Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2022/07
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Šablona:Článek dne/2021/38 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2022/07: 2022) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Italy relief location map-2.png|right|160px|Blank physical map of Italy (czech version)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Tyrhénské moře]]''' je část [[Středozemní moře|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře [[Messinská úžina]] s [[Jónské moře|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: ''Tyrrhenoi''. |
- | + | Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko|Španělé]] a [[Francie|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie|Kalábrii]]. | |
- | + | V porovnáním se zbytkem Středozemního moře má Tyrhénské moře nízkou [[bioproduktivita|bioproduktivitu]]. Biologicky významné jsou skalnaté úseky pobřeží, kde se vyskytují červení [[korál]]i a [[langusta|langusty]]. Pobřeží [[Neapolský záliv|Neapolského zálivu]], [[Amalfinské pobřeží]], pobřeží Sicílie a menší ostrovy [[Capri]] nebo [[Ischia]] patří od počátků moderní turistiky k nejoblíbenějším turistickým oblastem světa. | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 18. 3. 2022, 14:40
Tyrhénské moře je část Středozemního moře ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy Sardinie, Korsika a Sicílie. Severně od něho se nachází Ligurské moře, na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s Jónským mořem. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: Tyrrhenoi.
Moře se nachází na složitém systému zemských tektonických desek a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil vulkanismus. Části příkopů a podmořských hor jsou tvořené oceánskou kůrou. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, Řekové, Římané, Vandalové, Normané, Janované, Španělé a Francouzi. Řím má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z Marseille a z Janova na východ a k Suezskému průplavu vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je Gioia Tauro v Kalábrii. V porovnáním se zbytkem Středozemního moře má Tyrhénské moře nízkou bioproduktivitu. Biologicky významné jsou skalnaté úseky pobřeží, kde se vyskytují červení koráli a langusty. Pobřeží Neapolského zálivu, Amalfinské pobřeží, pobřeží Sicílie a menší ostrovy Capri nebo Ischia patří od počátků moderní turistiky k nejoblíbenějším turistickým oblastem světa.