nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!
Šablona:Článek dne/2023/08
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
v romantickém stylu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Budova je v současné době (2021) z důvodu dlouhodobé neúdržby v havarijním stavu a probíhají přípravy na jeho postupnou rekonstrukci, která započala roku 2020 opravou jižní věže. Přístupná je v turistické sezóně pouze hlavní vyhlídková věž a sklepy, které jsou součástí vinárny. | v romantickém stylu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Budova je v současné době (2021) z důvodu dlouhodobé neúdržby v havarijním stavu a probíhají přípravy na jeho postupnou rekonstrukci, která započala roku 2020 opravou jižní věže. Přístupná je v turistické sezóně pouze hlavní vyhlídková věž a sklepy, které jsou součástí vinárny. | ||
| - | Po [[První světová válka|první světové válce]] uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na břeclavské a [[Lednice (zámek)|lednické panství]] nucenou správu a správcem jmenovalo Jarolíma Filipa, ředitele Moravské agrární banky v Brně. | + | Po [[První světová válka|první světové válce]] uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na břeclavské a [[Lednice (zámek)|lednické panství]] nucenou správu a správcem jmenovalo Jarolíma Filipa, ředitele Moravské agrární banky v Brně. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl zámek poškozen během bombardováním. Na konci války byl obsazen sovětskou a poté československou armádou. V roce 1945 byl zámek zestátněn, ale od podzimu téhož roku byl zcela opuštěn. V roce 1948 bylo započato s úpravami prostor zámku pro potřeby [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]], ty však byly zastaveny již následujícího roku. V roce 1968 převzal zámek od [[Pohraniční stráž|Pohraniční stráže]] břeclavský národní výbor. |
V majetku města [[Břeclav]] zámek zůstal i po roce 1989, kdy zámek nadále chátral a zůstával nevyužitý. V letech 2008–2009 bylo v přízemí interiérů západního a diagonálního křídla započato s odvlhčením zdiva prostřednictvím výkopů a injektáží. Celá pohledová fasáda byla následně opatřena vápenným nátěrem a zabezpečeny otvory chybějících oken. Touto akcí rekonstrukce na deset let ustala. | V majetku města [[Břeclav]] zámek zůstal i po roce 1989, kdy zámek nadále chátral a zůstával nevyužitý. V letech 2008–2009 bylo v přízemí interiérů západního a diagonálního křídla započato s odvlhčením zdiva prostřednictvím výkopů a injektáží. Celá pohledová fasáda byla následně opatřena vápenným nátěrem a zabezpečeny otvory chybějících oken. Touto akcí rekonstrukce na deset let ustala. | ||
| - | V roce 2014 byla pro návštěvnický provoz upravena a zpřístupněna hlavní věž za podpory Česko-Slovenského operačního programu. V roce 2017 se do sklepních prostor jižního křídla nastěhovala soukromá vinárna. | + | V roce 2014 byla pro návštěvnický provoz upravena a zpřístupněna hlavní věž za podpory Česko-Slovenského operačního programu. V roce 2017 se do sklepních prostor jižního křídla nastěhovala soukromá vinárna. |
| - | První etapa rekonstrukce začala opravou havarijního stavu koruny jižní věže v březnu 2020, která byla hotova na přelomu roku následujícího a stála více než 5,5 milionu korun. Na tuto etapu budou navazovat další plánované opravy jižního křídla, jejíž započetí je závislé na získání dotačních prostředků z různých zdrojů. Budova je v současnosti (2021) v havarijním stavu. Chybí většina okenních a dveřních výplní, v interiérech chybí podlahy a jsou otlučeny omítky, včetně původní hřebínkové výzdoby na klenbách. Je narušena i statika komínových těles a dalších zděných částí. Opravy spojené s celkovou rekonstrukcí jsou předběžně odhadovány na | + | První etapa rekonstrukce začala opravou havarijního stavu koruny jižní věže v březnu 2020, která byla hotova na přelomu roku následujícího a stála více než 5,5 milionu korun. Na tuto etapu budou navazovat další plánované opravy jižního křídla, jejíž započetí je závislé na získání dotačních prostředků z různých zdrojů. Budova je v současnosti (2021) v havarijním stavu. Chybí většina okenních a dveřních výplní, v interiérech chybí podlahy a jsou otlučeny omítky, včetně původní hřebínkové výzdoby na klenbách. Je narušena i statika komínových těles a dalších zděných částí. Opravy spojené s celkovou rekonstrukcí jsou předběžně odhadovány na 200 milionů korun. |
| - | + | ||
| - | + | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 5. 6. 2023, 15:51
Zámek v Břeclavi je renesanční zámecká stavba vybudovaná na základech staršího hradu, jež byla přestavěna v 19. století Lichtenštejny v romantickém stylu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Budova je v současné době (2021) z důvodu dlouhodobé neúdržby v havarijním stavu a probíhají přípravy na jeho postupnou rekonstrukci, která započala roku 2020 opravou jižní věže. Přístupná je v turistické sezóně pouze hlavní vyhlídková věž a sklepy, které jsou součástí vinárny.
Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na břeclavské a lednické panství nucenou správu a správcem jmenovalo Jarolíma Filipa, ředitele Moravské agrární banky v Brně. Během 2. světové války byl zámek poškozen během bombardováním. Na konci války byl obsazen sovětskou a poté československou armádou. V roce 1945 byl zámek zestátněn, ale od podzimu téhož roku byl zcela opuštěn. V roce 1948 bylo započato s úpravami prostor zámku pro potřeby SNB, ty však byly zastaveny již následujícího roku. V roce 1968 převzal zámek od Pohraniční stráže břeclavský národní výbor.
V majetku města Břeclav zámek zůstal i po roce 1989, kdy zámek nadále chátral a zůstával nevyužitý. V letech 2008–2009 bylo v přízemí interiérů západního a diagonálního křídla započato s odvlhčením zdiva prostřednictvím výkopů a injektáží. Celá pohledová fasáda byla následně opatřena vápenným nátěrem a zabezpečeny otvory chybějících oken. Touto akcí rekonstrukce na deset let ustala.
V roce 2014 byla pro návštěvnický provoz upravena a zpřístupněna hlavní věž za podpory Česko-Slovenského operačního programu. V roce 2017 se do sklepních prostor jižního křídla nastěhovala soukromá vinárna.
První etapa rekonstrukce začala opravou havarijního stavu koruny jižní věže v březnu 2020, která byla hotova na přelomu roku následujícího a stála více než 5,5 milionu korun. Na tuto etapu budou navazovat další plánované opravy jižního křídla, jejíž započetí je závislé na získání dotačních prostředků z různých zdrojů. Budova je v současnosti (2021) v havarijním stavu. Chybí většina okenních a dveřních výplní, v interiérech chybí podlahy a jsou otlučeny omítky, včetně původní hřebínkové výzdoby na klenbách. Je narušena i statika komínových těles a dalších zděných částí. Opravy spojené s celkovou rekonstrukcí jsou předběžně odhadovány na 200 milionů korun.