Ufa

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 24. 11. 2023, 10:51

Centrum města (2015)

Etnografické a archeologické muzeum

Mezinárodní letiště (2008)

Ufa na začátku 20. století.
foto: Sergej Prokudin-Gorskij

Ufa (rusky: Уфа, adjektivum: Уфимский, ufimskij; baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). V roce 2008 se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.

Historie

Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburgské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.

S výstavbou Samarsko-zlatouťské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.

Hospodářství a doprava

Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny. Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje a trolejbusy. V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.^[1]

Obyvatelstvo

Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové (530 000 v roce 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.

Kultura

Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů.

Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus. Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.

Partnerská města

Reference

↑ Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Time, 19. 6. 1989.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ufa

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ufa

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Time, 19. 6. 1989.

[1]

@@ Řádka 26: / Řádka 26: @@
 | web = www.ufacity.info/
 | mapa = Soubor:Ufaineurope.png
-}}
+}}[[Soubor:Náměstí v Ufě.jpg|thumb|240px|Centrum města (2015)]]
-'''Ufa''' (rusky: Уфа, [[adjektivum]]: Уфимский, ufimskij; {{vjazyce2|ba|Өфө}}) je město v [[Ruská federace|Ruské federaci]], správní středisko [[autonomní republika|autonomní republiky]] [[Baškortostán]] a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky [[Ufa (řeka)|Ufy]] do řeky [[Belaja (přítok Kamy)|Bělé]] (Agidel), 1520 km východně od [[Moskva|Moskvy]], nedaleko pohoří [[Ural]] (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst [[Evropa|Evropy]]). V roce [[2008]] se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.
+[[Soubor:Ufa museum 3.jpg|thumb|240px|Etnografické a archeologické muzeum]]
+[[Soubor:Ufa Airport Osokin-1.jpg|thumb|240px|Mezinárodní [[letiště]] (2008)]]
+[[Soubor:Ufa prokudin.jpg|thumb|240px|Ufa na začátku 20. století.<br />foto: Sergej Prokudin-Gorskij]]
+'''Ufa''' (rusky: Уфа, [[adjektivum]]: Уфимский, ufimskij; {{vjazyce2|ba|Өфө}}) je město v [[Rusko|Ruské federaci]], správní středisko [[autonomní republika|autonomní republiky]] [[Baškortostán]] a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky [[Ufa (řeka)|Ufy]] do řeky [[Belaja (přítok Kamy)|Bělé]] (Agidel), 1520 km východně od [[Moskva|Moskvy]], nedaleko pohoří [[Ural]] (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst [[Evropa|Evropy]]). V roce [[2008]] se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.
 == Historie ==
-[[Soubor:Ufa prokudin.jpg|thumb|left|Ufa na začátku 20. století.<br />foto: [[Sergej Prokudin-Gorskij]]]]
+Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už  byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na [[Sibiř]]. Od&nbsp;roku 1708 náleželo město ke [[Kazaň]]ské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné [[provincie]]. V roce 1744 se Ufa stala součástí [[Orenburg]]ské [[gubernie]]. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena [[Muslimská duchovní správa (Rusko)|Muslimská duchovní správa]] pro celé Rusko v čele s [[muftí]]m. V roce 1865 se Ufa stala centrem [[Ufská gubernie|Ufské]] [[gubernie]].
-[[Soubor:Набережная реки Белой.jpg|thumb|left|Nábřeží řeky Bělé]]
-Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už  byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na [[Sibiř]]. Od roku 1708 náleželo město ke [[Kazaň]]ské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné [[provincie]]. V roce 1744 se Ufa stala součástí [[Orenburg]]ské [[gubernie]]. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena [[Muslimská duchovní správa (Rusko)|Muslimská duchovní správa]] pro celé Rusko v čele s [[muftí]]m. V roce 1865 se Ufa stala centrem [[Ufská gubernie|Ufské]] [[gubernie]].
 S výstavbou [[Samara|Samarsko]]-[[Zlatousť|zlatouťské]] [[železnice]] (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety [[1918]] a [[1919]] během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas [[bělogvardějci]]. Od roku [[1922]] je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky [[Baškirové|Baškirů]]. V meziválečném období a po [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké válce]] Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
@@ Řádka 45: / Řádka 46: @@
 == Kultura ==
-Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] a Akademie věd republiky [[Baškortostán]]. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.
+Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] a Akademie věd republiky [[Baškortostán]]. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů.
-Město je rodištěm spisovatele [[Sergej Timofejevič Aksakov|Sergeje Aksakova]] a malíře [[Michail Vasiljevič Něstěrov|Michajla Něsterova]].
+Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus. Město je rodištěm spisovatele [[Sergej Timofejevič Aksakov|Sergeje Aksakova]] a malíře [[Michail Vasiljevič Něstěrov|Michajla Něsterova]].
 == Partnerská města ==
@@ Řádka 63: / Řádka 64: @@
-{{Commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Ufa}}{{Commonscat|Ufa}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Města v Rusku]]
 [[Kategorie:Baškortostán]]