Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Aquileia
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „Kelty“ textem „Kelty“) |
(+ Lapidárium) |
||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
| telefon = | | telefon = | ||
| PSČ = 33051 | | PSČ = 33051 | ||
| - | }} | + | }}'''Aquileia''' ([[furlanština|furlansky]] ''Aquilee'', slovinsky ''Oglej'') je [[Itálie|italské]] město v oblasti [[Friuli-Venezia Giulia]], v [[Provincie Udine|provincii Udine]]. V roce [[2005]] zde žilo 3456 obyvatel. |
| - | '''Aquileia''' ([[furlanština|furlansky]] ''Aquilee'', slovinsky ''Oglej'') je [[Itálie|italské]] město v oblasti [[Friuli-Venezia Giulia]], v [[Provincie Udine|provincii Udine]]. V roce [[2005]] zde žilo 3456 obyvatel. Zbytky římského města je možno shlédnout na volných prostranstvích a ve dvou muzeích. | + | |
| + | Zbytky římského města je možno shlédnout na volných prostranstvích a ve dvou muzeích. | ||
Antické pozůstatky a patriarchální bazilika byly v roce [[1998]] zapsány do [[Světové dědictví|Seznamu světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. | Antické pozůstatky a patriarchální bazilika byly v roce [[1998]] zapsány do [[Světové dědictví|Seznamu světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. | ||
| Řádka 34: | Řádka 35: | ||
Tím se město vyvinulo ve velké obchodní centrum. Vedle [[jantar]]u byla Aquileia známá i svým sklářským průmyslem. Vzkvétala výroba železa a amfór. Dále zde vznikl přístav a dílny, které vyráběly příslušenství pro námořní plavbu. Ke známým návštěvníkům města patřili: Julius Caesar, Augustus, král Herodes, Marcus Aurelius, Constantinus I. nebo Theodosius. | Tím se město vyvinulo ve velké obchodní centrum. Vedle [[jantar]]u byla Aquileia známá i svým sklářským průmyslem. Vzkvétala výroba železa a amfór. Dále zde vznikl přístav a dílny, které vyráběly příslušenství pro námořní plavbu. Ke známým návštěvníkům města patřili: Julius Caesar, Augustus, král Herodes, Marcus Aurelius, Constantinus I. nebo Theodosius. | ||
| - | Z důvodu centrální polohy fungovalo město jako hráz proti "[[barbar]]ům". Císař Marcus Aurelius zde měl v roce 168 na počátku Markomanských válek hlavní sídlo. Během prvního tažení proti Markomanům byla Aquileia v roce 170 obležena Markomany a Kvády, císař je zde porazil a zatlačil zpět za [[Dunaj]]. Aquileia byla vystavěna útoku císaře | + | Z důvodu centrální polohy fungovalo město jako hráz proti "[[barbar]]ům". Císař Marcus Aurelius zde měl v roce 168 na počátku Markomanských válek hlavní sídlo. Během prvního tažení proti Markomanům byla Aquileia v roce 170 obležena Markomany a Kvády, císař je zde porazil a zatlačil zpět za [[Dunaj]]. Aquileia byla vystavěna útoku císaře Maximina Thraxa ve 3. století během občanské války, ale císaři se město dobýt nepodařilo a byl tady zavražděn svými vojáky. Biskup Theodorianus tady ve 4. století vystavěl veliký církevní komplex bazilik s biskupským sídlem. |
| - | V roce 452 bylo město zcela zničeno Huny pod vedením | + | V roce 452 bylo město zcela zničeno Huny pod vedením Attily, přičemž srovnal se zemí všechny budovy, také skvostné baziliky Theodoriana. Po pádu Římské říše bylo město jenom malé, avšak byla tady v 9. století vystavěna bazilika biskupem Maxentiem která stojí dodnes. |
V letech 557–1752 byla sídlem [[biskup]]a s titulem [[patriarcha]] (poté byl patriarchát rozdělen mezi [[Rakousko]] a [[Benátská republika|Benátsko]]). | V letech 557–1752 byla sídlem [[biskup]]a s titulem [[patriarcha]] (poté byl patriarchát rozdělen mezi [[Rakousko]] a [[Benátská republika|Benátsko]]). | ||
| Řádka 42: | Řádka 43: | ||
== Fotogalerie == | == Fotogalerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
| - | + | File:Aquileia, Basilica. Interno - Foto Giovanni Dall'Orto.jpg|Interiér patriarchální | |
| - | + | File:Aquileia porto romano.jpg|Pozůstatky starověkého přístavu - dnes již několik kilometrů od moře | |
| + | Soubor:The lapidarium of the Museo Archeologico Nazionale di Aquileia-Flickr-2015.jpg|[[Lapidárium]] (2015) | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Aktuální verze z 10. 3. 2023, 11:55
Aquileia (furlansky Aquilee, slovinsky Oglej) je italské město v oblasti Friuli-Venezia Giulia, v provincii Udine. V roce 2005 zde žilo 3456 obyvatel.
Zbytky římského města je možno shlédnout na volných prostranstvích a ve dvou muzeích.
Antické pozůstatky a patriarchální bazilika byly v roce 1998 zapsány do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Obsah |
Historie
Město leží na řece Natissa v dnešním kraji Friuli na severu Itálie. Původně to byla osada obývaná Kelty, v roce 181 př. n. l. tady Římané založili město a oblast byla kolonizována 3000 římskými veterány, později přijelo i více římských kolonistů. Aquileia bylo město s latinským právem. V císařské době mělo město velký význam jako dopravní uzel. Tento význam si město udrželo přes pozdní antiku až do středověku. Po přechodu průsmyku pohoří Hrušica v Julských Alpách byla Aquileia prvním větším městem v Itálii a končila zde jantarová stezka. Město leželo na cestě do Norica a Panonie, které byli pro Řím důležité těžbou. Aquileia během principátu patřila mezi nejbohatší a největší města v říši. Bylo zde postaveno veliké forum, amfiteátr, lázně a hippodrom, tedy vše co nesmí postrádat římská metropole. Město mělo říční i mořský přístav na nedalekém ostrově Gradus.
Tím se město vyvinulo ve velké obchodní centrum. Vedle jantaru byla Aquileia známá i svým sklářským průmyslem. Vzkvétala výroba železa a amfór. Dále zde vznikl přístav a dílny, které vyráběly příslušenství pro námořní plavbu. Ke známým návštěvníkům města patřili: Julius Caesar, Augustus, král Herodes, Marcus Aurelius, Constantinus I. nebo Theodosius.
Z důvodu centrální polohy fungovalo město jako hráz proti "barbarům". Císař Marcus Aurelius zde měl v roce 168 na počátku Markomanských válek hlavní sídlo. Během prvního tažení proti Markomanům byla Aquileia v roce 170 obležena Markomany a Kvády, císař je zde porazil a zatlačil zpět za Dunaj. Aquileia byla vystavěna útoku císaře Maximina Thraxa ve 3. století během občanské války, ale císaři se město dobýt nepodařilo a byl tady zavražděn svými vojáky. Biskup Theodorianus tady ve 4. století vystavěl veliký církevní komplex bazilik s biskupským sídlem.
V roce 452 bylo město zcela zničeno Huny pod vedením Attily, přičemž srovnal se zemí všechny budovy, také skvostné baziliky Theodoriana. Po pádu Římské říše bylo město jenom malé, avšak byla tady v 9. století vystavěna bazilika biskupem Maxentiem která stojí dodnes.
V letech 557–1752 byla sídlem biskupa s titulem patriarcha (poté byl patriarchát rozdělen mezi Rakousko a Benátsko).
Fotogalerie
 Interiér patriarchální |
 Pozůstatky starověkého přístavu - dnes již několik kilometrů od moře |
 Lapidárium (2015) |
Zajímavost
Jistý počet obyvatel města se po útoku Hunů usadil v lagunách a později jimi bylo založeno město Benátky.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |