Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Hrdlív
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ020 | | NUTS3 = CZ020 | ||
| mapa = Image:Hrdliv KL CZ.png | | mapa = Image:Hrdliv KL CZ.png | ||
| - | }} | + | }}Obec '''Hrdlív''' leží ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] necelé 4 km jižně od [[Slaný|Slaného]] a 7 km severozápadně od [[Kladno|Kladna]], na silnici II/118, spojující tato dvě města. [[Nadmořská výška]] okolní krajiny s lesy a poli je 300 m. Dnes žije v Hrdlívě ve 114 domech téměř 400 stálých obyvatel. Všechny [[Dopravní cesta|komunikace]] v obci mají bezprašný povrch, obec má vodovod, dešťovou kanalizaci, plyn. Obec má vlastní mateřskou školu. V obci jsou dvě pohostinská zařízení, vyhledávaný psí hotel, zahrádkářská kolonie ČZS. Přímo v centru obce je rozsáhlý sportovní areál [[Sokol (spolek)|Sokol]]a Hrdlív s krásným travnatým fotbalovým hřištěm. Dále je zde tréninkové škvárové hřiště, tenisový kurt s [[asfalt]]ovým povrchem, dětské hřiště s prolézačkami a vodní nádrž, která je využívána jako přírodní koupaliště. |
| - | Obec '''Hrdlív''' leží ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] necelé 4 km jižně od [[Slaný|Slaného]] a 7 km severozápadně od [[Kladno|Kladna]], na silnici II/118, spojující tato dvě města. [[Nadmořská výška]] okolní krajiny s lesy a poli je 300 m. Dnes žije v Hrdlívě ve 114 domech téměř 400 stálých obyvatel. Všechny [[Dopravní cesta|komunikace]] v obci mají bezprašný povrch, obec má vodovod, dešťovou kanalizaci, plyn. Obec má vlastní mateřskou školu. V obci jsou dvě pohostinská zařízení, vyhledávaný psí hotel, zahrádkářská kolonie ČZS. Přímo v centru obce je rozsáhlý sportovní areál [[Sokol (spolek)|Sokol]]a Hrdlív s krásným travnatým fotbalovým hřištěm. Dále je zde tréninkové škvárové hřiště, tenisový kurt s [[asfalt]]ovým povrchem, dětské hřiště s prolézačkami a vodní nádrž, která je využívána jako přírodní koupaliště. | + | * Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo '''514''' obyvatel. |
| + | |||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | První zmínka o obci Hrdlív je v písemných historických pramenech činěna k roku 1316 a to nepřímo v přídomku Michala z Hrdlíva. Zřejmě šlo o držitele dvora. Vedle [[šlechta|šlechtického]] majetku existoval ve vsi majetek [[církev]]ní, protože v roce 1345 z pozůstalosti Přebora, probošta pražské kapituly, byla část vsi Hrdlív dána k oltáři sv. Diviše v chrámu sv. Víta na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Církevní majetek v Hrdlívě nakonec patřil ke statku [[Budenice,]] který od Bohuslava z Rožďalovic v roce 1334 koupil | + | První zmínka o obci Hrdlív je v písemných historických pramenech činěna k roku 1316 a to nepřímo v přídomku Michala z Hrdlíva. Zřejmě šlo o držitele dvora. Vedle [[šlechta|šlechtického]] majetku existoval ve vsi majetek [[církev]]ní, protože v roce 1345 z pozůstalosti Přebora, probošta pražské kapituly, byla část vsi Hrdlív dána k oltáři sv. Diviše v chrámu sv. Víta na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Církevní majetek v Hrdlívě nakonec patřil ke statku [[Budenice,]] který od Bohuslava z Rožďalovic v roce 1334 koupil Jan IV. z Dražic, pražský [[biskup]]. Ten [[Budenice]] určil jako nadání ke špitálu při klášteře augustiniánů v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]]. Až do husitských válek zde vykonával vrchnostenská práva roudnický [[probošt]]. Po husitských válkách přišel snad právě tento majetek do držení nejvyššímu purkrabství. V roce 1420 císař Zikmund zapsal část vsi Hrdlív Janovi a Václavovi z Račiněvsi. Po husitských válkách je držení majetku v Hrdlívě nepřehledné. Z listiny z roku 1463 je zřejmé, že na základě Zikmundova majestátu patřila ves Hrdlív oltářníkům v [[chrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]. Část vsi byla v držení šlechtickém, protože v roce 1466 jistý Mikuláš z Hrdlíva zapsal manský statek v Hrdlívě [[Bořita z Martinic|Bořitovi z Martinic]] a jeho synům [[Markvart z Martinic|Markvartovi]] a [[Jan z Martinic|Janovi]]. Ti se však v roce 1479 museli vzdát části nabytého majetku ve prospěch původního vlastníka, t. j. některé církevní instituce. Světský majetek v Hrdlívě však [[Martinicové|Martinicům]] zůstal a je trvale připomínán jako součást panství [[Smečno]]. Například v roce 1536, kdy se o dědictví dělili [[Volf z Martinic]] a toho synovec [[Jan z Martinic|Jan]]. Na díl Janův připadlo [[Smečno]] a mezi příslušnými [[vesnice]]mi je i Hrdlív. Janův syn [[Jiří Bořita z Martinic|Jiří Bořita]] získal do držení celou ves Hrdlív. [[Jaroslav z Martinic|Jaroslavem]] hrabětem Bořitou z Martinic byl v roce 1633 zřízeno z panství [[Smečno]] rodinné svěřenství. [[Martinicové]] jako vlastnící panství Smečno, drželi i Hrdlív - a to až do vymření rodu v mužské posloupnosti Františkem Karlem hrabětem Bořitou z Martinic v roce 1789. Jeho jediná dcera Marie Anna dědila Smečno a Slaný. V roce 1791 se vdala za Karla Josefa hraběte z Clamu. Ten v roce 1792 obdržel císařovo svolení aby se mohl psát hrabě z Clam-Martinic. Clam-Martinicové byli vrchností v Hrdlívě až do konce patrimoniální správy v roce 1850, kdy správa vrchnostenská byla nahrazena správou státní zřízením okresních úřadů. |
Dr. Rudolf Koller ve své práci o [[region]]álních dějinách u obce Hrdlív v kapitole zajímavosti zaznamenal, že se na Slánsku tradovalo, že na místních vinicích se vyskytovala vzácná planá žlutá růže. Vypráví se, že si ji před svou smrtí přál vidět malíř [[Josef Mánes]]. Po marném pátrání v Přelíci byla v roce [[1954]] nalezena v zahrádce Lomíčkových v Hrdlívě. Má květy jako každý jiný šípkový keř, ale jejich barva je svítivě žlutá (zlatavá). | Dr. Rudolf Koller ve své práci o [[region]]álních dějinách u obce Hrdlív v kapitole zajímavosti zaznamenal, že se na Slánsku tradovalo, že na místních vinicích se vyskytovala vzácná planá žlutá růže. Vypráví se, že si ji před svou smrtí přál vidět malíř [[Josef Mánes]]. Po marném pátrání v Přelíci byla v roce [[1954]] nalezena v zahrádce Lomíčkových v Hrdlívě. Má květy jako každý jiný šípkový keř, ale jejich barva je svítivě žlutá (zlatavá). | ||
== Znak == | == Znak == | ||
| Řádka 40: | Řádka 41: | ||
Vlajka se shoduje s popisem: List tvoří svislý žerďový červený pruh, široký polovinu délky listu, a dva vodorovné pruhy, bílý a žlutý. V červeném pruhu žlutá růže na stonku s dvěma listy nad bílými vykořeněnými lekny. Svislý pruh opakuje podobu znaku, vodorovné pruhy jsou odvozeny od barevnosti figur. | Vlajka se shoduje s popisem: List tvoří svislý žerďový červený pruh, široký polovinu délky listu, a dva vodorovné pruhy, bílý a žlutý. V červeném pruhu žlutá růže na stonku s dvěma listy nad bílými vykořeněnými lekny. Svislý pruh opakuje podobu znaku, vodorovné pruhy jsou odvozeny od barevnosti figur. | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | + | * [https://www.hrdliv.cz/ Oficiální stránky obce Hrdlív] | |
| - | *[ | + | |
| - | {{Okres Kladno}} | + | |
| + | {{Commonscat|Hrdlív}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Hrdlív| ]] | ||
| + | [[Kategorie:Obce v okrese Kladno]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]] | ||
| + | [[Kategorie:DSO Kladensko a Slánsko]] | ||
Aktuální verze z 3. 4. 2024, 09:38
Obec Hrdlív leží ve Středočeském kraji necelé 4 km jižně od Slaného a 7 km severozápadně od Kladna, na silnici II/118, spojující tato dvě města. Nadmořská výška okolní krajiny s lesy a poli je 300 m. Dnes žije v Hrdlívě ve 114 domech téměř 400 stálých obyvatel. Všechny komunikace v obci mají bezprašný povrch, obec má vodovod, dešťovou kanalizaci, plyn. Obec má vlastní mateřskou školu. V obci jsou dvě pohostinská zařízení, vyhledávaný psí hotel, zahrádkářská kolonie ČZS. Přímo v centru obce je rozsáhlý sportovní areál Sokola Hrdlív s krásným travnatým fotbalovým hřištěm. Dále je zde tréninkové škvárové hřiště, tenisový kurt s asfaltovým povrchem, dětské hřiště s prolézačkami a vodní nádrž, která je využívána jako přírodní koupaliště.
- Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo 514 obyvatel.
Obsah |
Historie
První zmínka o obci Hrdlív je v písemných historických pramenech činěna k roku 1316 a to nepřímo v přídomku Michala z Hrdlíva. Zřejmě šlo o držitele dvora. Vedle šlechtického majetku existoval ve vsi majetek církevní, protože v roce 1345 z pozůstalosti Přebora, probošta pražské kapituly, byla část vsi Hrdlív dána k oltáři sv. Diviše v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Církevní majetek v Hrdlívě nakonec patřil ke statku Budenice, který od Bohuslava z Rožďalovic v roce 1334 koupil Jan IV. z Dražic, pražský biskup. Ten Budenice určil jako nadání ke špitálu při klášteře augustiniánů v Roudnici nad Labem. Až do husitských válek zde vykonával vrchnostenská práva roudnický probošt. Po husitských válkách přišel snad právě tento majetek do držení nejvyššímu purkrabství. V roce 1420 císař Zikmund zapsal část vsi Hrdlív Janovi a Václavovi z Račiněvsi. Po husitských válkách je držení majetku v Hrdlívě nepřehledné. Z listiny z roku 1463 je zřejmé, že na základě Zikmundova majestátu patřila ves Hrdlív oltářníkům v chrámu sv. Víta v Praze. Část vsi byla v držení šlechtickém, protože v roce 1466 jistý Mikuláš z Hrdlíva zapsal manský statek v Hrdlívě Bořitovi z Martinic a jeho synům Markvartovi a Janovi. Ti se však v roce 1479 museli vzdát části nabytého majetku ve prospěch původního vlastníka, t. j. některé církevní instituce. Světský majetek v Hrdlívě však Martinicům zůstal a je trvale připomínán jako součást panství Smečno. Například v roce 1536, kdy se o dědictví dělili Volf z Martinic a toho synovec Jan. Na díl Janův připadlo Smečno a mezi příslušnými vesnicemi je i Hrdlív. Janův syn Jiří Bořita získal do držení celou ves Hrdlív. Jaroslavem hrabětem Bořitou z Martinic byl v roce 1633 zřízeno z panství Smečno rodinné svěřenství. Martinicové jako vlastnící panství Smečno, drželi i Hrdlív - a to až do vymření rodu v mužské posloupnosti Františkem Karlem hrabětem Bořitou z Martinic v roce 1789. Jeho jediná dcera Marie Anna dědila Smečno a Slaný. V roce 1791 se vdala za Karla Josefa hraběte z Clamu. Ten v roce 1792 obdržel císařovo svolení aby se mohl psát hrabě z Clam-Martinic. Clam-Martinicové byli vrchností v Hrdlívě až do konce patrimoniální správy v roce 1850, kdy správa vrchnostenská byla nahrazena správou státní zřízením okresních úřadů. Dr. Rudolf Koller ve své práci o regionálních dějinách u obce Hrdlív v kapitole zajímavosti zaznamenal, že se na Slánsku tradovalo, že na místních vinicích se vyskytovala vzácná planá žlutá růže. Vypráví se, že si ji před svou smrtí přál vidět malíř Josef Mánes. Po marném pátrání v Přelíci byla v roce 1954 nalezena v zahrádce Lomíčkových v Hrdlívě. Má květy jako každý jiný šípkový keř, ale jejich barva je svítivě žlutá (zlatavá).
Znak
V červeném štítě zlatá růže na stonku se dvěma listy nad stříbrnými vykořeněnými lekny. Červený štít a stříbrná lekna jsou erbem Martiniců jako dominantních vlastníků obce. Zlatá růže má oporu ve skutečnosti, že v Hrdlívě rostla zcela mimořádná barevná mutace žluté plané růže.
Vlajka
Vlajka se shoduje s popisem: List tvoří svislý žerďový červený pruh, široký polovinu délky listu, a dva vodorovné pruhy, bílý a žlutý. V červeném pruhu žlutá růže na stonku s dvěma listy nad bílými vykořeněnými lekny. Svislý pruh opakuje podobu znaku, vodorovné pruhy jsou odvozeny od barevnosti figur.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |