Cessna A-37 Dragonfly

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení, 2 X VIDEO)
m (Nahrazení textu „General Electric“ textem „General Electric“)
 
Řádka 16: Řádka 16:
Rostoucí americká zainteresovanost ve Vietnamském konfliktu počátkem 60. let, vedla k zájmu o lehké útočné letouny označené zkratkou '''COIN''', které měly sloužit především k blízké podpoře vlastních jednotek a pozorování (předsunutí letečtí návodčí). Proto byly v roce 1962 v USA pro tento účel pokusně upraveny dva cvičné letouny Cessna T-37C.
Rostoucí americká zainteresovanost ve Vietnamském konfliktu počátkem 60. let, vedla k zájmu o lehké útočné letouny označené zkratkou '''COIN''', které měly sloužit především k blízké podpoře vlastních jednotek a pozorování (předsunutí letečtí návodčí). Proto byly v roce 1962 v USA pro tento účel pokusně upraveny dva cvičné letouny Cessna T-37C.
-
Zkoušky prorotypů byly slibné, ale letectvo požadoval značně vylepšený stroj, který by měl větší nosnost, odolnost a lepší vlastnosti při provozu v polních podmínkách. Proto bylo nutné především použít silnější motory. V roce 1963 letectvo odjednalo stavbu prototypu letounu '''YAT-37D''', který se od cvičných T-37 v mnohém lišil. Jednalo se především o pevnější křídlo, větší přídavné nádrže o obsahu 360 l na koncích křídel, rotační kulomet ráže 7,62 mm [[General Electric]] ''GAU-2B/A'' s kadencí 3000 ran za minutu a zásobou 1500 kusů střeliva, který byl instalován v pravé části přídě letounu. Dále letoun dostal lepší avioniku, navigační a komunikačný systémy a také zpevněný podvozek pro operace z polních letišť. Hmotnost letounu se výrazně zvýšila, stejně jako jeho nosnost. Pro udržení dobrých výkonů byly použity nové motory ''General Electric J85-J2/5'' o tahu 10,7 kN, což bylo dvakrát více, než původní motory [[Turboméca Marboré|Continental-Teledyne J69]].
+
Zkoušky prorotypů byly slibné, ale letectvo požadoval značně vylepšený stroj, který by měl větší nosnost, odolnost a lepší vlastnosti při provozu v polních podmínkách. Proto bylo nutné především použít silnější motory. V roce 1963 letectvo odjednalo stavbu prototypu letounu '''YAT-37D''', který se od cvičných T-37 v mnohém lišil. Jednalo se především o pevnější křídlo, větší přídavné nádrže o obsahu 360 l na koncích křídel, rotační kulomet ráže 7,62 mm General Electric ''GAU-2B/A'' s kadencí 3000 ran za minutu a zásobou 1500 kusů střeliva, který byl instalován v pravé části přídě letounu. Dále letoun dostal lepší avioniku, navigační a komunikačný systémy a také zpevněný podvozek pro operace z polních letišť. Hmotnost letounu se výrazně zvýšila, stejně jako jeho nosnost. Pro udržení dobrých výkonů byly použity nové motory ''General Electric J85-J2/5'' o tahu 10,7 kN, což bylo dvakrát více, než původní motory [[Turboméca Marboré|Continental-Teledyne J69]].
Prototyp YAT-37D poprvé vzlétl v říjnu [[1964 v letectví|1964]] a o rok později začaly zkoušky i u druhého prototypu. zatímco první prototyp nesl po třech závěsnících pod každou polovinou křídla, druhý prototyp měl o dva více a první byl na tento standard také upraven. zkoušky letounu byly úspěšné, ale protože letectvo na nějaký čas ztratilo o letoun tohoto typu zájem, byla realizace projektu odložena na neurčito a druhý prototyp byl dokonce předán do muzea.  
Prototyp YAT-37D poprvé vzlétl v říjnu [[1964 v letectví|1964]] a o rok později začaly zkoušky i u druhého prototypu. zatímco první prototyp nesl po třech závěsnících pod každou polovinou křídla, druhý prototyp měl o dva více a první byl na tento standard také upraven. zkoušky letounu byly úspěšné, ale protože letectvo na nějaký čas ztratilo o letoun tohoto typu zájem, byla realizace projektu odložena na neurčito a druhý prototyp byl dokonce předán do muzea.  

Aktuální verze z 23. 11. 2021, 15:03

A-37 Dragonfly
OA-37B-1.jpg
Základní charakteristika
Určení lehký útočný letoun
Výrobce Cessna
Konstruktér
První let říjen 1964
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno
Varianty
Uživatel United States Air Force
Letectvo Vietnamské republiky
Kolumbie
Chile

Cessna A-37 Dragonfly (někdy i Super Tweet), je americký lehký bombardovací a bitevní letoun, vyvinutý z cvičného letounu pro základní letecký výcvik Cessna T-37. Stroj, který byl vyráběn v 60. a 70. letech 20. století, se uplatnil především ve válce ve Vietnamu.

Obsah

Vznik YAT-37D

Rotační kulomet v přídi letoun A-37B

Rostoucí americká zainteresovanost ve Vietnamském konfliktu počátkem 60. let, vedla k zájmu o lehké útočné letouny označené zkratkou COIN, které měly sloužit především k blízké podpoře vlastních jednotek a pozorování (předsunutí letečtí návodčí). Proto byly v roce 1962 v USA pro tento účel pokusně upraveny dva cvičné letouny Cessna T-37C.

Zkoušky prorotypů byly slibné, ale letectvo požadoval značně vylepšený stroj, který by měl větší nosnost, odolnost a lepší vlastnosti při provozu v polních podmínkách. Proto bylo nutné především použít silnější motory. V roce 1963 letectvo odjednalo stavbu prototypu letounu YAT-37D, který se od cvičných T-37 v mnohém lišil. Jednalo se především o pevnější křídlo, větší přídavné nádrže o obsahu 360 l na koncích křídel, rotační kulomet ráže 7,62 mm General Electric GAU-2B/A s kadencí 3000 ran za minutu a zásobou 1500 kusů střeliva, který byl instalován v pravé části přídě letounu. Dále letoun dostal lepší avioniku, navigační a komunikačný systémy a také zpevněný podvozek pro operace z polních letišť. Hmotnost letounu se výrazně zvýšila, stejně jako jeho nosnost. Pro udržení dobrých výkonů byly použity nové motory General Electric J85-J2/5 o tahu 10,7 kN, což bylo dvakrát více, než původní motory Continental-Teledyne J69.

Prototyp YAT-37D poprvé vzlétl v říjnu 1964 a o rok později začaly zkoušky i u druhého prototypu. zatímco první prototyp nesl po třech závěsnících pod každou polovinou křídla, druhý prototyp měl o dva více a první byl na tento standard také upraven. zkoušky letounu byly úspěšné, ale protože letectvo na nějaký čas ztratilo o letoun tohoto typu zájem, byla realizace projektu odložena na neurčito a druhý prototyp byl dokonce předán do muzea.

Cessna OA-37B za letu

Obnovení projektu

Válka v jihovýchodní Asii však nadále eskalovala a ztráty letounů Douglas A-1 Skyraider, které tehdy byly hlavním letounem pro operace COIN, narůstaly. Letectvo tedy oprášilo projekt YAT-37D a rozhodlo se, že vhodnost typu ověří přímo v bojových podmínkách.

Firmě Cessna proto byla zadána výroba 39 předsériových kusů YAT-37D, jen mírně se odlišujících od prototypů. Všechny měly být přestavěny ze sériových cvičných T-37B. Letounu bylo původně přiděleno označení AT-37D, které se časem změnilo na A-37A. Součástí testovacího programu bylo znovuobnovení provozu muzeu mezitím předaného druhého prototypu, který byl upraven na standard A-37A.

Bojové stroje měly nosnost až 1200 kg zbraní a jelikož u nich bylo zachováno zdvojené řízení, bylo je i možné používat k operačnímu výcviku. Pokud letoun prováděl misi předsunutého leteckého návodčího, seděl na druhém sedadle pozorovatel, zatímco když se jednalo o přímou podporu jednotek, letěl se strojem pouze pilot a ušetřená hmotnost druhého člena posádky umožnila nést více zbraní.

Varianty

  • YAT-37D – prototypy přestavěné z letounu Cessna T-37C.
  • YA-37A – nové označení pro předchozí variantu
  • A-37A – sériová varianta, upravené stroje T-37B, vybavené movými motory J85, novým křídlem s 8 pylony a rotačním kanónem.
  • A-37B – motory J85 výkonnější varianty, nástavec pro doplňování paliva za letu, zvýšená kapacita palivových nádrží a zpevněná konstrukce letounu.
  • OA-37B

Uživatelé

  • Dominikánská republika - dodáno 8 kusů, všechny byly zničeny či odepsány do března 2001
  • Ekvádor - dodáno 28 kusů (20 stále v provozu)
  • Guatemala - dodáno 15 kusů (2 stále v provozu)
  • Honduras - dodáno 17 kusů (10 stále v provozu)
  • Chile - dodáno 44 kusů (14 stále v provozu)
  • Jižní Korea
  • Jižní Vietnam - dodáno 254 kusů
  • Kambodža
  • Kolumbie - dodáno 32 kusů (v roce 2008 mají být všechny vyřazeny)
  • Peru - dodáno 53 kusů (10 stále v provozu)
  • Salvador - dodáno 15 kusů (9 stále v provozu)
  • Thajsko - dodáno 20 kusů
  • Uruguay - dodáno 14 kusů (10 stále v provozu)
  • USA
  • Vietnam - při obsazení Jižního Vietnamu bylo zajato 95 kusů jihovietnamských A-37B.

Hlavní technické údaje

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 11,71 m
  • Délka: 9,79 m
  • Výška: 2,82 m
  • Nosná plocha: 17,1 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2816,7 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 6 800 kg
  • Maximální rychlost: 770 km/h
  • Cestovní rychlost: 480 km/h
  • Dostup: 12 700 m
  • Stoupavost: 35,5 m/s
  • Dolet: 1 480 km

Pohonná jednotka

Výzbroj

  • 1 x 7,62 mm rotační kulomet GAU-2B/A v nose letounu
  • až 1 200 kg výzbroje na 8 pylonech

Možnosti podvěsu výzbroje

  • 30 mm kanón DEFA-553
  • 20 mm kanón GPU-2/A
  • 7,62 mm rotační kulomet SUU-11/A
  • Raketomet LAU-32A pro 19 neřízených střel
  • Pumy Mk.82
  • Kontejnery s napalmem
  • Kontejnery na submunici SUU-14
  • Řízené střely AIM-9 Sidewinder

YouTube

Cessna A-37 Dragonfly – A trip around the bay (anglicky)
Cessna A-37 Dragonfly jet attack aircraft


Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Cessna A-37 Dragonfly
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Cessna T-37
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Cessna_A-37_Dragonfly“