Konvalinka vonná
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“) |
||
Řádka 28: | Řádka 28: | ||
[[Plod (botanika)|Plodem]] jsou jedovaté jasně červené 2-6 semenné [[bobule]]. | [[Plod (botanika)|Plodem]] jsou jedovaté jasně červené 2-6 semenné [[bobule]]. | ||
== Stanoviště == | == Stanoviště == | ||
- | Jde o rostlinu rostoucí v [[ | + | Jde o rostlinu rostoucí v [[Česká republika|České republice]] od nížin do hor ve světlých [[les]]ích a křovinách a na [[horská louka|horských loukách]]. Upřednostňuje kyselé a kypré půdy, ale často roste i na půdách vápnitých. Podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. nemá zvláštní ochranu. |
== Obsahové látky == | == Obsahové látky == | ||
Obsahuje [[glykosidy]] [[konvalatoxin]], [[konvalatoxol]], [[konvalatoxosid]] a [[majalosid]] ovlivňující [[srdce|srdeční]] činnost a další látky. | Obsahuje [[glykosidy]] [[konvalatoxin]], [[konvalatoxol]], [[konvalatoxosid]] a [[majalosid]] ovlivňující [[srdce|srdeční]] činnost a další látky. |
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19
Tento článek pojednává o rostlině. Další významy jsou uvedeny v článku konvalinka (rozcestník).
Konvalinka vonná (Convallaria majalis) je vytrvalá jedovatá rostlina z čeledi listnatcovité (Ruscaceae). Starší taxonomické systémy ji často řadily do čeledi konvalinkovité (Convallariaceae), popř. liliovité v širší pojetí (Liliaceae s.l.). Je rozšířena po celé Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, v Malé Asii a odpovídajících oblastech Asie až po Čínu a Japonsko a v Severní Americe. Jako okrasná rostlina se pěstuje i leckde mimo tyto oblasti.
Obsah |
Taxonomická problematika
Rod konvalinka (Convallaria) je některými autory považován za monotypický, někdy jsou rozlišovány 3-4 blízce příbuzné druhy, záleží na pojetí. V Evropě je domácí Convallaria majalis var. majalis (nebo Convallaria majalis s. str.), je však zdomácnělá i v Severní Americe. V Severní Americe je původní Convallaria majalis var. montana (Convallaria montana). Ve východní Asii roste Convallaria majalis var. keiskei (Convallaria keiskei), snad je totožná s Convallaria majalis var. manschurica. Z Kavkazu byl popsán taxon Convallaria transcaucasica Utkin ex Grossh., což bude asi další velmi blízce příbuzný druh (po případě vnitrodruhový taxon), taxonomická hodnota však není zcela jasná.
Vzhled
Vytrvalá až 20 cm vysoká jedovatá bylina s plazivým větveným oddenkem. Listy zpravidla dva (vzácně 3), jsou jednoduché, řapíkaté, dole s pochvovitými šupinami, elipsovitě šupinaté, celokrajné a lysé. Kvete v květnu až červenci. Květy vyrůstají v řídkém jednostranném hroznu neseném na přímém stvolu. Jsou krátce stopkaté, nicí a vonné. Okvětí je bílé nebo nažloutle zarůžovělé, složené ze 6 srostlých okvětních lístků, je kulatě zvonkovité, s šesti odstálými až ohnutými cípy. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech (3+3), gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem jsou jedovaté jasně červené 2-6 semenné bobule.
Stanoviště
Jde o rostlinu rostoucí v České republice od nížin do hor ve světlých lesích a křovinách a na horských loukách. Upřednostňuje kyselé a kypré půdy, ale často roste i na půdách vápnitých. Podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. nemá zvláštní ochranu.
Obsahové látky
Obsahuje glykosidy konvalatoxin, konvalatoxol, konvalatoxosid a majalosid ovlivňující srdeční činnost a další látky.
Otravy
K otravě může dojít žvýkáním stonku či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se lze i vodou z vázy, ve které byly konvalinky. Příznaky otravy jsou nevolnost, zažívací potíže (zvracení, průjem), zvýšeným močením a omámenost, závratěmi nebo křečemi. Při požití většího množství plodů je třeba vyhledat lékaře, neboť mohou nastat srdeční komplikace, zejména u lidí se slabším srdcem.
Množení
Konvalinka vonná (Convallaria majalis) má v zemi dužnaté oddenky, kterými se ve vhodných podmínkách rozšiřuje do svého okolí. Nejraději má kyselejší hlinitopísčité půdy v polostínu. Rozmnožuje se dělením trsů, což v praxi vypadá tak, že příslušný trs opatrně vyryjeme ze země a rukama rozlámeme na několik dílů tak, aby každý konec oddenku (puk) měl dostatečné množství kořínků. Ty pak opět zasázíme na nové místo. Nejvhodnější termín je včasný podzim (září), v nejhorším i později, pokud vydrží bezmrazé a vlhké počasí. V opačném případě je lépe zvolit časné jaro (únor - březen), kdy bývá zem dostatečně vlhká.
Využití
Konvalinka je sbírána jako léčivá rostlina jako slabší alternativa náprstníku. Používá se pro posílení srdeční činnosti či proti vodnatelnosti a při epilepsii. Vzhledem ke své toxicitě není vhodná pro používání amatérskými léčiteli. Konvalinka se též používá při výrobě mýdel, voňavek a šňupavých tabáků. Krom běžné divoké formy byly vyšlechtěny mnohé různobarevné odrůdy, které se pěstují jako okrasné rostliny.
Galerie
Literatura
- Jan Toman, Květoslav Hísek: Naší přírodou krok za krokem. Rostliny, Albatros 1994, (ISBN 80-00-00102-0)
- Horst Altmann: Jedovaté rostliny. Jedovatí živočichové, 2004 (ISBN 80-242-1156-4)
- Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
Externí odkazy
- Konvalinka vonná na www.botanika.wendys.cz
- Konvalinka vonná na biolibu
- Konvalinka vonná na garten.cz (fotografie)
- Flóra Severní Ameriky
- Konvalinka vonná na prirodakarlovarska.cz
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |