Šašovice
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 20: | Řádka 20: | ||
| loc-map = {{LocMap |Česká republika |label=Šašovice |position=top |lat_deg=49 |lat_min=7 |lat_sec=14 |lon_deg=15 |lon_min=40 |lon_sec=23 |float=center}} | | loc-map = {{LocMap |Česká republika |label=Šašovice |position=top |lat_deg=49 |lat_min=7 |lat_sec=14 |lon_deg=15 |lon_min=40 |lon_sec=23 |float=center}} | ||
| mapa = | | mapa = | ||
- | |}} | + | |}}'''Šašovice''' (s předložkou [[genitiv|2. pád]] ''do Šašovic'', [[lokál|6. pád]] ''v Šašovicích'') jsou [[vesnice]], [[část obce|místní část]] [[Želetava|Želetavy]]. V roce [[2001]] zde žilo 172 obyvatel. |
- | '''Šašovice''' (s předložkou [[genitiv|2. pád]] ''do Šašovic'', [[lokál|6. pád]] ''v Šašovicích'') jsou [[vesnice]], [[část obce|místní část]] [[Želetava|Želetavy]]. V roce [[2001]] zde žilo 172 obyvatel. | + | |
== Geografická charakteristika == | == Geografická charakteristika == | ||
Katastrální území Šašovic leží v [[kraj Vysočina|kraji Vysočina]] v [[okres Třebíč|okrese Třebíč]]. Na severu sousedí s Želetavou, na východě s [[Horky (Želetava)|Horkami]], na jihu s [[Martínkov]]em a na západě s [[Meziříčko (okres Třebíč)|Meziříčkem]]. | Katastrální území Šašovic leží v [[kraj Vysočina|kraji Vysočina]] v [[okres Třebíč|okrese Třebíč]]. Na severu sousedí s Želetavou, na východě s [[Horky (Želetava)|Horkami]], na jihu s [[Martínkov]]em a na západě s [[Meziříčko (okres Třebíč)|Meziříčkem]]. | ||
Šašovice se rozkládají zhruba ve střední části svého území. Nadmořská výška zastavěné části obce se pohybuje mezi 552 a 570 m. Na severu se území Šašovic zvedá nejvýše v trati ''Horní díl'' (607 m) nad údolím [[Želetavka|Želetavky]], na východě v zalesněném kopci ''Horka'' (626 m) a podobně při jižních hranicích (kopec ''Hory'' 623 m). Na samém jihu území obce se terén snižuje až k 550 m v údolí potoka, levého přítoku [[Rokytka (přítok Rokytné)|Rokytky]]. Územím obce protéká ''Šašovický potok'', přítok [[Želetavka|Želetavky]]; napájí rybníky ''Podhájský'' (1,1 ha), ''Lihovarský'' (''Hříbě'', 1,7 ha) a ''Sokol'' (1,8 ha) u ''Sokolova mlýna'' při hranicích s Meziříčkem. | Šašovice se rozkládají zhruba ve střední části svého území. Nadmořská výška zastavěné části obce se pohybuje mezi 552 a 570 m. Na severu se území Šašovic zvedá nejvýše v trati ''Horní díl'' (607 m) nad údolím [[Želetavka|Želetavky]], na východě v zalesněném kopci ''Horka'' (626 m) a podobně při jižních hranicích (kopec ''Hory'' 623 m). Na samém jihu území obce se terén snižuje až k 550 m v údolí potoka, levého přítoku [[Rokytka (přítok Rokytné)|Rokytky]]. Územím obce protéká ''Šašovický potok'', přítok [[Želetavka|Želetavky]]; napájí rybníky ''Podhájský'' (1,1 ha), ''Lihovarský'' (''Hříbě'', 1,7 ha) a ''Sokol'' (1,8 ha) u ''Sokolova mlýna'' při hranicích s Meziříčkem. | ||
+ | |||
Na silniční síť jsou Šašovice napojeny silnicí č. III/11272, která se na severovýchodě spojuje se [[silnice I/38|silnicí č. I/38]] a na jihozápadě v Meziříčku se silnicí č. III/11271. | Na silniční síť jsou Šašovice napojeny silnicí č. III/11272, která se na severovýchodě spojuje se [[silnice I/38|silnicí č. I/38]] a na jihozápadě v Meziříčku se silnicí č. III/11271. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | První písemná zmínka o Šašovicích pochází z roku 1350. Slovanské osídlení Šašovicka prokazuje nález keramiky u Sokolova mlýna.<ref>{{Citace monografie | + | První písemná zmínka o Šašovicích pochází z roku 1350. |
+ | |||
+ | Slovanské osídlení Šašovicka prokazuje nález keramiky u Sokolova mlýna.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Koštuřík | | příjmení = Koštuřík | ||
| jméno = Pavel | | jméno = Pavel | ||
- | |||
| příjmení2 = Kovárník | | příjmení2 = Kovárník | ||
| jméno2 = Jaromír | | jméno2 = Jaromír | ||
- | |||
| příjmení3 = Měřínský | | příjmení3 = Měřínský | ||
| jméno3 = Zdeněk | | jméno3 = Zdeněk | ||
- | |||
| příjmení4 = Oliva | | příjmení4 = Oliva | ||
| jméno4 = Martin | | jméno4 = Martin | ||
- | |||
| ilustrátoři = Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček | | ilustrátoři = Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček | ||
| rok = 1986 | | rok = 1986 | ||
Řádka 124: | Řádka 122: | ||
<references/> | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | |||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
+ | {{Commonscat|Šašovice}}{{Městys Želetava}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
+ | [[Kategorie:Želetava]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Třebíč]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Třebíč]] |
Aktuální verze z 8. 4. 2022, 12:58
Šašovice (s předložkou 2. pád do Šašovic, 6. pád v Šašovicích) jsou vesnice, místní část Želetavy. V roce 2001 zde žilo 172 obyvatel.
Obsah |
Geografická charakteristika
Katastrální území Šašovic leží v kraji Vysočina v okrese Třebíč. Na severu sousedí s Želetavou, na východě s Horkami, na jihu s Martínkovem a na západě s Meziříčkem. Šašovice se rozkládají zhruba ve střední části svého území. Nadmořská výška zastavěné části obce se pohybuje mezi 552 a 570 m. Na severu se území Šašovic zvedá nejvýše v trati Horní díl (607 m) nad údolím Želetavky, na východě v zalesněném kopci Horka (626 m) a podobně při jižních hranicích (kopec Hory 623 m). Na samém jihu území obce se terén snižuje až k 550 m v údolí potoka, levého přítoku Rokytky. Územím obce protéká Šašovický potok, přítok Želetavky; napájí rybníky Podhájský (1,1 ha), Lihovarský (Hříbě, 1,7 ha) a Sokol (1,8 ha) u Sokolova mlýna při hranicích s Meziříčkem.
Na silniční síť jsou Šašovice napojeny silnicí č. III/11272, která se na severovýchodě spojuje se silnicí č. I/38 a na jihozápadě v Meziříčku se silnicí č. III/11271.
Historie
První písemná zmínka o Šašovicích pochází z roku 1350.
Slovanské osídlení Šašovicka prokazuje nález keramiky u Sokolova mlýna.[1] Z hlediska územní správy byly Šašovice vedeny v letech 1869–1930 jako obec v okrese Dačice, v roce 1950 jako obec v okrese Moravské Budějovice a od roku 1961 jako část Želetavy v okrese Třebíč.[2]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 340 | 355 | 325 | 310 | 346 | 366 | 371 | 296 | 299 | 284 | 242 | 200 | 172 |
Části sídla
Související články
Reference
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. S. 241.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. (624 s.) ISBN 80-250-1310-3. S. 516.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
Externí odkazy
|
Městys Želetava |
---|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |