Soběslav
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | {{Infobox české obce a města| | + | : ''Tento článek je o jihočeském městě. O rodném mužském jméně pojednává článek'': [[Soběslav (jméno)]].{{Infobox české obce a města| |
název = Soběslav | název = Soběslav | ||
| foto = Image:IMG 0094 vyrez 1024.jpg | | foto = Image:IMG 0094 vyrez 1024.jpg | ||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| starosta = Ing. Jindřich Bláha | | starosta = Ing. Jindřich Bláha | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Soběslav |lat_deg=49 |lat_min=15 |lat_sec=35.77 |lon_deg=14 |lon_min=43 |lon_sec=7.01 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Soběslav |lat_deg=49 |lat_min=15 |lat_sec=35.77 |lon_deg=14 |lon_min=43 |lon_sec=7.01 |float=center }} | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Soběslav, kostel sv. Marka.jpg|thumb|240px|Kostel sv. Marka]] |
- | + | [[Soubor:Soběslav, train station, main building 01.jpg|thumb|240px|Hlavní budova vlakového nádraží]] | |
- | '''Soběslav''' ([[němčina|německy]] ''Sobieslau'') je jihočeské [[město]] ležící na soutoku [[Lužnice]] a [[Černovický potok|Černovického potoka]], asi 7 km severně od [[Veselí nad Lužnicí]] a 18 km jižně od [[Tábor]]a. | + | '''Soběslav''' ([[němčina|německy]] ''Sobieslau'') je jihočeské [[město]] ležící na soutoku [[Lužnice]] a [[Černovický potok|Černovického potoka]], asi 7 km severně od [[Veselí nad Lužnicí]] a 18 km jižně od [[Tábor]]a. |
+ | * Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo '''6 830''' obyvatel. | ||
+ | Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště. | ||
+ | |||
== Historie == | == Historie == | ||
První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Koncem 19. století bylo město napojeno na železniční trať vedoucí z [[Praha|Prahy]] do [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Koncem 19. století bylo město napojeno na železniční trať vedoucí z [[Praha|Prahy]] do [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | ||
Řádka 66: | Řádka 69: | ||
* [[Soběslav III]] | * [[Soběslav III]] | ||
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
- | + | {{Flagicon|SVK}} [[Sabinov]], Slovensko | |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.musobeslav.cz/ Oficiální stránky města] | * [http://www.musobeslav.cz/ Oficiální stránky města] | ||
* [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/sobeslav.htm Soběslav na www.jiznicechy.org] | * [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/sobeslav.htm Soběslav na www.jiznicechy.org] | ||
* [http://sobechval.ic.cz/ Nezávislý informační server pro obyvatele města] | * [http://sobechval.ic.cz/ Nezávislý informační server pro obyvatele města] | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | {{ | + | {{Commonscat|Soběslav}}{{Město Soběslav}}{{Okres Tábor}}{{Článek z Wikipedie}} |
+ | [[Kategorie:Soběslav| ]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Okres Tábor]] | [[Kategorie:Okres Tábor]] |
Aktuální verze z 20. 3. 2023, 18:11
- Tento článek je o jihočeském městě. O rodném mužském jméně pojednává článek: Soběslav (jméno).
Soběslav (německy Sobieslau) je jihočeské město ležící na soutoku Lužnice a Černovického potoka, asi 7 km severně od Veselí nad Lužnicí a 18 km jižně od Tábora.
- Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo 6 830 obyvatel.
Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště.
Obsah |
Historie
První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Koncem 19. století bylo město napojeno na železniční trať vedoucí z Prahy do Českých Budějovic. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.
Přírodní, historické památky a kulturní život
Nachází se zde gotický kostel sv. Víta, Soběslavský hrad se zachovalou obrannou věží Hláskou a kostel sv. Petra a Pavla. Ve městě jsou dvě muzea: Smrčkův dům (národopisné muzeum) a Dům Petra Voka (přírodopisné muzeum). V Soběslavi je Nový rybník, který je přírodní rezervací. V jeho okolí můžete nalézt krásně zdobený altánek nebo odpočinkové místo „Mochomůrka“ (velká betonová houba). Poblíž města je les Svákov a v něm kostelík Sv. Anny, zachovalé hradní valy a altánek. Lesem vede stará kupecká stezka, která pokračuje přes celou Soběslav. V Soběslavi působí několik kulturních těles, ochotnické divadlo, pěvecké sbory, hudební lidová škola i folklórní taneční a hudební soubor Soběslavská chasa. Město využívá také Kulturní dům, který je plně rekonstruovaný a patří mezi velmi využívané divadlo v celém okrese Tábor. U centra města se také nalézá Společenské centru Soběslavska, jehož součástí je multifunkční sál s promítacím plátnem a prostorovým zvukem, který je nejčastěji využívám jako městské kino. Součástí tohoto projektu, který financovala Evropská unie je i přilehlý park, který obklopuje Galerii sv. Marka. V druhé polovině roku 2010 město otevře unikátně rekonstruovaný městský hrad Hláska ze 16. století, ve kterém budu umístěna městská knihovna i malý historický sál. Každou třetí červencovou sobotu a neděli hostí město mezinárodní přehlídku dechových orchestrů Kubešova Soběslav, kde je po oba dva dny možné shlédnout dechová tělesa z celé Evropy. Ve městě se nalézá také sportovní areál, jehož součástí je zrekonstruovaný fotbalový i zimní stadion, městská sportovní hala, tenisová hala i venkovní sportovní hřiště se speciálním povrchem. Ve výstavbě je i plavecký stadion a aquapark, který by měl být otevřen v roce 2012.
Seznam místních zajímavostí
Významní soběslavští rodáci a obyvatelé města
- František Josef Studnička (1836 – 1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe (1546–1601)
- Emilie Fryšová (1840 – 1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
- Karel Lustig (1856 – 1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
- Edmund Chvalovský (1869 – 1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, ovlivnil místní divadelní život
- Otakar Ostrčil (1879 – 1935), pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi
- Rudolf Veselý (1884 – 1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista
- Jaromír Hořejš (1903 – 1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
- Karel Bodlák (1903 – 1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
- Donát Šajner (1914 – 1990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice
- Jaroslav Brodský (1920 – 1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
- František Kotlaba (* 1927), botanik a mykolog, vědecký pracovník Nár. muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
- Jiří Laburda[1] (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
Místní části
Partnerská města
Sabinov, Slovensko
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Soběslav na www.jiznicechy.org
- Nezávislý informační server pro obyvatele města
|
Město Soběslav |
---|
Chlebov • Nedvědice • Soběslav I • Soběslav II • Soběslav III |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |