LZ 1
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Peter Scherer Zeppelin über dem Bodensee.jpg|thumb|244px|LZ 1 nad [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]] (1900)]] |
+ | [[Soubor:Children watching LZ 1 in 1900.jpg|thumb|244px|Tři kluci pozorují LZ 1 (1900)]] | ||
'''LZ 1''' byla první z řady ztužených vzducholodí, které sestrojil Ferdinand von Zeppelin. Provedla tři krátké lety a poté byla sešrotována. | '''LZ 1''' byla první z řady ztužených vzducholodí, které sestrojil Ferdinand von Zeppelin. Provedla tři krátké lety a poté byla sešrotována. | ||
Řádka 10: | Řádka 11: | ||
Třetí a poslední let podnikla vzducholoď po dalších opravách 21. října. Tentokrát byl let úspěšný. Vzducholoď předvedla manévrování i let rychlostí kolem 30 km/h a úspěšný návrat. | Třetí a poslední let podnikla vzducholoď po dalších opravách 21. října. Tentokrát byl let úspěšný. Vzducholoď předvedla manévrování i let rychlostí kolem 30 km/h a úspěšný návrat. | ||
- | Další lety se neuskutečnily z finančních důvodů. 13. prosince 1900 zkrachovala Společnost pro vzduchoplavbu. Kostru lodě prodal Zeppelin do šrotu při získávání prostředků na stavbu [[LZ | + | Další lety se neuskutečnily z finančních důvodů. 13. prosince 1900 zkrachovala Společnost pro vzduchoplavbu. Kostru lodě prodal Zeppelin do šrotu při získávání prostředků na stavbu [[LZ 3|LZ 2]]. |
== Technické parametry == | == Technické parametry == | ||
- | *Objem: 11 300 | + | *Objem: 11 300 m<sup>3</sup> vodíku v 17 oddílech ze zlatotepecké blány |
*Délka: 128 m | *Délka: 128 m | ||
*Průměr: 11,7 m | *Průměr: 11,7 m | ||
Řádka 22: | Řádka 23: | ||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|LZ 1}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Vzducholodě]] | [[Kategorie:Vzducholodě]] |
Aktuální verze z 4. 5. 2022, 12:03
LZ 1 byla první z řady ztužených vzducholodí, které sestrojil Ferdinand von Zeppelin. Provedla tři krátké lety a poté byla sešrotována.
V roce 1898 vznikla za Zeppelinova přispění Společnost pro vzduchoplavbu, kterázískala zhruba 400 000 tehdelších říšských marak. Stejnou částku přidal i sám Zepelin. Z těchto peněz byly objednány první díly vzducholodě u firmy Commerzienrath, kterou vlastnil Carl Berg v Lüdenscheidu (vyráběla předtím díly i pro vzducholoď Davida Schwarze) a 17. června 1899 začala i stavba hangáru, netypicky neseného pontony na hladin Bodamského jezera. To mělo kromě bezpečnosti význam i pro snadné natáčení proti větru. V hangáru postupně vznikala vzducholoď pod vedením samotného Zeppelina a Ludwiga Düra, schopného Zeppelinova konstruktéra.
První start byl plánován na 30. června 1900, ale pro špatné počasí se uskutečnil až 2. července 1900 ve 20:03 za přítomnosti přibližně 12 000 diváků. Let trval přibližně 18 minut, během nichž došlo k prohnutí tělesa, vychýlení vrtulí a dosažení jen malé rychlosti. Poté navíc selhal jeden z motorů (mechanik dal do nádrže omylem místo benzínu vodu) a při pokusu o přistání se loď poškodila o hladinu.
Druhý let podnikla vzducholoď po řadě oprav a vylepšení 17. října. Po několika minutách letu praskl jeden z plynových oddílů, a poté se zhroutilo několik žeber, která nevydržela větší zátěž. Vzducholoď se prolomila v půli a dopadla na hladinu jezera. Nikdo z posádky se ale nezranil a škody byly také malé.
Třetí a poslední let podnikla vzducholoď po dalších opravách 21. října. Tentokrát byl let úspěšný. Vzducholoď předvedla manévrování i let rychlostí kolem 30 km/h a úspěšný návrat.
Další lety se neuskutečnily z finančních důvodů. 13. prosince 1900 zkrachovala Společnost pro vzduchoplavbu. Kostru lodě prodal Zeppelin do šrotu při získávání prostředků na stavbu LZ 2.
Technické parametry
- Objem: 11 300 m3 vodíku v 17 oddílech ze zlatotepecké blány
- Délka: 128 m
- Průměr: 11,7 m
- Motory: Daimler 2 × 16 KS
- Dostup: 400 m
- Rychlost: 28 km/h, podle některých zpráv i přes 30 km/h
- Nosnost: 1400 kg
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |