Mimésis

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 28. 7. 2013, 08:16

Mimésis (řec. μίμησις, odvozeno od slova μιμεîσθαι, mimeisthai, napodobovat) znamená napodobení nebo znázornění.

Obsah

Antika

Platón a Aristotelés považovali mimésis za nápodobu skutečnosti. Platón ji tematizuje ve svém dialogu Ión, a především pak v Ústavě (Knihy II, III a kniha X.). V dialogu Ión tvrdí, že poezie je uměním božské posedlosti nebo inspirací. Ve III. knize Ústavy rozlišuje básnickou řeč na mimésis a diegésis; v X. knize se k básnictví vrací a vykazuje je ze svého ideálního státu, neboť básnictví je až na „třetím místě od pravdy“: básníci totiž napodobují napodobeniny idejí. Aristotelés pojednává o mimésis ve své Poetice. Toto dílo je často stavěno do protikladu k Platónově koncepci. Aristotelés byl oproti Platónovi smířlivější; tvrdil, že lidské bytosti jsou mimetické a cítí potřebu vytvářet umění, které odráží aktuální realitu.

Význam v umění

V umění slovo mimésis představuje znázornění lidských emocí novými způsoby. Zároveň představuje pozorovateli, posluchači či čtenáři základní podstatu těchto emocí a psychologické působení uměleckého díla.

Mimésis a literatura

Mimésis a jeho protiklad katharsis jsou dva základní pojmy, pomocí kterých Freud vysvětluje psychologickou složitost vztahu mezi autorem a jeho dílem, hrdinou a čtenářem/pozorovatelem. Významnou knihu s názvem Mimesis, jejíž první a nejznámější kapitola se zamýšlí nad rozdílnostmi starozákonního textu o obětování Izáka a textu Homérovy Iliady, napsal Erich Auerbach. Jedná se o jeden ze základních textů pro studium komparatistiky a dějin literatury. Velmi podstatná je však také pro pochopení antického výtvarného umění.

Literatura

  • E. Auerbach, Mimesis. Praha 1998


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Mim%C3%A9sis“