Velká Lhota
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | |||
{{Infobox české obce a města| | {{Infobox české obce a města| | ||
název = Velká Lhota| | název = Velká Lhota| | ||
Řádka 30: | Řádka 29: | ||
| početk = 2 | | početk = 2 | ||
| mapa = Soubor:Location_of_Czech_village_Velká_Lhota.png | | mapa = Soubor:Location_of_Czech_village_Velká_Lhota.png | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Vel Lh kostel01.JPG|thumb|240px|Toleranční kostel ve Velké Lhotě]] |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Velká Lhota, obecní dům.JPG|thumb|240px|Obecní dům (2015)]] |
- | '''Velká Lhota''' (dříve někdy zvaná jako ''Hrubá Lhota'') je [[obec]] v [[okres Vsetín|okrese Vsetín]] [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]]. | + | [[Soubor:Velká Lhota, hasičská zbrojnice a OÚ.JPG|thumb|240px|Hasičská zbrojnice (2015)]] |
- | Má dvě místní části, Velká Lhota a [[Malá Lhota (Velká Lhota)|Malá Lhota]], a jim odpovídající katastrální území '''Velká Lhota u Valašského Meziříčí''' a [[Malá Lhota u Valašského Meziříčí]]. K Malé Lhotě patří i Kozinec, k Velké Lhotě sídelní celky U Přehrady (u [[vodní nádrž Bystřička|vodní nádrže Bystřička]]), Futurky, U Malíků, U Pavlů a Paseky. Východní část území Velké Lhoty včetně Ostrého vrchu (672 m n. m.) patří do [[CHKO Beskydy]]. Mezi Malou a Velkou Lhotou ční Vrchhůra (692 m n. m.). | + | '''Velká Lhota''' (dříve někdy zvaná jako ''Hrubá Lhota'') je [[obec]] v [[okres Vsetín|okrese Vsetín]] [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]]. |
- | První písemná zpráva o obci pochází z roku 1374, kdy je vzpomínána jako součást panství [[Valašské Meziříčí|Krásno]], od roku 1411 jako součást rožnovského panství. Obec se nachází 9 km jihovýchodně od [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]] v západní části [[Vsetínské vrchy|Vsetínských vrchů]]. ''Dědinský potok'', který obcí protéká, se vlévá se do přehrady Bystřička. Typickou obživou obyvatel v 19. století bylo zemědělství, výroba domácího dřevěného nádobí, křiváků. V roce 1980 byla k Velké Lhotě přičleněna obec Malá Lhota. | + | |
+ | Má dvě místní části, Velká Lhota a [[Malá Lhota (Velká Lhota)|Malá Lhota]], a jim odpovídající katastrální území '''Velká Lhota u Valašského Meziříčí''' a [[Malá Lhota u Valašského Meziříčí]]. K Malé Lhotě patří i Kozinec, k Velké Lhotě sídelní celky U Přehrady (u [[vodní nádrž Bystřička|vodní nádrže Bystřička]]), Futurky, U Malíků, U Pavlů a Paseky. Východní část území Velké Lhoty včetně Ostrého vrchu (672 m n. m.) patří do [[CHKO Beskydy]]. Mezi Malou a Velkou Lhotou {{Nowrap|ční Vrchhůra (692 m n. m.)}}. | ||
+ | |||
+ | První písemná zpráva o obci pochází z roku 1374, kdy je vzpomínána jako součást panství [[Valašské Meziříčí|Krásno]], od roku 1411 jako součást rožnovského panství. Obec se nachází 9 km jihovýchodně od [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]] v západní části [[Vsetínské vrchy|Vsetínských vrchů]]. ''Dědinský potok'', který obcí protéká, se vlévá se do přehrady Bystřička. Typickou obživou obyvatel v 19. století bylo zemědělství, výroba domácího dřevěného nádobí, křiváků. V roce [[1980]] byla k Velké Lhotě přičleněna obec Malá Lhota. | ||
Výraznou krajinnou dominantu tvoří javor babyka stojící na hřebenu mezi částmi Velká Lhota a Malá Lhota. | Výraznou krajinnou dominantu tvoří javor babyka stojící na hřebenu mezi částmi Velká Lhota a Malá Lhota. | ||
- | Památný kostel byl postaven v roce 1783 krátce po vydání tolerančního patentu. Proto nemá věž a jeho vchod není z cesty. Jednotné vybavení kostela pochází z roku 1839. V letech 1875 - 1895 zde působil farář a spisovatel | + | Památný kostel byl postaven v roce 1783 krátce po vydání tolerančního patentu. Proto nemá věž a jeho vchod není z cesty. Jednotné vybavení kostela pochází z roku 1839. V letech 1875 - 1895 zde působil farář a spisovatel Jan Karafiát. |
== Kulturní památky == | == Kulturní památky == | ||
* Roubený evangelický toleranční kostel z roku 1783 | * Roubený evangelický toleranční kostel z roku 1783 | ||
Řádka 44: | Řádka 46: | ||
== Související == | == Související == | ||
* [[Medůvka]] | * [[Medůvka]] | ||
- | + | ||
- | + | == Literatura == | |
- | + | ||
- | == | + | |
* Burian, I., Burian, B.: ''Dějiny protestantismu na Vsetínsku'', Vsetín 1993 | * Burian, I., Burian, B.: ''Dějiny protestantismu na Vsetínsku'', Vsetín 1993 | ||
* kolektiv autorů: ''Okres Vsetín'', Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4 | * kolektiv autorů: ''Okres Vsetín'', Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4 | ||
* Křivohlavá K., Křivohlavý P.: ''Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě'', Velká Lhota 2003 | * Křivohlavá K., Křivohlavý P.: ''Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě'', Velká Lhota 2003 | ||
- | + | == Externí odkazy == | |
- | [ | + | * [http://mesta.obce.cz/vyhledat.asp?typ=1&obec=Velk%E1+Lhota Velká Lhota na serveru veřejné správy Obce.cz] |
- | + | * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:545147 podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ] | |
- | + | ||
- | {{Okres Vsetín}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Velká Lhota (Vsetín District)}}{{Obec Velká Lhota}}{{Okres Vsetín}}{{Článek z Wikipedie}} |
+ | [[Kategorie:Velká Lhota| ]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Vsetín]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Vsetín]] | ||
[[Kategorie:Valašsko (Morava)]] | [[Kategorie:Valašsko (Morava)]] |
Aktuální verze z 22. 3. 2023, 10:42
Velká Lhota (dříve někdy zvaná jako Hrubá Lhota) je obec v okrese Vsetín Zlínského kraje.
Má dvě místní části, Velká Lhota a Malá Lhota, a jim odpovídající katastrální území Velká Lhota u Valašského Meziříčí a Malá Lhota u Valašského Meziříčí. K Malé Lhotě patří i Kozinec, k Velké Lhotě sídelní celky U Přehrady (u vodní nádrže Bystřička), Futurky, U Malíků, U Pavlů a Paseky. Východní část území Velké Lhoty včetně Ostrého vrchu (672 m n. m.) patří do CHKO Beskydy. Mezi Malou a Velkou Lhotou ční Vrchhůra (692 m n. m.).
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1374, kdy je vzpomínána jako součást panství Krásno, od roku 1411 jako součást rožnovského panství. Obec se nachází 9 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí v západní části Vsetínských vrchů. Dědinský potok, který obcí protéká, se vlévá se do přehrady Bystřička. Typickou obživou obyvatel v 19. století bylo zemědělství, výroba domácího dřevěného nádobí, křiváků. V roce 1980 byla k Velké Lhotě přičleněna obec Malá Lhota. Výraznou krajinnou dominantu tvoří javor babyka stojící na hřebenu mezi částmi Velká Lhota a Malá Lhota. Památný kostel byl postaven v roce 1783 krátce po vydání tolerančního patentu. Proto nemá věž a jeho vchod není z cesty. Jednotné vybavení kostela pochází z roku 1839. V letech 1875 - 1895 zde působil farář a spisovatel Jan Karafiát.
Obsah |
Kulturní památky
- Roubený evangelický toleranční kostel z roku 1783
- Roubená zvonice na Malé Lhotě se zvonem z roku 1687
Osobnosti
Související
Literatura
- Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Křivohlavá K., Křivohlavý P.: Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě, Velká Lhota 2003
Externí odkazy
|
Obec Velká Lhota |
---|
Malá Lhota • Velká Lhota |
Města a obce okresu Vsetín |
---|
Branky • Bystřička • Dolní Bečva • Francova Lhota • Halenkov • Horní Bečva • Horní Lideč • Hošťálková • Hovězí • Huslenky • Hutisko-Solanec • Choryně • Jablůnka • Janová • Jarcová • Karolinka • Kateřinice • Kelč • Kladeruby • Krhová • Kunovice • Lačnov • Leskovec • Lešná • Lhota u Vsetína • Lidečko • Liptál • Loučka • Lužná • Malá Bystřice • Mikulůvka • Nový Hrozenkov • Oznice • Podolí • Police • Poličná • Pozděchov • Prlov • Prostřední Bečva • Pržno • Ratiboř • Rožnov pod Radhoštěm • Růžďka • Seninka • Střelná • Střítež nad Bečvou • Študlov • Ústí • Valašská Bystřice • Valašská Polanka • Valašská Senice • |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |