Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Sakura
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 22. 8. 2013, 14:18
Sakura (japonsky: 桜 nebo 櫻; pomocí katakany: サクラ; hiragany: さくら) je japonský název stromu třešně a jejich květů. Plody třešní (v Japonsku nazývané sakuranbo) jsou z jiného druhu stromu.
Obsah |
Historie
Domovem sakury je mnoho asijských států, např. Japonsko, Čína, Indie a Korea. Japonsko má mnoho variant sakury (více než 200 kultivarů). Během období Heian (794 – 1191) převzala japonská společnost mnoho zvyků z Číny, včetně zvyku pozorování květů (japonsky hanami: 花見), kdy císařská rodina, básníci, zpěváci a aristokracie nejčastěji oslavovali květy sakury. V Japonsku byly pěstovány stromy třešní pro svou krásu a zkrášlení okolí Kjótské šlechty, nejméně od roku 794. V Číně funkci sakury původně zastával strom švestky ume (dnes se zařazuje mezi druhy meruňky), ale v polovině 9. století ho nahradila sakura.
Svátek Hanami
Každý rok japonští meteorologové a veřejnost sledují s příchodem teplejšího počasí květy sakury. Sakura začíná nejdříve rozkvétat na jihu Okinawy, kde je v plném květu kolem 30. března [1], v Kjótu a Tokiu rozkvétají sakury většinou na konci března nebo začátkem dubna. Rozkvět sakurových stromů postupuje do oblastí ve vyšších nadmořských výšek a na sever, na Hokkaidó přichází o několik týdnů později (kolem 10. května)[1]. Japonci věnují velkou pozornost předpovědím začátku kvetení sakury a po rozkvětu se vydají do parků, svatyní a chrámů, aby se příbuznými a známými pokochali krásou rozkvetlých květů. Svátky zvané Hanami oslavují krásu sakury a pro mnoho Japonců jsou příležitostí se uvolnit a potěšit z pěkného pohledu. Zvyk hanami je velmi starý - kronika z osmého století Nihon Shoki (日本書紀) zaznamenává, že oslavy Hanami byly pořádány již v třetím století našeho letopočtu. Největší japonské školy a veřejné budovy mají stromy sakury ve svém okolí. V Japonsku začíná fiskální rok a školní rok v dubnu, v mnoha částech ostrova Hokkaidó je první pracovní den a školní den v období rozkvětu sakur.
Sakura jako symbol
Zatímco v Číně třešňové květy symbolizují ženskou krásu, ženskost nebo lásku, v Japonsku, kvůli krátké kvetoucí době sakury, jsou symbolem pomíjivé povahy života. Třešňové květy také symbolizují oblaka, díky své povaze tvořit shluky květů. Květy jsou také častou ozdobou na všech druzích spotřebního zboží v Japonsku, včetně kimon, papírnického zboží a nádobí. Sakura je předzvěstí dobrého bohatství, je symbolem lásky, zalíbení a také reprezentuje jaro. Během druhé světové války, byla sakura používána pro motivaci a manipulaci japonských obyvatel. Japonští piloti malovali po straně letadel květy sakury či si s sebou brali na své mise větvičky stromů. Třešňový květ namalovaný na straně bombardéru symbolizoval intenzitu a pomíjivost života. Ve svých koloniálních zemích císařské Japonsko často zasazovalo stromy sakury jako symboly "nároku na obsazené oblasti jako japonský prostor".
Kultivary sakury
Velmi oblíbeným kultivarem sakury je v Japonsku Somei Yoshino. Její květy jsou téměř bílé, v blízkostí kmenu s lehkým růžovým nádechem. Její květy opadají obvykle do týdne, před rozpukem listů. Proto stromy vypadají jako celé bílé. Tato varieta získala své jméno podle vesnice Somei, která je nyní částí čtvrti Toshima v Tokiu. Vyšlechtěna byla v druhé polovině 19. století na konci období Edo. Zimní sakura (fuyuzakura/Prunus subhirtella autumnalis) začíná kvést na podzim a pokračuje s kvetením sporadicky přes zimu. Je křížencem mezi třešní Tokyo Higan (edohiganzakura/P. incisa) a Mamezakura/P. pendula.
Dalšími kultivary jsou yamazakura, yaezakura a shidarezakura. Yaezakura má velké květy, se silně růžovými okvětními lístky. Shidarezakura, nazývaná též převislá třešeň, má větve ohnuté směrem dolů jako smuteční vrba, při kvetení vytváří vodopády květů.
Roubování
Sakury bývají většinou roubované na kmínek třešně ptačí (ptačky) nebo mahalebky obecné. Díky tomu jsou odolnější vůči suchu i dalším nepříznivým vlivům. Místo, kde se nachází roub, zpravidla mění svůj objem, neboť roub „tloustne“ jinou rychlostí než podnož. Všechny výhony, které vyrůstají pod tímto místem, musíme odstraňovat, jinak strom časem zplaní! Roub jinak dostává od kořene stále méně živin, slábne, přerůstá ho koruna narůstající přímo z podnože, až nakonec uschne.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Slabý Z. K., Thoma T.: Japonské reflexe, MARSYAS, Praha 1994, ISBN 80-901275-9-2, str. 9
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |