Východopruská operace

Východopruská operace
	Konflikt: Velká vlastenecká válka
	; Východní fronta 1945
Trvání:	13. leden 1945 - 9. květen 1945
Naplánováno:	{{{plánováno}}}
Cíl:	{{{cíl}}}
Místo:	Třetí říše
Casus belli:	{{{příčina}}}
Výsledek:	Vítězství SSSR
Změny území:	{{{Území}}}
Strany
SSSR	Německo
Velitelé
Stalin	Adolf Hitler
Síla
cca 1 670 000 mužů, 700 tanků a samohybných děl, 8 200 děl a minometů, 500 letadel	cca 1 660 000 mužů
Ztráty
585 000 mužů, z toho 127 000 mrtvých	152 000 mužů, z toho 64 000 mrtvých
{{{poznámky}}}

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 23. 6. 2021, 11:23

Východopruská operace byla sovětská útočná akce Velké vlastenecké války proti Východnímu Prusku, která trvala od 13. ledna do 9. května 1945 a skončila dobytím Königsbergu.

Situace před ofenzívou

Rudá armáda pronikla do příhraničních oblastí Pruska do hloubky 30 – 60 km již při Baltické operaci v říjnu 1944. Protože zde bylo silné opevnění, útok byl zastaven a s další akcí se počítalo až roku 1945, kdy mělo dojít k všeobecnému útoku, při kterém mělo dojít k dobytí Třetí říše. Přípravy na závěrečnou ofenzívu proti Německu byly urychleny v souvislosti s těžkými boji západních spojenců v Ardenách.

Východopruská operace

12. ledna byla zahájena Viselsko-oderská operace a o den později i Východopruská operace. Útok začal mohutnou dělostřeleckou přípravou 1. baltského a 2. a 3. běloruského frontu. Poté vyrazily do útoku pozemní síly, které však narazily na tuhý německý odpor. Rudá armáda přesto postupovala dále a útoky mechanizovaných svazků se snažila rozdělit německé obranné síly. Mezitím docházelo k útěku německých civilistů před postupujícími sovětskými vojsky. Počátkem března došlo k závažné změně situace, kdy Rudá armáda dobyla Pomořansko a oddělila tak po souši Prusko od mateřské země. Evakuace civilistů a vojáků či přísun zásob se tak mohl realizovat pouze po moři, ovšem zde se lodě stávaly často kořistí sovětských ponorek. Mezi nejznámější akce sovětské flotily a největší námořní katastrofy patří potopení německých lodí Wilhelm Gustloff a General von Steuben ponorkou S-13 či potopení dopravní lodě Goya ponorkou L-3.

Galerie

Tito muži Volkssturmu měli pomoci bránit město.

Příslušníci Volkssturmu s bazukami na pozici u Königsbergu.

Bitva o Königsberg

¨

Dobytí Königsbergu

Do dubna 1945 Rudá armáda prakticky obsadila celé Východní Prusko, přičemž zde zůstalo nedobyto jeho hlavní město Königsberg a několik německých uskupení na pobřeží. Ve dnech 6. - 9. dubna probíhal na toto starobylé město a pevnost útok Rudé armády, který skončil obsazením jeho významné části. Německé jednotky v neobsazených částech města se však stále bránily. 17. dubna dobyli Sověti město Fischhausen (nyní Primorsk), 25. dubna obsadili Pillau (nyní Bałtijsk) a 26. dubna byl proveden výsadek na Baltické kose. Tím ztratili Němci poslední evakuační možnosti. Přesto se některé německé jednotky bránily v Königsbergu a na Baltické kose u Vislanského zálivu až do kapitulace Německa.

