29: | Řádka 32: | ||
Kojot je [[masožravec]]. Loví [[hlodavci|hlodavce]], malé [[ptáci|ptáky]], různé vodní živočichy, ale i [[vidloroh americký|vidlorohy]]. Dokáže vyvinout poměrně velkou rychlost, na vzdálenost 1,5 km může běžet rychlostí 48 km/h a na kratší vzdálenost i rychleji.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref> Živí se nicméně také [[zdechlina]]mi, v blízkosti lidských sídel požírá odpadky. V nouzi se dokáže spokojit jen s trávou a [[ovoce]]m. Je pravda, že útočí na člověka. | Kojot je [[masožravec]]. Loví [[hlodavci|hlodavce]], malé [[ptáci|ptáky]], různé vodní živočichy, ale i [[vidloroh americký|vidlorohy]]. Dokáže vyvinout poměrně velkou rychlost, na vzdálenost 1,5 km může běžet rychlostí 48 km/h a na kratší vzdálenost i rychleji.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref> Živí se nicméně také [[zdechlina]]mi, v blízkosti lidských sídel požírá odpadky. V nouzi se dokáže spokojit jen s trávou a [[ovoce]]m. Je pravda, že útočí na člověka. | ||
== Rozmnožování == | == Rozmnožování == | ||
| + | [[Soubor:Gpa bill coyote pups 3.jpg|thumb|240px|Hrající si mláďata Kojota]] | ||
Kojotí [[estrální cyklus|říje]] probíhá od února do března. Samci sice mezi sebou bojují, konečná volba však závisí na feně, která si tak může vybrat i poraženého. Takto vzniklé páry spolu zůstávají po celý život. Před [[porod]]em si samice za pomoci svého partnera vybuduje doupě, jež se stane útočištěm pro ni a pro štěňata. Někdy kojoti obsadí [[jezevec americký|jezevčí]] nebo [[liška obecná (šelma)|liščí]] noru. Po devítitýdenní [[březost]]i vrhne fena čtyři až deset [[mládě|mláďat]], která kojí 7–10 týdnů. Ve stáří tří až čtyř týdnů jsou štěňata schopna přijímat pevnou stravu. Samec se stará o přísun potravy a hlídá okolí brlohu. Dovnitř však již nevstupuje. Do dosažení úplné dospělosti, tj. do věku 20 měsíců, doprovázejí mladí kojoti své rodiče, pak se osamostatňují a zakládají si vlastní rodiny. | Kojotí [[estrální cyklus|říje]] probíhá od února do března. Samci sice mezi sebou bojují, konečná volba však závisí na feně, která si tak může vybrat i poraženého. Takto vzniklé páry spolu zůstávají po celý život. Před [[porod]]em si samice za pomoci svého partnera vybuduje doupě, jež se stane útočištěm pro ni a pro štěňata. Někdy kojoti obsadí [[jezevec americký|jezevčí]] nebo [[liška obecná (šelma)|liščí]] noru. Po devítitýdenní [[březost]]i vrhne fena čtyři až deset [[mládě|mláďat]], která kojí 7–10 týdnů. Ve stáří tří až čtyř týdnů jsou štěňata schopna přijímat pevnou stravu. Samec se stará o přísun potravy a hlídá okolí brlohu. Dovnitř však již nevstupuje. Do dosažení úplné dospělosti, tj. do věku 20 měsíců, doprovázejí mladí kojoti své rodiče, pak se osamostatňují a zakládají si vlastní rodiny. | ||
== Způsob života == | == Způsob života == | ||
| - | |||
Kojoti žijí v párech nebo v rodinných smečkách. Pečlivě hlídají hranice svého teritoria, jež si značkují močí a trusem. | Kojoti žijí v párech nebo v rodinných smečkách. Pečlivě hlídají hranice svého teritoria, jež si značkují močí a trusem. | ||
| + | |||
== Uctívané i zatracované zvíře == | == Uctívané i zatracované zvíře == | ||
Kojot hraje významnou roli v mytologii severoamerických [[Indián]]ů, kde často vystupuje jako potměšilý šibal, který na jedné straně ostatním tvorům pomáhá, ovšem na druhou stranu si z nich tropí nejapné žerty nebo se je snaží všemožně přelstít, aby získal to, co chce. Ne vždy mu ale jeho plány vyjdou. Některé [[indiánské kmeny|kmeny]] ho považují za stvořitele světa. | Kojot hraje významnou roli v mytologii severoamerických [[Indián]]ů, kde často vystupuje jako potměšilý šibal, který na jedné straně ostatním tvorům pomáhá, ovšem na druhou stranu si z nich tropí nejapné žerty nebo se je snaží všemožně přelstít, aby získal to, co chce. Ne vždy mu ale jeho plány vyjdou. Některé [[indiánské kmeny|kmeny]] ho považují za stvořitele světa. | ||
| Řádka 44: | Řádka 48: | ||
| - | {{Commonscat|Canis latrans}}{{Článek z Wikipedie}}{{Psovití}} | + | {{Flickr|Canis+latrans}}{{Commonscat|Canis latrans}}{{Článek z Wikipedie}}{{Psovití}} |
[[Kategorie:Psovití]] | [[Kategorie:Psovití]] | ||
Aktuální verze z 21. 12. 2018, 11:31
Kojot prérijní (Canis latrans) je severoamerická šelma z čeledi psovitých.
Jeho jméno pochází z aztéckého slova coyōtl.
Obsah |
Rozměry
- Výška v kohoutku: 60 cm
- Délka: 100 cm
- Hmotnost: samci – 15 až 20 kg
Rozšíření
Kojoti původně žili na skalnatých rovinách v severním Mexiku, odkud postupně pronikali dále na sever. Dnes je můžeme nalézt v celé Severní Americe, od pouští a polopouští na jihozápadě až po Aljašku.
Potrava
Kojot je masožravec. Loví hlodavce, malé ptáky, různé vodní živočichy, ale i vidlorohy. Dokáže vyvinout poměrně velkou rychlost, na vzdálenost 1,5 km může běžet rychlostí 48 km/h a na kratší vzdálenost i rychleji.[1] Živí se nicméně také zdechlinami, v blízkosti lidských sídel požírá odpadky. V nouzi se dokáže spokojit jen s trávou a ovocem. Je pravda, že útočí na člověka.
Rozmnožování
Kojotí říje probíhá od února do března. Samci sice mezi sebou bojují, konečná volba však závisí na feně, která si tak může vybrat i poraženého. Takto vzniklé páry spolu zůstávají po celý život. Před porodem si samice za pomoci svého partnera vybuduje doupě, jež se stane útočištěm pro ni a pro štěňata. Někdy kojoti obsadí jezevčí nebo liščí noru. Po devítitýdenní březosti vrhne fena čtyři až deset mláďat, která kojí 7–10 týdnů. Ve stáří tří až čtyř týdnů jsou štěňata schopna přijímat pevnou stravu. Samec se stará o přísun potravy a hlídá okolí brlohu. Dovnitř však již nevstupuje. Do dosažení úplné dospělosti, tj. do věku 20 měsíců, doprovázejí mladí kojoti své rodiče, pak se osamostatňují a zakládají si vlastní rodiny.
Způsob života
Kojoti žijí v párech nebo v rodinných smečkách. Pečlivě hlídají hranice svého teritoria, jež si značkují močí a trusem.
Uctívané i zatracované zvíře
Kojot hraje významnou roli v mytologii severoamerických Indiánů, kde často vystupuje jako potměšilý šibal, který na jedné straně ostatním tvorům pomáhá, ovšem na druhou stranu si z nich tropí nejapné žerty nebo se je snaží všemožně přelstít, aby získal to, co chce. Ne vždy mu ale jeho plány vyjdou. Některé kmeny ho považují za stvořitele světa.
Bílí farmáři však mají na kojoty jiný názor. Mnoho z nich je přesvědčeno, že tato zvířata jsou úhlavními nepřáteli jejich stád dobytka, a proto je nemilosrdně střílejí. Ročně je tak v USA zabito na 90 000 kojotů. Ve skutečnosti kojoti napadají ovce a telata pouze tehdy, není-li v oblasti dostatek potravy.
Reference
- ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |