Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Glenn L. Martin Company
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Martin MB-1 1936.jpg|thumb|Bombardér Martin MB-1 v roce 1936]] | + | [[Soubor:Martin MB-1 1936.jpg|thumb|230px|Bombardér Martin MB-1 v roce 1936]] |
| - | '''Glenn L. Martin Company''' byl [[Spojené státy americké|americký]] letecký výrobce, založený americkým průkopníkem letectví [[Glenn Luther Martin|Glennem L. Martinem]]. Společnost existovala v letech [[1912]]–[[1961]] a pak několikrát prošla fúzí na jejichž konci byl jeden z největších leteckých výrobců [[Lockheed Martin]]. | + | '''Glenn L. Martin Company''' byl [[Spojené státy americké|americký]] letecký výrobce, založený americkým průkopníkem letectví [[Glenn Luther Martin|Glennem L. Martinem]]. Společnost existovala v letech [[1912]]–[[1961]] a pak několikrát prošla fúzí na jejichž konci byl jeden z největších leteckých výrobců [[Lockheed Martin]]. |
== Počátky == | == Počátky == | ||
| - | Glenn L. Martin Company byla založena 16. srpna [[1912]]. Martin nejprve začal stavbou vojenských cvičných letadel, která vyráběl v [[Kalifornie|kalifornské]] [[Santa Anna|Santa Anně]]. V roce [[1916]] přijal nabídku | + | Glenn L. Martin Company byla založena 16. srpna [[1912]]. Martin nejprve začal stavbou vojenských cvičných letadel, která vyráběl v [[Kalifornie|kalifornské]] [[Santa Anna|Santa Anně]]. V roce [[1916]] přijal nabídku Wright Company na vytvoření ''Wright-Martin Company'', což se stalo v srpnu téhoř roku. Spolupráce nefungovala dobře a Martin firmu opustil, aby vytvořil novou společnost Glenn L. Martin. Stalo se tak 10. září [[1917]] ve městě [[Cleveland]] ve státě [[Ohio]]. |
[[Soubor:Martin model 130 China Clipper class passenger-carrying flying.jpg|thumb|left|[[Martin Model 130 China Clipper]]]] | [[Soubor:Martin model 130 China Clipper class passenger-carrying flying.jpg|thumb|left|[[Martin Model 130 China Clipper]]]] | ||
== Meziválečné období == | == Meziválečné období == | ||
Prvním úspěchem továrny byl bombardovací dvouplošník ''Martin MB-1'', objednaný [[US Army]] 17. ledna [[1918]]. Stroj do vstoupil do služby až po skončení první světové války. Jeho vylepšený následovník ''Martin MB-2'' byl taktéž přijat pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno 20 kusů (prvních 5 pod označením MB-2, zbytek jako NBS-1 - noční bombardér s krátkým doletem). Původně bylo objednáno o 110 kusů více, ale výroba se nerealizovala u firmy Martin. Letectvo totiž zakoupilo práva na letoun a nechalo si zbytek série vyrobit u firem [[Curtiss-Wright Corporation|Curtiss-Wright]] (50ks), ''L.W.F. Engineering'' (35ks) a ''Aeromarine'' (25ks). Používalo ho celkem 7 squadron (Virginie 4, Havaj 2 a jedna na Filipínách). | Prvním úspěchem továrny byl bombardovací dvouplošník ''Martin MB-1'', objednaný [[US Army]] 17. ledna [[1918]]. Stroj do vstoupil do služby až po skončení první světové války. Jeho vylepšený následovník ''Martin MB-2'' byl taktéž přijat pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno 20 kusů (prvních 5 pod označením MB-2, zbytek jako NBS-1 - noční bombardér s krátkým doletem). Původně bylo objednáno o 110 kusů více, ale výroba se nerealizovala u firmy Martin. Letectvo totiž zakoupilo práva na letoun a nechalo si zbytek série vyrobit u firem [[Curtiss-Wright Corporation|Curtiss-Wright]] (50ks), ''L.W.F. Engineering'' (35ks) a ''Aeromarine'' (25ks). Používalo ho celkem 7 squadron (Virginie 4, Havaj 2 a jedna na Filipínách). | ||
| - | V roce [[1924]] pro změnu Glenn L. Martin díky lepší ceně získal objednávku na výrobu průzkumného bombardéru ''Curtiss SC-1'', kterých vyrobil celkem 404 kusů. V roce [[1929]] firma prodala svou továrnu v Clevelandu a postavila zcela novou poblíž města [[Baltimore]] v ''Middle River'' ve státě [[Maryland]]. Ve třicátých letech Martin stavěl létající čluny pro [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]] a vyvinul také průkopnický bombardér [[Martin B-10]], který přinesl řadu technických zlepšení. Vyrobil také [[létající člun]] [[Martin Model 130 China Clipper]], který používaly aerolinie | + | V roce [[1924]] pro změnu Glenn L. Martin díky lepší ceně získal objednávku na výrobu průzkumného bombardéru ''Curtiss SC-1'', kterých vyrobil celkem 404 kusů. V roce [[1929]] firma prodala svou továrnu v Clevelandu a postavila zcela novou poblíž města [[Baltimore]] v ''Middle River'' ve státě [[Maryland]]. Ve třicátých letech Martin stavěl létající čluny pro [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]] a vyvinul také průkopnický bombardér [[Martin B-10]], který přinesl řadu technických zlepšení. Vyrobil také [[létající člun]] [[Martin Model 130 China Clipper]], který používaly aerolinie Pan Am pro spojení [[San Francisco|San Francisca]] a [[Manila|Manily]]. |
| - | [[Soubor:Martin A-30A.jpg|thumb|Lehký bombardér [[Martin Baltimore]]]] | + | [[Soubor:Martin A-30A.jpg|thumb|230px|Lehký bombardér [[Martin Baltimore]]]] |
| - | [[Soubor:AM | + | [[Soubor:Martin AM-1 NATC in flight.jpg|thumb|230px|Palubní bombardér [[Martin AM Mauler]]]] |
== Druhá světová válka == | == Druhá světová válka == | ||
| + | [[Soubor:P6M SeaMaster.jpg|thumb|230px|[[Martin P6M SeaMaster]]]] | ||
Ve stavbě létajících člunů společnost pokračovala i během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy vyráběla úspěšný [[Martin PBM Mariner]] a velký létající člun [[JRM Mars]]. Společnost také za války stavěla několik typů bombardérů. Lehký bombardér [[Martin Maryland]] byl stejně jako následující [[Martin Baltimore]] vyráběn především na vývoz. Nejúspěšnější druhoválečnou konstrukcí firmy byl střední bombardér [[Martin B-26 Marauder]], vyrobený ve více jak 5 000 kusech. | Ve stavbě létajících člunů společnost pokračovala i během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy vyráběla úspěšný [[Martin PBM Mariner]] a velký létající člun [[JRM Mars]]. Společnost také za války stavěla několik typů bombardérů. Lehký bombardér [[Martin Maryland]] byl stejně jako následující [[Martin Baltimore]] vyráběn především na vývoz. Nejúspěšnější druhoválečnou konstrukcí firmy byl střední bombardér [[Martin B-26 Marauder]], vyrobený ve více jak 5 000 kusech. | ||
Firma také v licenci postavila 531 kusů těžkého bombardéru [[Boeing B-29 Superfortress]]. Byly mezi nimy i kusy ''Enola Gay'' a ''Bockscar'', které shodily atomové pumy na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]]. | Firma také v licenci postavila 531 kusů těžkého bombardéru [[Boeing B-29 Superfortress]]. Byly mezi nimy i kusy ''Enola Gay'' a ''Bockscar'', které shodily atomové pumy na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]]. | ||
Neúspěšný byl projekt víceúčelového palubního bombardéru [[Martin AM Mauler]], který byl operačně používán jen několik let. | Neúspěšný byl projekt víceúčelového palubního bombardéru [[Martin AM Mauler]], který byl operačně používán jen několik let. | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
== Poválečný vývoj == | == Poválečný vývoj == | ||
