Mšice
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 15. 4. 2011, 23:59
Český termín mšice má více významů, které si můžeme vyjasnit výřezem z taxonomie řádu polokřídlého hmyzu – Hemiptera , který obsahuje m.j.:
- podřád mšicosaví – Sternorrhyncha, obsahující m.j.:
- nadčeleď mšice – Aphidoidea , obsahující mj.:
- čeleď mšicovití – Aphididae, obsahující m.j.:
- rod mšice – Aphis (L., 1758), obsahující m.j.:
- podrod mšice – Aphis, obsahující mnoho druhů mšic, např:
- mšice vojtěšková
- mšice maková
- mšice krušinová
- mšice maliníková
- mšice řešetláková
- mšice jabloňová
- mšice tavolníková
- a mnoho dalších, z nichž většina nemá ani česká druhová jména
- podrod mšice – Aphis, obsahující mnoho druhů mšic, např:
- rod mšice – Aphis (L., 1758), obsahující m.j.:
- čeleď mšicovití – Aphididae, obsahující m.j.:
- nadčeleď mšice – Aphidoidea , obsahující mj.:
Z výše uvedeného plyne, že souhrnným termínem mšice je kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Kromě toho, nepřesně se termín "mšice" používá i v případech jiného hmyzu z podřádu mšicosavých, např. u korovnice z nadčeledi Phylloxeroidea, pro kterou neexistuje český ekvivalent a proto se o ní někdy hovoří rovněž jako o "mšicích". Mšice parazitují na rostlinách, z nichž sají rostlinné šťávy. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850.
Obsah |
Popis
Mšice jsou většinou velké 4-6 mm a mají proměnu nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslí růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby) Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu.
Rozmnožování
Za rok mají mšice 6-16 generací. Rozmnožování má dva cykly:
- pohlavní - po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička naklade vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalétávaji na porost.
- partenogenetické. - z neoplozených vajíček se líhnou larvy i imaga, která nemají křídla.
Symbióza
Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček i zlatoočky samotné) a naopak získávají medovici.
Hostitelé
Rozlišuje se primární a sekundární hostitel:
- Primární hostitel - rostlina na níž mšice přezimují. (např. pro mšici broskvoňovou je to broskvoň)
- Sekundární hostitel - rostlina na které mšice žijí a rozmnožují se během vegetace. (např. pro mšici broskvoňovou je to řepa či brambor)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |