V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Nylon

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu „{{Pahýl.*}}“ textem „“)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 14. 4. 2011, 21:50

Struktura Nylonu 6 a Nylonu 66

Nylon je označení pro skupinu syntetických polymerů, termoplastů. Základní řetězec těchto polymerů je tvořen peptidickými vazbami, proto jsou také často označovány jako polyamidy. Nylon je první syntetický polymer a první syntetické vlákno, které bylo vyrobeno přímo z uhlí, vody a vzduchu, a které mělo komerční úspěch.

Obsah

Z historie nylonu

Nylonky – luxusní zboží 40. let minulého století

V roce 1930 objevili v laboratoří firmy DuPont v USA polymer, který se nechal protahovat na vlákno, měl však nízký bod tání. Doktor Wallace Hume Carothers, předák v laboratoři, pak provedl pokusy s asi 100 amidovými sloučeninami, z nichž jedna – polyamid 6.6 – měla vyhovující hodnoty (např. teplotu tání cca. 260 °C) a tu si v únoru 1935 nechal u firmy DuPont patentovat. K původu pojmenování vynálezu na nylon se najdou v literatuře různé verze (asi nejčastější je, že se jedná o zkrácení anglického výrazu New York London, tedy česky New York Londýn, další verze je akronym z Now You Look, Old Nipponese! vztahující se k tehdejší válce mezi Japonskem a USA), jisté je jen, že nylon není patentován jako obchodní značka. V anglosaských zemích se označení nylon začalo používat jako souhrnný pojem pro lineární alifatické polyamidy.

Nylonové vlákno se nejdřív (od roku 1938) používalo na štětiny kartáčů a podobné předměty. Prvních 5 milionů nylonových punčoch bylo v květnu 1940 během několika hodin rozprodáno a nylonky se rázem staly synonymem pro vysoce kvalitní a praktické punčochové výrobky.

Konkurenční textilní vlákna

S výrobou evropského a asijského „nylonu“ se začalo o 5-10 let později a sice pod jiným označením a většinou z jiné výchozí sloučeniny než DuPontův polyamid. Například německý perlon (1943) nebo český silon (1947) a nejméně deset dalších jsou vyrobeny z kaprolaktamu jako polyamid 6 na rozdíl od nylonu (polyamid 66 z AH soli).

Z dalšího vývoje nylonu

  • V padesátých letech byla vyvinuta nylonová vlákna na pneumatikové a řemenové kordy a speciální staplové vlákno na koberce.
  • V roce 1960 byla zavedena výroba tzv. kontinuálně objemných tvarovaných filamentů (BCF), ze kterých se dnes vyrábí více než polovina textilních podlahových krytin.
  • V šedesátých letech přišly aramidy (nomex, kevlar), které také vychází z polyamidového základu,[1] začátkem 70. mimořádně odolná pryskyřice (zytel) a v 80. letech filament z polyamidu 6.6 na punčochy o jemnosti 10 denier.[2]
  • Světová výroba polyamidových vláken zůstala přes všechny technické inovace v roce 2007 na úrovni 4 milionů tun z roku 1990. Nylon byl co do množství už dávno předstižen polyesterem (univerzálnější použití v textilním sektoru) a později i propylenem (podstatně levnější výroba).

Výrobní náklady jsou u polyamidů dvojnásobné oproti polyesteru a u polyamidů nejsou definitivně vyřešeny ekologické problémy s rajským plynem, který při výrobě uniká do ovzduší.

Vlastnosti

K přirovnání:

Vlastnost Polyamid 6.6
(nylon)
Polyamid 6
(silon)
Bavlna
(27/28 mm)
Pevnost v tahu ( cN/dtex) max. 5,2 max. 5,5 max. 3,2
Pevnost za mokra (%) 85-90 85-90 100-110
Tažnost (%) max. 31 max. 24 max. 10
Teplota tání (°C) 250 215 150 (hoří)

Polyamidy mají dobrou afinitu k barvivům, malou stálost na světle a k povětrnostním vlivům a sklon k vzniku statického náboje.

Použití

Na textilní výrobky

  • Koberce a podlahové krytiny
  • punčochové zboží, sportovní oděvy
  • padáky, sítě, výplet tenisových raket
  • rybářské šnůry, provazy, lana
  • Aramidy: kordy na pneumatiky a hnací řemeny, vrstvené pojivo na stavbu lodí, letadel a raket, náhrada azbestu u technických výrobků všeho druhu

Kompaktní polyamidy

(značky: akulan, zytel, technyl aj.) ozubená kola, třecí ložiska, zdrhovadla, airbagy, péřové míčky a desítky jiných [3]

Literatura

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5

Reference

  1. Aramidy (anglicky): http://www2.dupont.com/Kevlar/en_US/index.html
  2. Z historie firmy DuPont (anglicky): http://heritage.dupont.com/touchpoints/tp_1935-2/depth.shtml#
  3. Výrobky z kompaktního polyamidu (německy): http://www.emschem.ch/broschueren/emsgrivory_it/pdf/d/6.004d_03.2006.pdf

Související články