Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Šablona:Článek dne/2021/29
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Kobalt electrolytic and 1cm3 cube.jpg|right|160px|Pure (99.9 %) cobalt chips, electrolytically refined]] | [[Soubor:Kobalt electrolytic and 1cm3 cube.jpg|right|160px|Pure (99.9 %) cobalt chips, electrolytically refined]] | ||
- | '''[[Kobalt]]''', chemická značka '''Co''' (''[[Kobalt|Cobaltum]]'') je namodralý, feromagnetický, tvrdý [[kov]]. Používá se v [[metalurgie|metalurgii]] pro zlepšování vlastností slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky. | + | '''[[Kobalt]]''', chemická značka '''Co''' ('''''[[Kobalt|Cobaltum]]''''') je namodralý, feromagnetický, tvrdý [[kov]]. Používá se v [[metalurgie|metalurgii]] pro zlepšování vlastností slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky. |
- | + | Typický '''kovový ferromagnetický prvek''', stříbrolesklý s modrým nádechem. Je velmi pevný, svou [[tvrdost]]í a pevností předčí [[ocel]]. Kobalt je feromagnetický do teploty 1000 °C, nad touto teplotou své feromagnetické vlastnosti ztrácí. Bod při němž [[kov]] ztrácí feromagnetické vlastnosti se nazývá Curieův bod. Kobalt patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v ''d''-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Co<sup>+II</sup> a Co<sup>+III</sup>, vzácně se můžeme setkat i s Co<sup>+I</sup>, Co<sup>+IV</sup> a od nedávna také s některými nestabilními sloučeninami v oxidačním stavu Co<sup>+V</sup> například Na<sub>3</sub>Co<sup>V</sup>O<sub>4</sub>. | |
+ | Kobalt se vyskytuje v přírodě ve dvou [[alotropická modifikace|alotropických modifikacích]] označovaných α-Co a β-Co. První je stabilní za obyčejné teploty a kobalt v ní zaujímá těsné uspořádání v hexagonální mřížce. Druhá modifikace je stabilní nad teplotou 417 °C a kobalt v ní zaujímá uspořádání atomů v plošně centrované kubické mřížce. Přeměna mezi modifikacemi je malá, což má vliv na fyzikální vlastnosti kovu. | ||
+ | V kompaktním stavu je kobalt vůči vzduchu i vodě stabilní. V jemně rozptýleném stavu je kobalt stejně jako [[železo]] pyroforický (je samozápalný na vzduchu). Ve zředěných kyselinách, jako je [[kyselina chlorovodíková]], [[kyselina sírová]] a [[kyselina dusičná]], se rozpouští, ale velmi neochotně a pomalu. V koncentrované [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] se kobalt, stejně jako [[železo]] pouze [[pasivace|pasivuje]]. | ||
- | + | Při zahřívání shoří kobalt na [[vzduch]]u na [[oxid kobaltnato-kobaltitý]] Co<sub>3</sub>O<sub>4</sub>. Při zahřívání na vzduchu nad 900 °C shoří kobalt na [[oxid kobaltnatý]] CoO. Ten vzniká i při působení vodní páry na kov zahřátý do červeného žáru. Za normální teploty je kobalt málo reaktivní, ale za vyšších teplot se často za vzniku plamene slučuje s mnoha prvky. Neslučuje se však s [[dusík]]em a [[vodík]]em. | |
- | + | ||
- | + | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 30. 11. 2021, 10:50
Kobalt, chemická značka Co (Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii pro zlepšování vlastností slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky.
Typický kovový ferromagnetický prvek, stříbrolesklý s modrým nádechem. Je velmi pevný, svou tvrdostí a pevností předčí ocel. Kobalt je feromagnetický do teploty 1000 °C, nad touto teplotou své feromagnetické vlastnosti ztrácí. Bod při němž kov ztrácí feromagnetické vlastnosti se nazývá Curieův bod. Kobalt patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Co+II a Co+III, vzácně se můžeme setkat i s Co+I, Co+IV a od nedávna také s některými nestabilními sloučeninami v oxidačním stavu Co+V například Na3CoVO4. Kobalt se vyskytuje v přírodě ve dvou alotropických modifikacích označovaných α-Co a β-Co. První je stabilní za obyčejné teploty a kobalt v ní zaujímá těsné uspořádání v hexagonální mřížce. Druhá modifikace je stabilní nad teplotou 417 °C a kobalt v ní zaujímá uspořádání atomů v plošně centrované kubické mřížce. Přeměna mezi modifikacemi je malá, což má vliv na fyzikální vlastnosti kovu. V kompaktním stavu je kobalt vůči vzduchu i vodě stabilní. V jemně rozptýleném stavu je kobalt stejně jako železo pyroforický (je samozápalný na vzduchu). Ve zředěných kyselinách, jako je kyselina chlorovodíková, kyselina sírová a kyselina dusičná, se rozpouští, ale velmi neochotně a pomalu. V koncentrované kyselině dusičné se kobalt, stejně jako železo pouze pasivuje.
Při zahřívání shoří kobalt na vzduchu na oxid kobaltnato-kobaltitý Co3O4. Při zahřívání na vzduchu nad 900 °C shoří kobalt na oxid kobaltnatý CoO. Ten vzniká i při působení vodní páry na kov zahřátý do červeného žáru. Za normální teploty je kobalt málo reaktivní, ale za vyšších teplot se často za vzniku plamene slučuje s mnoha prvky. Neslučuje se však s dusíkem a vodíkem.