Vrbovité

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(1 revizi)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 12. 4. 2011, 23:51


vrba Salix alpina
Flacourtia indica
Dovyalis caffra

Vrbovité (Salicaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales).

Obsah

Charakteristika

Stálezelené nebo opadavé stromy a keře se střídavými jednoduchými listy s palisty. Často obsahují fenolické heterosidy (salicin, populin), naopak chybějí kyanogenní glykosidy charakteristické pro čeleď Achariaceae. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Na okraji čepele listů jsou charakteristické, tzv. salikoidní zuby (chybějí však u rodu Casearia a u druhů s celokrajnými listy), s drobnou žilkou pronikající až ke špici zubu zakončeného kulovitou žlázkou. Žilnatina je zpeřená nebo dlanitá. Některé rody (např. Abatia, Casearia, Homalium a Zuelania) mají na čepelích listů prosvítavé tečky. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích různých typů. Květy mohou být velké a nápadné nebo zcela nenápadné. Obvykle obsahují nektáriový terč či kruh nektarových žlázek anebo je nektar vylučován z přívěsků korunních lístků. Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 8 lístků nebo jsou silně redukované, koruna někdy zcela chybí. Kališní lístky jsou volné nebo krátce srostlé, korunní jsou volné. Tyčinek je různý počet (1 až mnoho), jsou volné nebo srostlé. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 5 (nebo až 13) plodolistů. Čnělky jsou volné nebo srostlé. V každém plodolistu jsou 2 až mnoho vajíček. Plodem je tobolka, bobule nebo peckovice. Semena mají často míšek nebo jsou na bázi opatřena svazečkem chlupů.

Čeleď podle dnešního pojetí zahrnuje přes 1000 druhů v asi 55 rodech. Vyskytuje se po celém světě, od tropického pásu po arktické oblasti. Málo je zastoupena v Austrálii a chybí na Novém Zélandu. Největším rodem je vrba (Salix, asi 450 druhů), Casearia a Homalium (oba rody asi 180 druhů) a Xylosma (85 druhů). Vrbovité jsou převážně opylovány nespecializovaným hmyzem. Některé rody s drobnými bezkorunnými květy (např. topol - Populus) jsou větrosprašné. Dužnaté plody a semena s míškem jsou šířena ptáky nebo savci. Některé druhy mají v tobolkách semena s chmýrem (vrba, topol) nebo s křídly (např. Itoa a Poliothyrsis) šířená větrem.

Taxonomie

Ve většině taxonomických systémů (Cronquist, Dahlgren, Tachtadžjan) byla čeleď vrbovité řazena do samostatného řádu vrbotvaré (Salicales). Čeleď vrbovité v tomto klasickém smyslu obsahovala jen 2 až 3 rody (podle toho, je-li rod Chosenia považován za samostatný). S nástupem molekulárních metod byla zjištěna silná příbuznost čeledi vrbovité s některými rody čeledi Flacourtiaceae. Nakonec byla v systému APG II čeleď Flacourtiaceae zcela zrušena, větší část rodů (celkem 53) byla přesunuta do čeledi vrbovité (Salicaceae), menší část (27 rodů) do čeledi Achariaceae. Podle kladogramů APG je sesterskou větví čeleď Lacistemataceae.

Využití

Topoly a vrby poskytují dřevo a celulosu. Vrbová kůra obsahuje kyselinu salicylovou a je využívána jako prostředek snižující horečku a zmenšující otoky. Některé druhy rodů Flacourtia a Dovyalis jsou v tropech pěstovány pro jedlé dužnaté plody. Vrby i topoly jsou využívány jako okrasné dřeviny, drobné poléhavé druhy vrb i jako skalničky. V tropech jsou používány k okrasným účelům např. rody Oncoba, Casearia, Idesia a Samyda.

Česká květena

V květeně ČR jsou zastoupeny dva rody, vrba (Salix) a topol (Populus).

Seznam rodů

Abatia, Aphaerema, Azara, Banara, Bartholomaea, Bembicia, Bennettiodendron, Bivinia, Byrsanthus, Calantica, Carrierea, Casearia, Dissomeria, Dovyalis, Euceraea, Flacourtia, Gerrardina, Hasseltia , Hasseltiopsis , Hecatostemon, Hemiscolopia, Homalium, Idesia, Itoa, Laetia, Lasiochlamys, Ludia, Lunania, Macrohasseltia, Mocquerysia, Neopringlea, Neoptychocarpus, Olmediella, Oncoba, Ophiobotrys, Osmelia, Phyllobotryon, Phylloclinium, Pineda, Pleuranthodendron, Poliothyrsis, Populus, Priamosia, Prockia, Pseudoscolopia, Pseudosmelia, Ryania, Salix, Samyda, Scolopia, Scyphostegia, Tetrathylacium, Tisonia, Trimeria, Xylosma, Zuelania

Literatura

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vrbovité

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vrbovit%C3%A9“