Nizozemská vlajka

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 30. 12. 2011, 17:10

Vlajka Nizozemí

Vlajka Nizozemska má tři vodorovné pruhy v barvách červené, bílé a modré. Pochází z doby povstání nizozemských protestantských provincií proti španělské nadvládě pod vedením prince Viléma Oranžského. O jeho vlajce – někdy jen oranžová, ale většinou oranžová, bílá a modrá – se poprvé mluví roku 1572. Po osvobození sedmi severních provincií od španělského obklíčení a vytvoření Republiky spojeného Nizozemí (1581) se tzv. „princova vlajka“ v livrejových barvách oranžského domu používala jako symbol generálních stavů společně s vlajkou se znakem Svobodného Nizozemí, od roku 1597 byla zavedená jako jediná nizozemská vlajka. Okolo roku 1630 a hlavně po roce 1648, kdy Španělsko uznalo nizozemskou nezávislost, byl pro lepší viditelnost na moři (hlavně však z politických důvodů) oranžový pruh nahrazený červeným (v roce 1796 bylo používání oranžové barvy výslovně zakázané). Nizozemská vlajka jako první republikánská trikolóra na světě a jako symbol svobody byla vzorem všech dalších trikolór, tedy i francouzské, a byla podle ní vytvořená i ruská vlajka. Když se totiž ruský car Petr Veliký vrátil ze svého pobytu v Nizozemí, použil tady nabytých zkušeností při budování vlastního námořního loďstva a podle nizozemského vzoru navrhl i ruskou obchodní vlajku, změnil pouze pořadí barev vodorovných pruhů na trikolóru bílo-modro-červenou. Ta se potom stala i ruskou státní a národní vlajkou. V panslovanské éře 19. století si podle ní tvořily doposud nesvobodné slovanské národy vlastní vlajky, někdy beze změn, jindy s úpravami. První byli v roce 1835 Srbové, potom následovali Černohorci, Chorvati, Slovinci, Slováci a Bulhaři (tady byl modrý pruh nahrazený zeleným). Tak nizozemská vlajka nepřímo ovlivnila i vlajky některých slovanských národů.

Galerie

Reference