Potápka rudokrká

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19

Potápka rudokrká (Podiceps grisegena) je středně velká potápka rozšířená ve střední a východní Evropě, na Sibiři, Kavkazu, pobřeží Aralského moře a v severní části Japonska a Severní Ameriky v rozmezí od Aljašky po Labrador.

Popis

Délka těla: 43 cm
Rozpětí křídel: 70 cm
Hmotnost: 0,5-0,9 kg

Potápka rudokrká je o něco větší než potápka černokrká. Má poměrně dlouhé a zavalité tělo a dlouhý silný zobák. Přes léto má tmavý hřbet, rezavočervené hrdlo, břicho a spodní stranu křídel bílou, stejně zbarvené líce a zbytek hlavy leskle černý. Severoamerický a severoasijský poddruh P. g. holboelii má navíc na rozdíl od toho evropského (P. g. grisegena) zobák z větší části žlutý, zatímco evropští jedinci jej mají černý a žlutý pouze u kořene. V zimním šatě je nenápadně šedobílá s občasnými tmavými odstíny. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší.

Chování

Potápka rudokrká preferuje dostatečně porostlé stojaté vodní plochy. Je částečně tažná, část populace na zimu migruje do západní Evropy. V České republice pobývá od března až do listopadu jako letní host. V toku se ozývá protáhlým „ga“ nebo „kek“. Její hlavní složku potravy tvoří menší ryby, ale významnou roli v jejím jídelníčku hraje i hmyz a korýši. Jejími přirozenými predátory jsou sokolové, větší druhy sov, při hnízdění norci, tchoři a orli, mláďatům hrozí největší nebezpečí ze strany havranů, vran, racků a štik. Má velice složitý námluvní rituál, při kterém se vzájemně dvoří, plácají křídly, kroutí krky a potápí se. Hnízdí od května do června a 4 až 5 vajec klade do plovoucích hnízd z větví a vodních rostlin. Pokud pár přijde o první snůšku při sezení, obvykle zahnízdí znovu. Vejce se inkubují zhruba 28 dnů a mladé potápky se až do 17 dnů života vozí na rodičinných hřbetech. Od svých rodičů se vzdalují již v 9. až 10. týdnu života.

Výskyt a početnost v ČR

Potápka rudokrká patří ke druhům, ke kterým se vztahuje Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA). V posledních letech počty volně žijících jedinců v Česku znatelně poklesly díky ztrátě přirozeného biomu a výraznému znečistění vod. V současné době jde dle vyhlášky 395/1992 Sb. o kriticky ohrožený druh.

Zdroje a reference

Biolib
Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podiceps grisegena

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 Potápka rudokrká je o něco větší než [[potápka černokrká]]. Má poměrně dlouhé a zavalité tělo a dlouhý silný [[zobák]]. Přes léto má tmavý hřbet, rezavočervené hrdlo, břicho a spodní stranu křídel bílou, stejně zbarvené líce a zbytek hlavy leskle černý. Severoamerický a severoasijský poddruh ''P. g. holboelii'' má navíc na rozdíl od toho evropského (''P. g. grisegena'') zobák z větší části žlutý, zatímco evropští jedinci jej mají černý a žlutý pouze u kořene. V zimním šatě je nenápadně šedobílá s občasnými tmavými odstíny. [[Pohlaví]] se od sebe zbarvením neliší.
 == Chování ==
-Potápka rudokrká preferuje dostatečně porostlé stojaté vodní plochy. Je částečně tažná, část populace na zimu [[migrace|migruje]] do [[západní Evropa|západní Evropy]]. V [[Česko|České republice]] pobývá od [[březen|března]] až do [[listopad]]u jako letní host.
+Potápka rudokrká preferuje dostatečně porostlé stojaté vodní plochy. Je částečně tažná, část populace na zimu [[migrace|migruje]] do [[západní Evropa|západní Evropy]]. V [[Česká republika|České republice]] pobývá od [[březen|března]] až do [[listopad]]u jako letní host.
 V toku se ozývá protáhlým „ga“ nebo „kek“.
 Její hlavní složku potravy tvoří menší [[ryby]], ale významnou roli v jejím jídelníčku hraje i [[hmyz]] a [[korýši]]. Jejími přirozenými [[predátor]]y jsou [[sokol (ptáci)|sokolov]]é, větší druhy [[sovy|sov]], při hnízdění [[norek|norci]], [[tchoř]]i a [[orel|orli]], mláďatům hrozí největší nebezpečí ze strany [[havran polní|havranů]], [[vrána|vran]], [[Rackovití|racků]] a [[štika|štik]].