Zámek Slezské Rudoltice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Mapa)
(+ Mapa)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{| class="wikitable" border="1" width="380" align="right"
+
{| class="wikitable" border="1" width="408" align="right"
-
| [[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X055.jpg|frameless|center|320px]]<br />[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X082.jpg|frameless|center|320px]]
+
| [[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X055.jpg|frameless|center|320px]][[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X082.jpg|frameless|center|320px]]
|-
|-
|<center>Zámek Slezské Rudoltice (září 2016)</center>
|<center>Zámek Slezské Rudoltice (září 2016)</center>
|-
|-
| {{#widget:Iframe |url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1720.7019008458146!2d17.68834705729618!3d50.20560791285722!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47119c7b3743c8bb%3A0xc1db83eb1386de31!2sZ%C3%A1mek%20Slezsk%C3%A9%20Rudoltice!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1570951381884!5m2!1scs!2scz
| {{#widget:Iframe |url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1720.7019008458146!2d17.68834705729618!3d50.20560791285722!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47119c7b3743c8bb%3A0xc1db83eb1386de31!2sZ%C3%A1mek%20Slezsk%C3%A9%20Rudoltice!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1570951381884!5m2!1scs!2scz
-
|width=372 |height=350 |border=0
+
|width=400 |height=350 |border=0 }}
-
}}
+
|-
|-
|<center>Zámek v obci Slezské Rudoltice</center>
|<center>Zámek v obci Slezské Rudoltice</center>
|}
|}
-
'''Zámek Slezské Rudoltice''' se nachází ve stejnojmenné obci [[Slezské Rudoltice]]. Zbudovali ho Fulštejnové mezi lety {{Nowrap|1548 až 1565.}} Největšího rozmachu se zámku dostalo za éry Alberta z&nbsp;Hodic, který jej podědil po svém otci. Původně renesanční zámek přestavěl v barokním stylu. V zámku bylo divadlo a hrála v něm vlastní zámecká kapela.  
+
'''Zámek Slezské Rudoltice''' se nachází ve stejnojmenné obci [[Slezské Rudoltice]]. Zbudovali ho Fulštejnové mezi lety {{Nowrap|1548 až 1565.}} Největšího rozmachu se zámku dostalo za éry Alberta z&nbsp;Hodic, který jej podědil po&nbsp;svém otci. Původně renesanční zámek přestavěl v barokním stylu. V zámku bylo divadlo a hrála v něm vlastní zámecká kapela.  
-
Zámecká zahrada byla obohacena souborem romantických staveb. "Byly zde zříceniny gotického hradu, na pahorku vedle byl chrám čínský, nedaleko zase byzantská [[Kaple Božího hrobu|kaplička Božího hrobu]], věrně, dle vzoru oné [[Chrám Božího hrobu|Jeruzalémské kaple]], vystavěná. Blízko poustevny, mechem přikryté, byla indická pagoda postavena. Všude plno soch, lepších i horších, v podivném smíšení."<ref>Zajímavosti z dějin Osoblažska: Vojtěch hrabě z Hodic, moravský podivín. Třemešná ve Slezsku, F.B. Mikovec, 2013. [http://www.tremesna.cz/index.php?nid=1333&lid=cs&oid=2275167 Dostupné z WWW].</ref>  
+
Zámecká zahrada byla obohacena souborem romantických staveb. "Byly zde zříceniny gotického hradu, na pahorku vedle byl chrám čínský, nedaleko zase byzantská [[Kaple Božího hrobu|kaplička Božího hrobu]], věrně, dle vzoru oné&nbsp;[[Chrám Božího hrobu|Jeruzalémské kaple]], vystavěná. Blízko poustevny, mechem přikryté, byla indická pagoda postavena. Všude plno soch, lepších i horších, v podivném smíšení."<ref>Zajímavosti z dějin Osoblažska: Vojtěch hrabě z Hodic, moravský podivín. Třemešná ve Slezsku, F.B. Mikovec, 2013. [http://www.tremesna.cz/index.php?nid=1333&lid=cs&oid=2275167 Dostupné z WWW].</ref>  
Zámek se stal jedním z kulturních center Slezska. Po smrti Hodicově (1778) spravoval zámek baron Friedenthal, který veškeré cennosti zámku rychle rozprodal. Po&nbsp;té&nbsp;již zámek chátral. Po válce byl zámek krátce sídlem MNV a později, po částečné rekonstrukci, sloužil zámek jako sklad zdravotnického materiálu.  
Zámek se stal jedním z kulturních center Slezska. Po smrti Hodicově (1778) spravoval zámek baron Friedenthal, který veškeré cennosti zámku rychle rozprodal. Po&nbsp;té&nbsp;již zámek chátral. Po válce byl zámek krátce sídlem MNV a později, po částečné rekonstrukci, sloužil zámek jako sklad zdravotnického materiálu.  

Aktuální verze z 1. 7. 2022, 10:09

KRNOV Prudnik 2016X055.jpg
KRNOV Prudnik 2016X082.jpg
Zámek Slezské Rudoltice (září 2016)
Zámek v obci Slezské Rudoltice

Zámek Slezské Rudoltice se nachází ve stejnojmenné obci Slezské Rudoltice. Zbudovali ho Fulštejnové mezi lety 1548 až 1565. Největšího rozmachu se zámku dostalo za éry Alberta z Hodic, který jej podědil po svém otci. Původně renesanční zámek přestavěl v barokním stylu. V zámku bylo divadlo a hrála v něm vlastní zámecká kapela.

Zámecká zahrada byla obohacena souborem romantických staveb. "Byly zde zříceniny gotického hradu, na pahorku vedle byl chrám čínský, nedaleko zase byzantská kaplička Božího hrobu, věrně, dle vzoru oné Jeruzalémské kaple, vystavěná. Blízko poustevny, mechem přikryté, byla indická pagoda postavena. Všude plno soch, lepších i horších, v podivném smíšení."[1]

Zámek se stal jedním z kulturních center Slezska. Po smrti Hodicově (1778) spravoval zámek baron Friedenthal, který veškeré cennosti zámku rychle rozprodal. Po té již zámek chátral. Po válce byl zámek krátce sídlem MNV a později, po částečné rekonstrukci, sloužil zámek jako sklad zdravotnického materiálu.

V roce 2004 se stala obec správcem zámku a v roce 2008 i vlastníkem. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

V současnosti jsou v zámku umístěny stálé expozice:

  • Původní mobiliář kapličky v Koberně
  • Obnovení řemesla paličkované krajky
  • Muzeum ohýbaného nábytku

Mimo stálých expozic jsou v zámku pořádány výstavy obrazů, fotografií a jiných uměleckých děl. Na zámku také působí šermířská skupina Společenství Severských pánů. Původní byt správce dnes slouží pro ubytování turistů.

Obsah

Historie

  • 1548 až 1565 – výstavba zámku na místě původní tvrze.
  • 1570 – Vymírá zakladatelský rod Fulštejnů, zámek přebírají Sedlničtí z Choltic, po konfiskaci jejich majetku přebírá zámek Maxmilián z Dietrichsteinu.
  • 1630 – Zámek kupuje svobodný pán z Hodic.
  • 1706 – Narození hraběte Alberta, pozdějšího dědice zámku.
  • 1778 – Umírá hrabě Albert, správou je pověřen baron Friedenthal, který zámecký interiér rozprodal.
  • 1779 – Vlastnictví připadlo měšťanu z rodu Čejkové z Badenfeldu,
    • později vlastní zámek továrníci Steuer z Krnova a Heřman Brücker z Červené Vody
  • 1942 – Posledním majitelem byl koňský handlíř Franz Andres.
    • Ve druhé světové válce zde sídlila část Goebbelsova ministerstva propagandy a cvičil zde Hitlerjugend.
  • Po válce byl zámek sídlem MNV. V 70. až 80. letech 20. století budova sloužila zdravotnickému zásobování.
  • 2004 – Správcem budovy se stala obec Slezské Rudoltice.
  • 2008 – Obec se stala majitelem zámku.

Literatura

  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 194 - 198. Dostupné online.

Velká Galerie

Reference

  1. ↑ Zajímavosti z dějin Osoblažska: Vojtěch hrabě z Hodic, moravský podivín. Třemešná ve Slezsku, F.B. Mikovec, 2013. Dostupné z WWW.
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-06-06]. Katalogové číslo 149719 : Zámek. Památkový katalog: MonumNet.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zámek Slezské Rudoltice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zámek Slezské Rudoltice
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Z%C3%A1mek_Slezsk%C3%A9_Rudoltice“