Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2019/30
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/30“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Branicke-skaly-srpen-2019-14.JPG|right|160px|Výhled z nebezpečné hrany skály na Prahu (2019)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Branické skály]]''' jsou [[přírodní památka]] v Praze-[[Braník]]u, která byla vyhlášena 29. dubna 1968 a v ústředním seznamu AOPK ČR je evidovaná pod číslem 28. Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]] v [[Braník]]u, poblíž zastávky MHD Přístaviště. Jsou ohraničeny na východě ulicí ''Na Dobešce'', na západě ulicí ''Modřanskou'', na severu ulicí ''Vysoká cesta'' a na jihu ''Starou cestou'', která je odděluje od Školního vrchu. Chráněné území zaujímá rozlohu 9,1 hektaru v nadmořské výšce mezi 190 až 264 metrů n. m. a zahrnuje Školní vrch a samotné Branické skály s [[lesopark]]em [[Dobeška]]. Chráněné území je ve správě Magistrátu hlavního města Prahy. |
- | + | Dle vyhlášky, publikované ve Sbírce nařízení, vyhlášek a instrukci Národního výboru hlavního města Prahy, vydané dne 29. června 1968, zahrnuje nově vyhlášený chráněný přírodní výtvor Branické skály bývalý lom a sousední vrch zvaný "školní" se zachovanými zbytky skalní stepi a nalezištěm zkamenělin. Navíc, jak je zdůrazněno ve vyhlášce, celý útvar je význačný krajinářsky. | |
- | + | Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad. | |
- | + | Nejméně od poloviny 18. století až do roku 1928. se zde těžil [[vápenec]]. U paty lomů vznikaly vápenky, v nichž se pálilo známé pražské staroměstské vápno. Šlo o [[hydraulické vápno]], které se používalo při vodních stavbách, například pro pražská nábřeží, a vůbec pro výstavbu města v 19. století a na počátku [[20. století]]. | |
+ | |||
+ | Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti [[bombardování]]. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Společnost ''Nautilus'' usiluje o jejich zpřístupnění veřejnosti a umístění expozice o historii objektu. | ||
+ | |||
+ | Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec [[David Vávra]]. | ||
+ | |||
+ | Branické skály patří k nejvýchodnějším výchozům siluru a devonu oblasti [[Barrandien]]u a poskytují informace o vývoji pražské pánve ve vyšším siluru a spodním devonu. Jsou zde k vidění unikátní skalní výchozy s odkrytými geologickými profily. Skály skrývají opuštěný vápencový lom, který je jedním z důvodů jejich vyhlášení přírodní památkou. | ||
+ | |||
+ | Na západním úbočí méně nápadného Školního vrchu vystupují poblíž vrcholu polohy vápenců a jejich styk s nadložními břidlicemi tak dává možnost vidět plnohodnotnou ukázku hranice mezi silurskými stupni [[ludlow]] a [[přídol]]. Tato ukázka značící se mezinárodním [[stratotyp]]em byla schválena v roce 1984 na Mezinárodním geologickém kongresu v [[Moskva|Moskvě]]. V již zmíněném vápenci se nachází bohaté naleziště zkamenělin [[hlavonožec|hlavonožců]] a trilobitů. Spekuluje se o tom, zda první nález z našeho území z roku 1770 byl právě z této přírodní památky. | ||
+ | |||
+ | Dalším důvodem ochrany tohoto území je přítomnost xerotermní (teplomilné) skalní vegetace. Původní vegetace zde totiž byla narušena lomovou činností a po jejím ukončení zde byla vysazena v roce 1917 [[borovice černá]] (''Pinus nigra'') působící dnes na vrcholcích Branické skály velmi nepřirozeně. Kromě ní je tu hojný výskyt [[Dřín obecný|dřínu obecného]] (''Cornus mas''), [[Pěchava vápnomilná|pěchavy vápnomilné]] (''Sesleria albicans'') a [[Modřenec tenkokvětý|modřence tenkokvětého]] (''Muscari tenuiflorum''). Za zmínku stojí ještě výskyt teplomilné [[Muchomůrka Vittadiniho|muchomůrky Vittadiniho]] (''Amanita vittadinii'') nad skalami. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 18. 11. 2019, 12:54
Branické skály jsou přírodní památka v Praze-Braníku, která byla vyhlášena 29. dubna 1968 a v ústředním seznamu AOPK ČR je evidovaná pod číslem 28. Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky Vltavy v Braníku, poblíž zastávky MHD Přístaviště. Jsou ohraničeny na východě ulicí Na Dobešce, na západě ulicí Modřanskou, na severu ulicí Vysoká cesta a na jihu Starou cestou, která je odděluje od Školního vrchu. Chráněné území zaujímá rozlohu 9,1 hektaru v nadmořské výšce mezi 190 až 264 metrů n. m. a zahrnuje Školní vrch a samotné Branické skály s lesoparkem Dobeška. Chráněné území je ve správě Magistrátu hlavního města Prahy.
Dle vyhlášky, publikované ve Sbírce nařízení, vyhlášek a instrukci Národního výboru hlavního města Prahy, vydané dne 29. června 1968, zahrnuje nově vyhlášený chráněný přírodní výtvor Branické skály bývalý lom a sousední vrch zvaný "školní" se zachovanými zbytky skalní stepi a nalezištěm zkamenělin. Navíc, jak je zdůrazněno ve vyhlášce, celý útvar je význačný krajinářsky.
Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad.
Nejméně od poloviny 18. století až do roku 1928. se zde těžil vápenec. U paty lomů vznikaly vápenky, v nichž se pálilo známé pražské staroměstské vápno. Šlo o hydraulické vápno, které se používalo při vodních stavbách, například pro pražská nábřeží, a vůbec pro výstavbu města v 19. století a na počátku 20. století.
Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Společnost Nautilus usiluje o jejich zpřístupnění veřejnosti a umístění expozice o historii objektu.
Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec David Vávra.
Branické skály patří k nejvýchodnějším výchozům siluru a devonu oblasti Barrandienu a poskytují informace o vývoji pražské pánve ve vyšším siluru a spodním devonu. Jsou zde k vidění unikátní skalní výchozy s odkrytými geologickými profily. Skály skrývají opuštěný vápencový lom, který je jedním z důvodů jejich vyhlášení přírodní památkou.
Na západním úbočí méně nápadného Školního vrchu vystupují poblíž vrcholu polohy vápenců a jejich styk s nadložními břidlicemi tak dává možnost vidět plnohodnotnou ukázku hranice mezi silurskými stupni ludlow a přídol. Tato ukázka značící se mezinárodním stratotypem byla schválena v roce 1984 na Mezinárodním geologickém kongresu v Moskvě. V již zmíněném vápenci se nachází bohaté naleziště zkamenělin hlavonožců a trilobitů. Spekuluje se o tom, zda první nález z našeho území z roku 1770 byl právě z této přírodní památky.
Dalším důvodem ochrany tohoto území je přítomnost xerotermní (teplomilné) skalní vegetace. Původní vegetace zde totiž byla narušena lomovou činností a po jejím ukončení zde byla vysazena v roce 1917 borovice černá (Pinus nigra) působící dnes na vrcholcích Branické skály velmi nepřirozeně. Kromě ní je tu hojný výskyt dřínu obecného (Cornus mas), pěchavy vápnomilné (Sesleria albicans) a modřence tenkokvětého (Muscari tenuiflorum). Za zmínku stojí ještě výskyt teplomilné muchomůrky Vittadiniho (Amanita vittadinii) nad skalami.