Vivianit

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 8. 2. 2010, 13:22


Vivianit (Werner, 1817), chemický vzorec Fe3(PO4)2·8(H2O), je jednoklonný minerál.
Pojmenován po svém objeviteli: John Henry Vivian (1785-1855) – anglický mineralog.

Obsah

Původ

Druhotný minerál v oxidačních zónách ložisek železných rud, součást žulových pegmatitů. Nahrazuje organický materiál ve zkamenělých kostech, jezerních sedimentech, rašeliništích a jinde. Vzácně se vyskytuje v jeskyních.

Morfologie

Krystaly mohou být prizmatické; zploštělé podle {100} a {010}. Agregáty vláknité, kuličkovité, zemité a radiálně paprsčité.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,6–2,7 g/cm³, štěpnost výborná podle {010}, lom nerovný (vláknitý). Soudržnost: dá se řezat nožem, destičkovité krystaly jsou ohebné.
  • Optické vlastnosti: Barva: bílá nebo lehce namodralá, rychle se mění (díky oxidaci Fe2+ na Fe3+) na temné odstíny modré – zelenomodrou, indigově modrou, černomodrou. Lesk skelný, perleťový, matný (zemité agregáty), průhlednost: průhledný, průsvitný, opakní, vryp bílý, rychle modrá.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 33,40 %, P 12,35 %, H 3,22 %, O 51,03 %. Před dmuchavkou červená a mění se v magnetickou kuličku. Rozpustný v kyselinách.

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Využití

Někdy jako drahý kámen – kabošony, fasetové brusy.

Naleziště

Hojný minerál:

Citace

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vivianit