Související články

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 | ztráty1= 585&nbsp;000 mužů, z toho 127&nbsp;000 mrtvých
 | ztráty2= 152&nbsp;000 mužů, z toho 64&nbsp;000 mrtvých
-|}}
+|}}'''Východopruská operace''' byla sovětská útočná akce [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]] proti [[východní Prusko|Východnímu Prusku]], která trvala od [[13. leden|13. ledna]] do [[9. květen|9.&nbsp;května]] [[1945]] a skončila dobytím [[Kaliningrad|Königsberg]]u.
-'''Východopruská operace''' byla sovětská útočná akce [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]] proti [[východní Prusko|Východnímu Prusku]], která trvala od [[13. ledna]] do [[9. května]] [[1945]] a skončila dobytím [[Kaliningrad|Königsberg]]u.
 ==Situace před ofenzívou==
-[[Rudá armáda]] pronikla do příhraničních oblastí Pruska do hloubky 30 - 60 km již při [[Baltická operace|Baltické operaci]] v říjnu [[1944]]. Protože zde bylo silné opevnění, útok byl zastaven a s další akcí se počítalo až roku [[1945]], kdy mělo dojít k všeobecnému útoku, při kterém mělo dojít k dobytí [[Třetí říše]]. Přípravy na závěrečnou ofenzívu proti Německu byly urychleny v souvislosti s těžkými boji západních spojenců v Ardenách.
+[[Rudá armáda]] pronikla do příhraničních oblastí Pruska do hloubky 30 – 60 km již při [[Baltická operace|Baltické operaci]] v říjnu [[1944]]. Protože zde bylo silné opevnění, útok byl zastaven a s další akcí se počítalo až roku [[1945]], kdy mělo dojít k všeobecnému útoku, při kterém mělo dojít k dobytí [[Třetí říše]]. Přípravy na závěrečnou ofenzívu proti Německu byly urychleny v souvislosti s těžkými boji západních spojenců v Ardenách.
 ==Východopruská operace==
 . ledna byla zahájena [[Viselsko-oderská operace]] a o den později i Východopruská operace. Útok začal mohutnou dělostřeleckou přípravou 1. baltského a 2. a 3. běloruského frontu. Poté vyrazily do útoku pozemní síly, které však narazily na tuhý německý odpor. [[Rudá armáda]] přesto postupovala dále a útoky mechanizovaných svazků se snažila rozdělit  německé obranné síly. Mezitím docházelo k útěku německých civilistů před postupujícími sovětskými vojsky. Počátkem března došlo k závažné změně situace, kdy Rudá armáda dobyla [[Pomořansko]] a oddělila tak po souši Prusko od mateřské země. Evakuace civilistů a vojáků či přísun zásob se tak mohl realizovat pouze po moři, ovšem zde se lodě stávaly často kořistí sovětských ponorek. Mezi nejznámější akce sovětské flotily a největší námořní katastrofy patří potopení německých lodí [[Wilhelm Gustloff (loď)|Wilhelm Gustloff]] a [[General von Steuben]] ponorkou[[ S-13]] či potopení dopravní lodě [[Goya (loď)|Goya]] ponorkou [[L-3 (ponorka)|L-3]].
+== Galerie ==
+<gallery heights="180" widths="180">
+Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J28805, Ostpreußen, Volkssturmmänner an MG.jpg|Tito muži Volkssturmu měli pomoci bránit město.
+Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R98401, Königsberg, Volkssturm.jpg|Příslušníci Volkssturmu s bazukami na&nbsp;pozici u&nbsp;Königsbergu.
+Soubor:Battle Of Königsberg Begin.png|Bitva o Königsberg
+</gallery>¨
 ==Dobytí Königsbergu==
-[[Image:Battle Of Königsberg Begin.png|thumb|left|Bitva o Königsberg]]
+Do dubna [[1945]] Rudá armáda prakticky obsadila celé [[Východní Prusko]], přičemž zde zůstalo nedobyto jeho hlavní město [[Kaliningrad|Königsberg]] a několik německých uskupení na pobřeží. Ve dnech 6. - 9. dubna probíhal na toto starobylé město a pevnost útok Rudé armády, který skončil obsazením jeho významné části. Německé jednotky v neobsazených částech města se však stále bránily. [[17. duben|17. dubna]] dobyli Sověti město Fischhausen (nyní&nbsp;Primorsk), [[25. duben|25. dubna]] obsadili Pillau (nyní Bałtijsk) a [[26. duben|26. dubna]] byl proveden výsadek na [[Viselská kosa|Baltické kose]]. Tím ztratili [[Němci]] poslední evakuační možnosti. Přesto se některé německé jednotky bránily v [[Kaliningrad|Königsbergu]] a na Baltické kose u&nbsp;[[Vislanský záliv|Vislanského zálivu]] až do kapitulace Německa.
-Do dubna [[1945]] Rudá armáda prakticky obsadila celé [[Východní Prusko]], přičemž zde zůstalo nedobyto jeho hlavní město [[Kaliningrad|Königsberg]] a několik německých uskupení na pobřeží. Ve dnech 6. - 9. dubna probíhal na toto starobylé město a pevnost útok Rudé armády, který skončil obsazením jeho významné části. Německé jednotky v neobsazených částech města se však stále bránily. [[17. dubna]] dobyli Sověti město Fischhausen (nyní Primorsk), [[25. dubna]] obsadili Pillau (nyní Bałtijsk) a [[26. dubna]] byl proveden výsadek na "Baltické kose." Tím ztratili [[Němci]] poslední evakuační možnosti. Přesto se některé německé jednotky bránily v [[Kaliningrad|Königsbergu]] a na Baltické kose u [[Vislanský záliv|Vislanského zálivu]] až do kapitulace Německa.
 ==Související články==