Ján Bahna

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Docent]] [[akademický architekt]] [[Ing. arch.]] '''Ján Miloslav Bahna''' (* [[8. duben|8. dubna]] [[1944]], [[Pukanec]]) je [[Slovensko|slovenský]] [[architekt]] a pedagog.
+
[[Docent]] [[akademický architekt]] [[Inženýr architekt|Ing. arch.]] '''Ján Miloslav Bahna''' (* [[8. duben|8. dubna]] [[1944]], [[Pukanec]]) je [[Slovensko|slovenský]] [[architekt]] a pedagog.
== Život ==
== Život ==
-
Narodil se [[8. duben|8. dubna]] [[1944]] v [[Pukanec|Pukanci]] v okrese [[Levice]]. Na základní školu chodil do roku [[1958]] v Pukanci, na jedenáctiletou střední školu poté v Levicích do roku [[1961]]. Vystudoval [[architektura|architekturu]] na [[SVŠT]] v [[Bratislava|Bratislavě]] roku [[1967]] a [[Vysoká škola výtvarných umění v Bratislave|VŠVU]] v Bratislavě roku [[1970]], u profesorů [[Jozef Lacko|Jozefa Lacka]], [[Vojtech Vilhan|Vojtěcha Vilhana]].
+
Narodil se v [[Pukanec|Pukanci]] v okrese [[Levice]]. Na základní školu chodil do roku [[1958]] v Pukanci, na jedenáctiletou střední školu poté v Levicích do roku [[1961]]. Vystudoval [[architektura|architekturu]] na [[SVŠT]] v [[Bratislava|Bratislavě]] roku [[1967]] a [[Vysoká škola výtvarných umění v Bratislave|VŠVU]] v Bratislavě roku [[1970]], u profesorů [[Jozef Lacko|Jozefa Lacka]], [[Vojtech Vilhan|Vojtěcha Vilhana]].
Jako architektovi mu jsou cizí strnulé vzory a stereotypní opakování téhož schématu. Dokáže synteticky zvládnout nejrůznější  zadání, požadavky užívatele a charakter města a současně reflektovat aktuální architektonické proudy. Jeho aplikace nových podnětů  ze světové architektury obohacovaly slovenskou architekturu už od konce 70. let 20. století, ty se vyznačovaly stálým úsilím o konečné nastolení trvajícího a všeplatného [[ideál]]u. Trvale a přitom lehce a nenásilně prosazoval nová řešení a nové modely. Nedostával se přitom do přímého konfliktu s vládnoucí mocí, protože jeho přístup byl přirozený i prakticky úspěšný. Ústav, ve kterém tehdy pracoval, však neměl důvěru vedení Svazu architektů a obchodní stavby nemohly, podle tehdejších představ, dobře představovat ideál socialistické architektury.
Jako architektovi mu jsou cizí strnulé vzory a stereotypní opakování téhož schématu. Dokáže synteticky zvládnout nejrůznější  zadání, požadavky užívatele a charakter města a současně reflektovat aktuální architektonické proudy. Jeho aplikace nových podnětů  ze světové architektury obohacovaly slovenskou architekturu už od konce 70. let 20. století, ty se vyznačovaly stálým úsilím o konečné nastolení trvajícího a všeplatného [[ideál]]u. Trvale a přitom lehce a nenásilně prosazoval nová řešení a nové modely. Nedostával se přitom do přímého konfliktu s vládnoucí mocí, protože jeho přístup byl přirozený i prakticky úspěšný. Ústav, ve kterém tehdy pracoval, však neměl důvěru vedení Svazu architektů a obchodní stavby nemohly, podle tehdejších představ, dobře představovat ideál socialistické architektury.
V letech [[1971]]-[[1990]] pracoval na ŠPUO (Státní projektový ústav obchodu) v Bratislavě. Zde vytvořil vícero významných obchodních staveb. V roce [[1972]] se stal členem Svazu slovenských architektů. Spolupracoval hlavně s architekty [[Ivan Matušík|Ivanem Matušíkem]], F. Minárikem, L. Mihálikem, F. Kalesným, M. Kolčákem, L. Závodným a statikem P. Čížkem. V letech [[1971]]-[[1979]] pracoval v soukromém ateliéru s profesorem [[Vojtech Vilhan|Vojtěchem Vilhanem]].
V letech [[1971]]-[[1990]] pracoval na ŠPUO (Státní projektový ústav obchodu) v Bratislavě. Zde vytvořil vícero významných obchodních staveb. V roce [[1972]] se stal členem Svazu slovenských architektů. Spolupracoval hlavně s architekty [[Ivan Matušík|Ivanem Matušíkem]], F. Minárikem, L. Mihálikem, F. Kalesným, M. Kolčákem, L. Závodným a statikem P. Čížkem. V letech [[1971]]-[[1979]] pracoval v soukromém ateliéru s profesorem [[Vojtech Vilhan|Vojtěchem Vilhanem]].
Řádka 11: Řádka 11:
Od roku [[2000]] působí ve Spolku architektů Slovenska jako jeho viceprezident pro [[Bratislava|Bratislavu]].
Od roku [[2000]] působí ve Spolku architektů Slovenska jako jeho viceprezident pro [[Bratislava|Bratislavu]].
== Dílo ==
== Dílo ==
-
[[Image:Vub.jpg|thumb|Centrála VÚB - Jedno z Bahnových najvýznamnejších diel]]
+
[[Soubor:Bratislava-34.jpg|thumb|240px|Centrála VÚB - jedno z Bahnových nejvýznamnějších děl]]
* Bratislava, Bratislava Ivánka, Čadca, Žilina
* Bratislava, Bratislava Ivánka, Čadca, Žilina
* Vládní salóne na [[letiště|letišti]] v Bratislavě vznikl v roce 1973 ve spoloupráci s prof. [[Vojtech Vilhan|Vojtěchem Vilhanem]].
* Vládní salóne na [[letiště|letišti]] v Bratislavě vznikl v roce 1973 ve spoloupráci s prof. [[Vojtech Vilhan|Vojtěchem Vilhanem]].
Řádka 30: Řádka 30:
* Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied: ENCYCLOPAEDIA BELIANA, Prvý zväzok A – Belk, vydavateľstvo SAV Bratislava 1999
* Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied: ENCYCLOPAEDIA BELIANA, Prvý zväzok A – Belk, vydavateľstvo SAV Bratislava 1999
* Dulla M.: ''Architekt Ján M. Bahna'', vydavateľstvo Meritum, 1995
* Dulla M.: ''Architekt Ján M. Bahna'', vydavateľstvo Meritum, 1995
 +
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Bahna, Ján Miloslav}}
{{DEFAULTSORT:Bahna, Ján Miloslav}}
[[Kategorie:Slovenští architekti]]
[[Kategorie:Slovenští architekti]]
 +
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Aktuální verze z 23. 8. 2023, 17:38

Docent akademický architekt Ing. arch. Ján Miloslav Bahna (* 8. dubna 1944, Pukanec) je slovenský architekt a pedagog.

Život

Narodil se v Pukanci v okrese Levice. Na základní školu chodil do roku 1958 v Pukanci, na jedenáctiletou střední školu poté v Levicích do roku 1961. Vystudoval architekturu na SVŠT v Bratislavě roku 1967 a VŠVU v Bratislavě roku 1970, u profesorů Jozefa Lacka, Vojtěcha Vilhana. Jako architektovi mu jsou cizí strnulé vzory a stereotypní opakování téhož schématu. Dokáže synteticky zvládnout nejrůznější zadání, požadavky užívatele a charakter města a současně reflektovat aktuální architektonické proudy. Jeho aplikace nových podnětů ze světové architektury obohacovaly slovenskou architekturu už od konce 70. let 20. století, ty se vyznačovaly stálým úsilím o konečné nastolení trvajícího a všeplatného ideálu. Trvale a přitom lehce a nenásilně prosazoval nová řešení a nové modely. Nedostával se přitom do přímého konfliktu s vládnoucí mocí, protože jeho přístup byl přirozený i prakticky úspěšný. Ústav, ve kterém tehdy pracoval, však neměl důvěru vedení Svazu architektů a obchodní stavby nemohly, podle tehdejších představ, dobře představovat ideál socialistické architektury. V letech 1971-1990 pracoval na ŠPUO (Státní projektový ústav obchodu) v Bratislavě. Zde vytvořil vícero významných obchodních staveb. V roce 1972 se stal členem Svazu slovenských architektů. Spolupracoval hlavně s architekty Ivanem Matušíkem, F. Minárikem, L. Mihálikem, F. Kalesným, M. Kolčákem, L. Závodným a statikem P. Čížkem. V letech 1971-1979 pracoval v soukromém ateliéru s profesorem Vojtěchem Vilhanem. Z tohoto období pocházejí stavby vládního salónku i interiérov haly na letišti v Bratislavě 1972-1974 a interiér banky v Žilině 1976-1979. Od roku 1987 je členem Svazu slovenských výtvarných umělců, 1989 člen Spolku architektů Slovenska a od roku 1993 člen Komory architektů Slovenska. Od roku 1990 působil na Vysoké škole výtvarných umění. Současně založil soukromný ateliér - Bahna, Palčo, Starý, Zavodný. Od roku 1995-Bahna, Palčo, Starý, Toma. V roku 1999 se přestěhoval do vlastního objektu, rudé věže v Horském parku. Od léta 2000 pracuje v ateliéru generačně třetí sestava. Někteří předchádzející členové s ateliérem spolupracují externě. V současnosti se ve svém AA ateliéru architektury věnuje široké škále projektů od interiéru, přes rekonstrukce, novostavby až po urbanizmus. Spracovává studie, projekty, realizační projekty, inženýrskou činnost až po autorský dozor. V době své činnosti realizoval širokou škálu staveb, obdržel vícero ocenění. AA Ateliér Architektury vznikl v roce 1990 odchodem J. Bahny a Ľ. Závodného ze ŠPÚO - Pro Linea. Nejprve pracoval v sestavě Bahna - Palčo - Starý - Závodný. Za 40 let své architektonické tvorby realizovali a rekonstruovali více než 60 objektů, většinou v Bratislavě. Od roku 1990 je vedoucím ateliéru architektury III. na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. V jeho ateliéru až doposut absolvovalo školu více než 50 architektů. Od roku 2000 působí ve Spolku architektů Slovenska jako jeho viceprezident pro Bratislavu.

Dílo

Centrála VÚB - jedno z Bahnových nejvýznamnějších děl
Mlynské Nivy 1, Bratislava 1994 - 1996
Stavba roku 1997 a Cena Dušana Jurkoviče 1997.
Drotárska cesta, Bratislava
Bartókova ulice, Bratislava

Zdroje

  • www.bahna.sk
  • Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied: ENCYCLOPAEDIA BELIANA, Prvý zväzok A – Belk, vydavateľstvo SAV Bratislava 1999
  • Dulla M.: Architekt Ján M. Bahna, vydavateľstvo Meritum, 1995