Krátce po skončení války firma vyvíjela prototypy proudových bombardérů první generace. Ani [[Martin XB-48]], ani [[Martin XB-51]] nebyly nikdy sériově vyráběny. V licenci byl vyráběn britský bombardér [[English Electric Canberra]] a to pod označením [[Martin B-57 Canberra]]. V padesátých letech byl vyráběn také létající člun [[Martin P5M Marlin]] a dvoumotorový dopravní letoun [[Martin 4-0-4]]. | Krátce po skončení války firma vyvíjela prototypy proudových bombardérů první generace. Ani [[Martin XB-48]], ani [[Martin XB-51]] nebyly nikdy sériově vyráběny. V licenci byl vyráběn britský bombardér [[English Electric Canberra]] a to pod označením [[Martin B-57 Canberra]]. V padesátých letech byl vyráběn také létající člun [[Martin P5M Marlin]] a dvoumotorový dopravní letoun [[Martin 4-0-4]]. | ||
Na přelomu 40. a 50. let byl vyráběn námořní hlídkový letoun [[Martin P4M Mercator]]. | Na přelomu 40. a 50. let byl vyráběn námořní hlídkový letoun [[Martin P4M Mercator]]. | ||
Zajímavým typem byl létající člun s proudovými motory [[Martin P6M SeaMaster]], který měl sloužit jako strategický bombardér. Typ byl velice blízko vstupu do služby a bylo dokonce vyrobeno 12 kusů, než ho v jeho roli vytlačily balistické střely [[UGM-27 Polaris|Polaris]]. | Zajímavým typem byl létající člun s proudovými motory [[Martin P6M SeaMaster]], který měl sloužit jako strategický bombardér. Typ byl velice blízko vstupu do služby a bylo dokonce vyrobeno 12 kusů, než ho v jeho roli vytlačily balistické střely [[UGM-27 Polaris|Polaris]]. | ||
| - | V roce [[1961]] se Glenn L. Martin spojil se společností ''American-Marietta Corporation'', čímž vznikla společnost [[Martin Marietta]]. Ta se v roce [[1995]] sloučila se společností [[Lockheed]] a tím vznikl zbrojní gigant | + | V roce [[1961]] se Glenn L. Martin spojil se společností ''American-Marietta Corporation'', čímž vznikla společnost [[Martin Marietta]]. Ta se v roce [[1995]] sloučila se společností [[Lockheed]] a tím vznikl zbrojní gigant Lockheed-Martin. |
== Zajímavosti == | == Zajímavosti == | ||
| - | Společnost Martin zaměstnávala řadu významných amerických konstruktérů a zakladatelů leteckých výrobců jako byl [[Donald Douglas]], [[Lawrence Bell]], [[James S. McDonnell]] ([[McDonnell Aircraft Corporation]]), [[J.H. "Dutch" Kindleberger]] ( | + | Společnost Martin zaměstnávala řadu významných amerických konstruktérů a zakladatelů leteckých výrobců jako byl [[Donald Douglas]], [[Lawrence Bell]], [[James S. McDonnell]] ([[McDonnell Aircraft Corporation]]), [[J.H. "Dutch" Kindleberger]] (North American), ''Hans Multhopp'' a [[C. A. Van Dusen]] ([[Brewster]]). |
[[William Boeing]], zakladatel společnosti Boeing, se pod vedením Glenna L. Martina učil létat a také u jeho společnosti zakoupil svůj první letoun. | [[William Boeing]], zakladatel společnosti Boeing, se pod vedením Glenna L. Martina učil létat a také u jeho společnosti zakoupil svůj první letoun. | ||
| - | |||
| + | {{commonscat|Glenn L. Martin Company}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Letečtí výrobci]] | [[Kategorie:Letečtí výrobci]] | ||
[[Kategorie:Zaniklé firmy]] | [[Kategorie:Zaniklé firmy]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 1. 4. 2024, 14:25
Glenn L. Martin Company byl americký letecký výrobce, založený americkým průkopníkem letectví Glennem L. Martinem. Společnost existovala v letech 1912–1961 a pak několikrát prošla fúzí na jejichž konci byl jeden z největších leteckých výrobců Lockheed Martin.
Obsah |
Počátky
Glenn L. Martin Company byla založena 16. srpna 1912. Martin nejprve začal stavbou vojenských cvičných letadel, která vyráběl v kalifornské Santa Anně. V roce 1916 přijal nabídku Wright Company na vytvoření Wright-Martin Company, což se stalo v srpnu téhoř roku. Spolupráce nefungovala dobře a Martin firmu opustil, aby vytvořil novou společnost Glenn L. Martin. Stalo se tak 10. září 1917 ve městě Cleveland ve státě Ohio.
Meziválečné období
Prvním úspěchem továrny byl bombardovací dvouplošník Martin MB-1, objednaný US Army 17. ledna 1918. Stroj do vstoupil do služby až po skončení první světové války. Jeho vylepšený následovník Martin MB-2 byl taktéž přijat pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno 20 kusů (prvních 5 pod označením MB-2, zbytek jako NBS-1 - noční bombardér s krátkým doletem). Původně bylo objednáno o 110 kusů více, ale výroba se nerealizovala u firmy Martin. Letectvo totiž zakoupilo práva na letoun a nechalo si zbytek série vyrobit u firem Curtiss-Wright (50ks), L.W.F. Engineering (35ks) a Aeromarine (25ks). Používalo ho celkem 7 squadron (Virginie 4, Havaj 2 a jedna na Filipínách). V roce 1924 pro změnu Glenn L. Martin díky lepší ceně získal objednávku na výrobu průzkumného bombardéru Curtiss SC-1, kterých vyrobil celkem 404 kusů. V roce 1929 firma prodala svou továrnu v Clevelandu a postavila zcela novou poblíž města Baltimore v Middle River ve státě Maryland. Ve třicátých letech Martin stavěl létající čluny pro US Navy a vyvinul také průkopnický bombardér Martin B-10, který přinesl řadu technických zlepšení. Vyrobil také létající člun Martin Model 130 China Clipper, který používaly aerolinie Pan Am pro spojení San Francisca a Manily.
Druhá světová válka
Ve stavbě létajících člunů společnost pokračovala i během druhé světové války, kdy vyráběla úspěšný Martin PBM Mariner a velký létající člun JRM Mars. Společnost také za války stavěla několik typů bombardérů. Lehký bombardér Martin Maryland byl stejně jako následující Martin Baltimore vyráběn především na vývoz. Nejúspěšnější druhoválečnou konstrukcí firmy byl střední bombardér Martin B-26 Marauder, vyrobený ve více jak 5 000 kusech. Firma také v licenci postavila 531 kusů těžkého bombardéru Boeing B-29 Superfortress. Byly mezi nimy i kusy Enola Gay a Bockscar, které shodily atomové pumy na Hirošimu a Nagasaki. Neúspěšný byl projekt víceúčelového palubního bombardéru Martin AM Mauler, který byl operačně používán jen několik let.
Poválečný vývoj
Krátce po skončení války firma vyvíjela prototypy proudových bombardérů první generace. Ani Martin XB-48, ani Martin XB-51 nebyly nikdy sériově vyráběny. V licenci byl vyráběn britský bombardér English Electric Canberra a to pod označením Martin B-57 Canberra. V padesátých letech byl vyráběn také létající člun Martin P5M Marlin a dvoumotorový dopravní letoun Martin 4-0-4. Na přelomu 40. a 50. let byl vyráběn námořní hlídkový letoun Martin P4M Mercator. Zajímavým typem byl létající člun s proudovými motory Martin P6M SeaMaster, který měl sloužit jako strategický bombardér. Typ byl velice blízko vstupu do služby a bylo dokonce vyrobeno 12 kusů, než ho v jeho roli vytlačily balistické střely Polaris. V roce 1961 se Glenn L. Martin spojil se společností American-Marietta Corporation, čímž vznikla společnost Martin Marietta. Ta se v roce 1995 sloučila se společností Lockheed a tím vznikl zbrojní gigant Lockheed-Martin.
Zajímavosti
Společnost Martin zaměstnávala řadu významných amerických konstruktérů a zakladatelů leteckých výrobců jako byl Donald Douglas, Lawrence Bell, James S. McDonnell (McDonnell Aircraft Corporation), J.H. "Dutch" Kindleberger (North American), Hans Multhopp a C. A. Van Dusen (Brewster). William Boeing, zakladatel společnosti Boeing, se pod vedením Glenna L. Martina učil létat a také u jeho společnosti zakoupil svůj první letoun.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |