V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Neutron

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
Řádka 25: Řádka 25:
Ve [[fyzika|fyzice]] je '''neutron''' jedna ze základních stavebních částic [[atomové jádro|atomového jádra]], [[subatomární částice]] bez [[elektrický náboj|elektrického náboje]] (tzn. [[neutrální částice]]) a o [[klidová hmotnost|hmotnosti]]  940 [[MeV]]/[[rychlost světla|c]]<sup>2</sup> (jen mírně víc než [[proton]] se svými 1,7 × 10<sup>-27</sup> [[kilogram|kg]]).  
Ve [[fyzika|fyzice]] je '''neutron''' jedna ze základních stavebních částic [[atomové jádro|atomového jádra]], [[subatomární částice]] bez [[elektrický náboj|elektrického náboje]] (tzn. [[neutrální částice]]) a o [[klidová hmotnost|hmotnosti]]  940 [[MeV]]/[[rychlost světla|c]]<sup>2</sup> (jen mírně víc než [[proton]] se svými 1,7 × 10<sup>-27</sup> [[kilogram|kg]]).  
Mimo [[atomové jádro]] je neutron [[nestabilní částice|nestabilní]] se [[Střední doba života|střední dobou života]] 885,7 ± 0,8 [[sekunda|sekund]]<ref name="PDG">C. Amsler et al., The Review of Particle Physics. Physics Letters '''B667''', 1 (2008) [http://www-pdg.lbl.gov/2008/tables/rpp2008-tab-baryons-N.pdf]</ref>, přičemž se  [[rozpad částice|rozpadá]] na [[proton]], [[elektron]] a elektronové [[antineutrino]]. Tento proces (tzv. [[beta rozpad]]) způsobuje [[radioaktivita|radioaktivní]] přeměnu některých jader.  
Mimo [[atomové jádro]] je neutron [[nestabilní částice|nestabilní]] se [[Střední doba života|střední dobou života]] 885,7 ± 0,8 [[sekunda|sekund]]<ref name="PDG">C. Amsler et al., The Review of Particle Physics. Physics Letters '''B667''', 1 (2008) [http://www-pdg.lbl.gov/2008/tables/rpp2008-tab-baryons-N.pdf]</ref>, přičemž se  [[rozpad částice|rozpadá]] na [[proton]], [[elektron]] a elektronové [[antineutrino]]. Tento proces (tzv. [[beta rozpad]]) způsobuje [[radioaktivita|radioaktivní]] přeměnu některých jader.  
-
Neutron je [[hmotná částice]] se [[spin]]em <big>\(\frac{1}{2}</math> a [[izospin]]em <big>\(\frac{1}{2}</math>. Neutron se řadí mezi [[fermion]]y a [[baryon]]y. Skládá se ze dvou [[kvark]]ů ''[[kvark d|d]]'' a jednoho ''[[kvark u|u]]'', které se přitahují [[silná interakce|silnou interakcí]], zprostředkovanou [[gluon]]y. [[Antičástice|Antičásticí]] neutronu je [[antineutron]]. [[Proton]]y a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. [[nukleon]]y.
+
Neutron je [[hmotná částice]] se [[spin]]em <big>\(\frac{1}{2}\)</big> a [[izospin]]em <big>\(\frac{1}{2}\)</big>. Neutron se řadí mezi [[fermion]]y a [[baryon]]y. Skládá se ze dvou [[kvark]]ů ''[[kvark d|d]]'' a jednoho ''[[kvark u|u]]'', které se přitahují [[silná interakce|silnou interakcí]], zprostředkovanou [[gluon]]y. [[Antičástice|Antičásticí]] neutronu je [[antineutron]]. [[Proton]]y a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. [[nukleon]]y.
Neutron je společně s [[proton]]em a [[elektron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť má vliv na vlastnosti [[atom]]u.
Neutron je společně s [[proton]]em a [[elektron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť má vliv na vlastnosti [[atom]]u.
[[Atomové jádro|Jádra]] všech [[atom]]ů vyjma nejběžnějšího [[izotop]]u [[vodík]]u se skládají z protonů a neutronů.  
[[Atomové jádro|Jádra]] všech [[atom]]ů vyjma nejběžnějšího [[izotop]]u [[vodík]]u se skládají z protonů a neutronů.  

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:52

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.
Crystal Clear help index.png


Ve fyzice je neutron jedna ze základních stavebních částic atomového jádra, subatomární částice bez elektrického náboje (tzn. neutrální částice) a o hmotnosti 940 MeV/c2 (jen mírně víc než proton se svými 1,7 × 10-27 kg). Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 885,7 ± 0,8 sekund[1], přičemž se rozpadá na proton, elektron a elektronové antineutrino. Tento proces (tzv. beta rozpad) způsobuje radioaktivní přeměnu některých jader. Neutron je hmotná částice se spinem \(\frac{1}{2}\) a izospinem \(\frac{1}{2}\). Neutron se řadí mezi fermiony a baryony. Skládá se ze dvou kvarků d a jednoho u, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí neutronu je antineutron. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony. Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu. Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího izotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů.

Obsah

Historie

Ač byl neutron teoreticky předpovězen už na přelomu 19. a 20. století, experimentální důkaz včetně vysvětlení podal až James Chadwick v roce 1932. Publikoval jej v Nature 2. února. Měření, která neutron detekovala provedli před tím i další fyzikové, ale mylně je interpretovali jako gama záření.

Dělení neutronů

Neutrony se mohou dělit podle energie na:

  • chladné neutrony <0,002 eV
  • tepelné neutrony 0,002 – 0,5 eV
  • rezonanční neutrony 0,5 – 1000 eV
  • neutrony středních energií 1 keV – 500 keV
  • rychlé neutrony500 keV – 10 MeV
  • neutrony s vysokými energiemi 10 MeV – 50 MeV
  • neutrony s velmi vysokými energiemi >50 MeV

Reference

  1. C. Amsler et al., The Review of Particle Physics. Physics Letters B667, 1 (2008) [1]

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Neutron