Kočka divoká

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“)
(+ FLICKR)
 
Řádka 17: Řádka 17:
  | mapa rozšíření = Wiki-Felis_sylvestris.png
  | mapa rozšíření = Wiki-Felis_sylvestris.png
  | popis mapy = rozšíření jednotlivých poddruhů kočky divoké
  | popis mapy = rozšíření jednotlivých poddruhů kočky divoké
-
}}
+
}}[[Soubor:Felis silvestris silvestris Luc Viatour.jpg|thumb|240px|Kočka divoká (evropská)]]
-
'''Kočka divoká''' (''Felis silvestris'') je savec z čeledi [[kočkovití|kočkovitých]]. Její poddruhy, [[kočka plavá]] a [[kočka stepní]], jsou předkové dnešní domestikované [[kočka domácí|kočky domácí]]. Dožívá se 15–20&nbsp;let. V [[Česká republika|České republice]] se až na výjimky (např. v [[Národní park Podyjí|Národním parku Podyjí]]<ref>[http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A101022_1470874_brno-zpravy_dmk V Podyjí žije vzácná kočka divoká. Přírodovědci ji viděli už několikrát]</ref>) přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám může pronikat z prosperující populace v [[Bavorsko|Bavorsku]]. Je – vedle [[rys ostrovid|rysa ostrovida]] – jediným zdejším zástupcem kočkovitých šelem. Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Další roztroušené populace se nacházejí v [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]].<ref name="Příroda">{{Citace periodika | příjmení = Dungel | jméno = Jan | titul = Noční lovec | periodikum = Příroda | rok = 2008 | měsíc = listopad–prosinec | strany = 105 | issn = 1803-3318}}</ref>
+
[[Soubor:European Wildcat Nationalpark Bayerischer Wald 03.jpg|thumb|240px|Kočka divoká v národním parku [[Národní park Bavorský les|Bavorský&nbsp;les]]]]
 +
'''Kočka divoká''' (''Felis silvestris'') je savec z čeledi [[kočkovití|kočkovitých]]. Její poddruhy, [[kočka plavá]] a [[kočka stepní]], jsou předkové dnešní domestikované [[kočka domácí|kočky domácí]]. Dožívá se 15–20&nbsp;let. V [[Česká republika|České republice]] se až na výjimky (třeba&nbsp;v&nbsp;[[Národní park Podyjí|Národním parku Podyjí]]<ref>[http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A101022_1470874_brno-zpravy_dmk V Podyjí žije vzácná kočka divoká. Přírodovědci ji viděli už několikrát]</ref>) přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám může pronikat z prosperující populace v [[Bavorsko|Bavorsku]]. Je – vedle [[rys ostrovid|rysa ostrovida]] – jediným zdejším zástupcem kočkovitých šelem.  
 +
 
 +
Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Další roztroušené populace se nacházejí v [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]].<ref name="Příroda">{{Citace periodika | příjmení = Dungel | jméno = Jan | titul = Noční lovec | periodikum = Příroda | rok = 2008 | měsíc = listopad–prosinec | strany = 105 | issn = 1803-3318}}</ref>
== Popis ==
== Popis ==
-
[[Soubor:Felis silvestris Kočka divoká ZOO Děčín.jpg|thumb|left|Kočka divoká, zoo Děčín]]
+
[[Soubor:Felis silvestris Kočka divoká ZOO Děčín.jpg|thumb|240px|Kočka divoká (Zoo Děčín)]]
-
Kočka divoká může vážit 1,2–11&nbsp;kg a dosáhnout délky 47–80&nbsp;cm.<ref name="Savci">{{Citace monografie | příjmení = Hanzák | jméno = Jan | titul = [[Naši savci]] | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1970 | kapitola = Kočka divoká | strany = 235}}</ref> Má na první pohled zavalitější postavu než kočka domácí, zejména díky delší a hustější [[srst]]i; tento rozdíl je nejvíce patrný v zimě. Kočka divoká má také větší hlavu s dlouhými vousky a menšíma ušima. Je zbarvena šedohnědě až šedožlutě, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocase a nohách. Na hřbetu je výrazný tmavý pás, zatímco břicho bývá krémově žluté. Od zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit zejména dle ocasu: ocas kočky divoké je kratší než polovina délky jejího těla, po celé délce huňatý a před špičkou má 3–4 pruhy, zatímco zdivočelá kočka domácí má ocas delší než polovinu délky svého těla, postupně se zužuje a má větší počet pruhů u špičky.<ref name="Příroda" />
+
Kočka divoká může vážit 1,2–11&nbsp;kg a dosáhnout délky 47–80&nbsp;cm.<ref name="Savci">{{Citace monografie | příjmení = Hanzák | jméno = Jan | titul = [[Naši savci]] | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1970 | kapitola = Kočka divoká | strany = 235}}</ref> Má na první pohled zavalitější postavu než kočka domácí, zejména díky delší a hustější [[srst]]i; tento rozdíl je nejvíce patrný v zimě. Kočka divoká má také větší hlavu s dlouhými vousky a menšíma ušima. Je zbarvena šedohnědě až šedožlutě, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocase a nohách. Na hřbetu je výrazný tmavý pás, zatímco břicho bývá krémově žluté. Od&nbsp;zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit zejména dle ocasu: ocas kočky divoké je kratší než polovina délky jejího těla, po celé délce huňatý a před špičkou má 3–4 pruhy, zatímco zdivočelá kočka domácí má ocas delší než&nbsp;polovinu délky svého těla, postupně se zužuje a má větší počet pruhů u špičky.<ref name="Příroda" />
== Životní areál ==
== Životní areál ==
-
Pro kočku divokou jsou typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách, výjimečně se vyskytuje ve vysokých horách nebo v nížinách. Přes den odpočívá ve své skrýši (např. dutiny stromů, vývraty, skalní dutiny, nory [[jezevec|jezevců]] apod.), za teplých dnů se však ráda vyhřívá na [[slunce|slunci]]. Na lov vyráží v noci.<ref name="Příroda" />
+
Pro kočku divokou jsou typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách, výjimečně se vyskytuje ve vysokých horách nebo v nížinách. Přes den odpočívá ve své skrýši (např. dutiny stromů, vývraty, skalní&nbsp;dutiny, nory [[jezevec|jezevců]] apod.), za teplých dnů se však ráda vyhřívá na [[slunce|slunci]]. Na lov vyráží v noci.<ref name="Příroda" />
== Potrava ==
== Potrava ==
Její potravu tvoří až z 80 % [[hlodavci]], dále [[ptáci]] a jiní drobní [[obratlovci]], výjimečně uloví i větší zvířata (např. [[králík divoký|divokého králíka]], [[zajíc]]e nebo [[srnec obecný|srnče]]).<ref name="Příroda" />
Její potravu tvoří až z 80 % [[hlodavci]], dále [[ptáci]] a jiní drobní [[obratlovci]], výjimečně uloví i větší zvířata (např. [[králík divoký|divokého králíka]], [[zajíc]]e nebo [[srnec obecný|srnče]]).<ref name="Příroda" />
Řádka 36: Řádka 39:
-
{{Commonscat|Felis silvestris}}{{Článek z Wikipedie}}{{Kočkovití}}
+
{{Flickr|Felis+silvestris}}{{Commonscat|Felis silvestris}}{{Kočkovití}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR]]
[[Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR]]
[[Kategorie:Malé kočky]]
[[Kategorie:Malé kočky]]
 +
[[Kategorie:Masožravci]]

Aktuální verze z 25. 6. 2024, 15:30

Kočka divoká (evropská)
Kočka divoká v národním parku Bavorský les

Kočka divoká (Felis silvestris) je savec z čeledi kočkovitých. Její poddruhy, kočka plavá a kočka stepní, jsou předkové dnešní domestikované kočky domácí. Dožívá se 15–20 let. V České republice se až na výjimky (třeba v Národním parku Podyjí[1]) přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám může pronikat z prosperující populace v Bavorsku. Je – vedle rysa ostrovida – jediným zdejším zástupcem kočkovitých šelem.

Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Další roztroušené populace se nacházejí v Evropě a Asii.[2]

Obsah

Popis

Kočka divoká (Zoo Děčín)

Kočka divoká může vážit 1,2–11 kg a dosáhnout délky 47–80 cm.[3] Má na první pohled zavalitější postavu než kočka domácí, zejména díky delší a hustější srsti; tento rozdíl je nejvíce patrný v zimě. Kočka divoká má také větší hlavu s dlouhými vousky a menšíma ušima. Je zbarvena šedohnědě až šedožlutě, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocase a nohách. Na hřbetu je výrazný tmavý pás, zatímco břicho bývá krémově žluté. Od zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit zejména dle ocasu: ocas kočky divoké je kratší než polovina délky jejího těla, po celé délce huňatý a před špičkou má 3–4 pruhy, zatímco zdivočelá kočka domácí má ocas delší než polovinu délky svého těla, postupně se zužuje a má větší počet pruhů u špičky.[2]

Životní areál

Pro kočku divokou jsou typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách, výjimečně se vyskytuje ve vysokých horách nebo v nížinách. Přes den odpočívá ve své skrýši (např. dutiny stromů, vývraty, skalní dutiny, nory jezevců apod.), za teplých dnů se však ráda vyhřívá na slunci. Na lov vyráží v noci.[2]

Potrava

Její potravu tvoří až z 80 % hlodavci, dále ptáci a jiní drobní obratlovci, výjimečně uloví i větší zvířata (např. divokého králíka, zajíce nebo srnče).[2]

Rozmnožování

Žije samotářsky. V době páření, které v České republice spadá do jarních měsíců, se na čas stává společenskou a svého partnera láká hlasitým mňoukáním. Celkově se říje podobá říji koček domácích, ale je více skrytá a probíhá hlavně v noci. Březost trvá cca 65 dnů a končí porodem tří až pěti koťat. Koťata obyčejně vrhá od dubna do června a stará se o ně až do podzimu, kdy se osamostatňují. Dospělosti dosahují zhruba ve stáří dvanácti měsíců. Matka mláďata brání (postaví se i člověku) a v případě ohrožení je přenáší do jiného úkrytu.[2]

Reference

  1. ↑ V Podyjí žije vzácná kočka divoká. Přírodovědci ji viděli už několikrát
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 DUNGEL, Jan. Noční lovec. Příroda, listopad–prosinec 2008, s. 105. ISSN 1803-3318.  
  3. ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Kočka divoká, s. 235.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kočka divoká
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kočka divoká
    Kočkovití
Malé kočky (Felinae)

kočka divoká • kočka šedá • kočka bažinná • kočka pouštní • kočka černonohá • manul • kočka bornejská • kočka Temminckova • kočka mramorovaná • kočka bengálská •
kočka plochočelá • kočka cejlonská • kočka rybářská • kočka pampová • kočka slaništní • kočka tmavá • kočka horská • ocelot velký • ocelot stromový • margay •
rys kanadský • rys ostrovid • rys iberský • rys červený • karakal • serval • kočka zlatá • jaguarundi • puma • gepard

Velké kočky (Pantherinae)

levhart obláčkový • levhart Diardův • irbis • Lev • Tygr • levhart skvrnitý • jaguár

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ko%C4%8Dka_divok%C3%A1“